Přímá linie |

russian-president-vladimir-putin-meeting

Sdílet článek:

LIBOR ČÍHAL

Ve čtvrtek ruský prezident čtyři a půl hodiny v mediálním koncertu vedl přímý hovor s občany Federace, zájem položit prezidentovi otázku mělo dva a půl milionu Rusů. Přímá linie s prezidentem je v tradičně v centru zájmu celého Ruska i planety, např. včera během dne i řada západoevropských rádií v cyklu informačních relací průběžně informovala a komentovala prezidentovy výroky. Čtyři a půl hodiny náročné lekce o politice a umění vládnout, při sledování tak vzrušujícího představení si člověk uvědomí důležitý rozdíl mezi ruskou demokracií a západní postdemokracií. V západních zemích politik odpovídá pouze za agendu, která je s funkcí spojena, pokud se mu nedaří a dobře to mediálně zdůvodní, má šanci na znovuzvolení, je to přece logické, snažil se, ale nemůže za okolnosti. V Rusku prezident odpovídá úplně za všechno a ať jsou okolnosti jakékoliv, nemá právo tvrdit, že za to nezodpovídá. Vladimír Putin to taky tak chápe, odpovídá za stát v plném rozsahu. Politické modely a systémy nejsou samozřejmě nic věčného a mají tendenci se v nové podobě znovu objevovat v dějinách. Ruský politický model, který je pro západní chápání černou schránkou, může být paralelou počátku prvního tisíciletí, jak je popsal v Dějinách Evropy Guizot: „Úžasný rozvoj humanity v lůně feudální společnosti, rozvoj společnosti a svobody umožnila výlučná vazba král-lid, feudálové byli překážkou v ustavení vyššího všeobecného systému…“, stejně jako dnešní západní liberální struktura partajního a finančního feudalismu.

Prezident musí i vysvětlit proč není inzulín ve Volgogradské oblasti a proč špatně šlape internet na Čukotce. Zrovna na inzulínu se vyjeví prezidentův hyperborejský záběr, ruský farmaceutický průmysl vyrábí dost penicilínu, ale podle prezidenta bude problém v průmyslu obalové techniky, nevyrobí dost obalů, prezidentovi poradci problém zaznamenají, ovšem volgogradský ministr zdravotnictví na socsíti píše, že už to (raději) řeší. Prezident si otázky stenografuje, aby na nic nezapomněl a odpovídá vyčerpávajícím způsobem. Organizátoři akce mohou pouze částečně korigovat směr dotazování popř. zabrzdit osobní útok. Makedonský král Filip II. vedl podobné hovory s občany, jednou mu stará žena vysvětlovala svůj problém, což krále evidentně nudilo a moc neposlouchal, když to žena viděla, řekla mu: „Když mě nechceš poslouchat, přestaň být králem“, král se zastyděl a ženu pozorně vyslechl. Ruský prezident na otázku, zda-li existují nějaké oblasti prezidentské administrativy, které dělá s nechutí a nudí ho, odpověděl, že takové oblasti neexistují, přistupuje ke každé záležitosti s plným nasazením, jako po ženině instruktáži makedonský král.

Na prezidenta bylo vzneseno 2,46 milionů otázek, k jejich zpracování a vyhodnocení byla nasazena aplikace umělé inteligence od Sberbank GigaChat. 20% Rusů zajímala sociální politika, 8% otázky bydlení, 9% ekonomika, 8% zdravotnictví, 6% infrastruktura, 6% válka na Ukrajině atd. A řada osobních dotazů, prezident nemůže být šťastný pokud nebudou všichni ruští bojovníci zpátky u svých rodin. Válka ho změnila, přestal žertovat a smát se. Prezident připomněl výrok Marka Twaina: „Řeči o mé smrti silně přehání.“

Kromě bigotní rusofobie a do očí bijící neznalosti ruské reality není Západ schopen proti Putinovi postavit nic podstatného. Steve Rosenberg z BBC se Putina dotázal: „Vidíme velké ruské ztráty ve válce, kterou jste vyhlásil, ukrajinští vojáci v Kurské oblasti, kritizujete expandování NATO, ale to už se rozšířilo i na vaše hranice. Sankce, vysoká inflace, demografické problémy, když vám Jelcin předával úřad, řekl, zachraň zemi, a zachránil jste ji?“ Žádný Rus nebo člověk znalejší ruské reality by nemohl položit takovou otázku, když Jelcin Putinovi předal otěže moci, Rusko zažívalo největší ekonomickou krizi moderní historie, na Kavkaze Západ sponzoroval krvavý teror v Čečně atd. Rosenberg, který ani neskrýval podvod s rozšiřováním NATO oproti západnímu závazku Gorbačovovi, zbytečně ubral čas na věcnější a zajímavější otázky. Prezident otázku krátce a věcně zodpověděl. Rusko se vzdálilo od kraje propasti a zpátky nastolilo svoji suverenitu, ekonomický růst daleko převyšuje růst na Západě a s inflací stát bojuje. Demografický problém prezident zmínil v úvodní části konference, řekl, že hlavy oblastí se musí ráno probouzet a večer usínat s myšlenkou, co udělají s nízkou porodností.

Podle prezidenta se Rusko v posledních letech stalo silnou zemí, a už málo na kom závisí. Nachází se v takovém stavu, o který usilovalo, bez ohledu na cizí názory se budou přijímat jenom taková řešení, která odpovídají ruským zájmům. Ruská ekonomika se nachází v normální růstové situaci, letošní růst 3,9% může být i 4%.. Jsou problémy např. s inflací (9,2%), ale vláda a centrální banka tvrdě pracují, aby se dostala do běžně úrovně 2-2,5%, platy a důchody rostou a inflaci úplně kompenzovaly. Rusko má prostředky, aby rychle rekonstruovalo Donbas a Novorossii, již do dneška se rekonstruovalo 21 tisíc objektů, v příštích pěti letech zbývá obnovit a postavit 20 tisíc objektů. Prezident zmínil plnění úkolu, který postavil před velké státní firmy a instituce, přenést z Moskvy do regionů svá centra a tak přispět k jejich rozvoji. Prezident se v odpovědích dotkl pracovní imigrace, hypoteční politiky, rozvoje ruského venkova atd. Google a YouTube nebudou mít v Rusku problémy, pokud budou respektovat ruské zákony, jako to dělají jinde a přestanou zneužívat sítě k dosažení politických cílů svých vlád. V posledních letech jim v Rusku narostla víc než adekvátní konkurence ve VKontaktu, Telegramu a Rutube. Na otázku, co s mauzoleem, odpověděl, že v dnešní situaci se nelze dotýkat záležitostí, kde je potenciál rozdělit Rusko.

Putin velmi zajímavým způsobem formuloval odpověď na otázku jednoho tureckého žurnalisty o agresívním počínání Izraele v Sýrii. Erdogan asi neměl klidnou noc, prezident mu neodpustil jeho podlou hru v Sýrii. Prezident jenom řečnicky doufal, že Izrael ze Sýrie vycouvá, ovšem dodal, že situace je komplikovaná, nemůže se pominout právo Druzů, kteří v příhraniční oblasti hlasují za sjednocení s Izraelem. A pak velké kurdské oblasti s třiceti čtyřiceti miliony Kurdů v Turecku, Sýrii, Iráku, byly kdysi velmocemi záměrně zkráceny na právech, a hlas Kurdů je třeba též zohlednit.