Počet státních zaměstnanců se letos oproti loňsku zvýšil o více než 10 tisíc osob a poprvé v historii Česka atakuje půlmilionovou hranici, když dosahuje cifry 499 056 osob. Mezi státní zaměstnance, resp. zaměstnance placené ze státního rozpočtu, spadá nejen zhruba 80 tisíc úředníků, ale také třeba učitelé, vojáci, policisté, hasiči či celníci.
Naopak mezi státní zaměstnance nepatři například zaměstnanci placení z rozpočtů krajů a obcí. Celkový počet osob veřejného sektoru, zahrnujícího jak rozpočet státu, tak krajů či obcí, je tudíž ještě vyšší a blíží se jednomu milionu lidí.
Pokud však zůstaneme o zaměstnanců státního sektoru, jejich počet oproti loňsku narostl o zmíněných více než deset tisíc osob, konkrétně o 10 177. Jedná se o druhý nejvyšší meziroční nárůst počtu státních zaměstnanců za období od roku 2017. V letech 2017 až 2022 se průměrně řady státních zaměstnanců rozšiřovaly o zhruba 8600 ročně. Letošní nárůst je tedy citelně nadprůměrný.
S citelným růstem počtu osob placených ze státního rozpočtu samozřejmě rostou nároky na tento rozpočet, jehož schodek bude letos podle našich odhadů činit zhruba 320 miliard korun. Redukce počtu státních zaměstnanců by tak výrazně přispěla k ozdravení veřejných financí.
Jeden příklad za všechny. Jestliže by vláda snížila počet státních zaměstnanců na úroveň roku 2016, kdy činil 437 291 osob, jen na řádných hrubých měsíčních platech by v průměru ušetřila zhruba 31,5 miliardy korun. To proto, že průměrný plat státního zaměstnance letos činí 42 403 korun hrubého měsíčně.
Pokud ale zahrneme další náklady na zaměstnance, které se přičítají zaměstnavateli, tedy v tomto případě státu, nabobtná náklad na jednoho zaměstnance v průměru minimálně na 69 100 korun. Tento náklad zahrnuje především zaměstnavatelské odvody v podobě sociálního a zdravotního pojištění za daného zaměstnance. Naopak ale nezahrnují třeba 13. platy, příplatky za případné přesčasy nebo noční, víkendové či sváteční směny.
Snížením počtu státních zaměstnanců na úroveň roku 2016 by tedy klesly související roční nároky na státní rozpočet o více než 50 miliard korun. To už rozhodně není zanedbatelná částka. Vskutku by výrazně přispěla k ozdravení veřejných financí. Vždyť třeba zvýšení základní sazby DPH z 21 na 23 procent, které nově navrhuje vládní hnutí STAN, by státnímu rozpočtu podle výpočtu společnosti Deloitte přineslo 24 miliard ročně. Tedy ani ne polovinu toho, co potenciálně přinese redukce počtu státních zaměstnanců na úroveň roku 2016, tedy redukce o zhruba 60 tisíc osob.
Jestliže úřady práce hlásí nyní stále více než 280 tisíc neobsazených pracovních míst, redukce počtu státních zaměstnanců o zhruba 60 tisíc lidí, na úroveň roku 2016, by nepřinesla ani žádný výraznější sociální otřes. Z velké části, ba takřka kompletně by se mohli přesunout do soukromé sféry, a státu by tak opadly náklady s nimi spojené, jak v podobě mezd, tak třeba odvodů, aniž by výrazněji narostly jeho výdaje na sociální dávky, například na podporu v nezaměstnanosti.
lukaskovanda.cz
(11 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading... 
Otázka: A jsou v těch počtech zahrnuti i zaměstnanci v neziskovkách, které financuje stát nebo obce. Řekl bych, že ne. Takže to bude o pěkných pár desítek tisíce nad 500 000… A pak, že nejsou lidé do skladů, na stavby a montoven 🙂 Tohle neskončí dobře…:-(
Bylo by rozumné vyházet ne 60 000 úředníků, ale nejméně tři čtvrtiny. Otázkou je, kdo by zrovna o takový, v drtivé většině k ničemu nepoužitelný, lidský materiál stál. Obávám se, že by to dopadlo vytvořením, z peněz lidí hodnoty vytvářejících, dotovaných fleků pro různé vychcané hajzlíky. Něco podobného už se stalo na Ostravsku, kde bylo za takové peníze v rámci “útlumu těžby a hutnictví” povinně zaměstnáno v různých pochybných rychlokvašných firmách velké množství mladých pražských zmrdů…
Pritom by stacilo, aby vlada dala od pololeti roku o 10% MENE vsem ministerstvum na platy zamestnancu a jednotliva ministerstva a reditelstvi by se uz musela postarat o provedenou systemizaci. Prece nevyhodi ty referenty, kteri makaji, ale vsechny parazity, kteri se tam dosud drzi na vysokych tridach… Napr. MF a lide – “metodikove” na FŘ, kdyz odpadlo EET a dan z prevodu nemovitosti…
Něco mi nesedí. ÚP stabilně již několik let vykazují cca 300 tis. žadatelů o práci. Do ČR přišlo cca 650 tis. Ukrajinců, z nichž je řada již zaměstnána. A stále se počet žadatelů pohybuje okolo cca 300 tis. Nerozumím tomu, když náš moudrý ministr Rakušáh vysvětloval v televizi, že je již převážná většina žadatelů o azyl z Ukrajiny pracovně činná a přispívá do systému. Tak jak to je ?