Proč elektrická auta najednou ztrácí půdu pod nohama? |

Sdílet článek:

PETR PROKOPEC

Po letech relativně bezstarostného růstu prodejů přišlo v polovině loňského roku citelné ochlazení, ze kterého se elektromobily dodnes nevzpamatovaly. Investiční banka Morgan Stanley to nemůže nevidět a trefně vysvětluje, proč elektrická auta najednou ztrácí půdu pod nohama.

Nechceme se opakovat, přesto raději připomeneme, že nejsme žádní „rasisté” a netrpíme žádnými předsudky proti jakémukoli druhu pohonu aut. Benzin, nafta, plyn, hybrid, elektřina, všechno teoreticky může fungovat a rádi se o tom necháme přesvědčit. Zajímá nás primárně hodnota za peníze, která vyplývá hlavně z poměru použitelnosti a dlouhodobých provozních nákladů. Zrovna v tomto směru ale dnes elektromobily první housle zdaleka nehrají.

Už jen současné mrazy v Chicagu či v New Yorku jasně ukazují, jaký život s elektrickým autem také může být, jde přitom jen o jednu z mnoha nepříjemností. Těžké a velké baterie a omezenou kapacitou, vysokou cenou a přesto krátkou použitelností, které jsou citlivé mj. na venkovní teploty, dokonale zabíjejí potenciál elektrického pohonu jako takového. Jejich nedostatky nešlo dlouhodobě skrývat resp. nebylo možné očekávat, že většině lidí nebudou vadit, proto stále více naráží na limity svého tržního potenciálu.

Nevidíme to jen my, situaci okolo elektrických aut nyní velmi trefně shrnula investiční banka Morgan Stanley ústy svého analytika Adama Jonase, který proslul jako člověk, který elektromobilům – a zejména pak Tesle – fandí. Přesto neztratil nadhled a nyní varuje automobilky – a znovu zejména Teslu, která nic jiného neprodává – před ještě náročnějším obdobím, které právě přichází. Je tak docela dobře možné, že následující měsíce nám přinesou pár překvapivých politických oznámení, neboť situace se snadno může stát neudržitelnou i v tomto ohledu. Ale nechme vlastních predikcí a předejme taktovku Morgan Stanley.

Nač si tedy výrobci mají dát pozor? Dle banky je na 1. místě živelné zlevňování, ke kterému přikročila právě hlavně Tesla. Elektromobilita pro automobilky nebývá zisková, jakékoli snižování cen tak vede k ještě horší ekonomické bilanci výroby a prodeje elektrických aut. Většina je pak sice může kompenzovat prodejem spalovacích aut, ovšem s těmi bude muset být nutně spojeno zdražování už proto, že jejich prodeje jsou zatížené různými formami emisních povolenek. V důsledku toho se ovšem též stávají hůře prodejnými, je to part pro dva prohrávající, vítězem není nikdo.

Tím se však dostáváme k bodu číslo 2, k dotacím, které pozvolna mizí. Právě ty byly jedním z hlavních důvodů, proč prodeje elektromobilů v posledních letech tak rostly – politici byli ochotni vymazat statisíce z pořizovací ceny na úkor všech, kteří elektrická auta nechtěli. Ani tady ale nejde po stejné trajektorii kráčet věčně – s tím, jak příjemců dotací přibývá, ubývá těch, kteří je financují. Peníze na ně prostě v jednu chvíli dojdou každému, i velmi bohatým zemím, Německo budiž příkladem.

Výše zmiňované zlevňování má částečně vliv i na bod číslo 3, tedy prudce klesající zůstatkovou hodnotu elektrických aut. Ta je primárně dána omezenou životností velmi drahých akumulátorů, slevy nových vozů ale též nepomáhají – pokud si koupíte elektromobil za daleko vyšší cenu než váš soused, který s tím počkal o pár měsíců déle, musíte počítat s daleko větším propadem hodnoty. Ať už je ale důvodem cokoli, pokles hodnoty činí vlastnictví elektromobilu dlouhodobě velmi nákladným, a to nikdo nemá rád.

S tím nakonec souvisí i bod číslo 4, tedy ztráta obliby elektromobilů u firemních zákazníků, mj. autopůjčoven. Ani ty nemají vysoké náklady vlastnictví rády, ruinují jejich byznys. Navíc následně zahlcují bazary, a tlačí tak ceny ještě více dolů, je to další součást stejné spirály.

Bod 5 na chvíli přeskočíme a věnovat se budeme číslům 6 a 7. Oba mají spojitost s Čínou, kde letos rovněž skončí některé vládní stimuly. Spíše než to je ale důležitější, že se tamní vláda rozhodla omezit výrobu elektromobilů takříkajíc naslepo poté, co ji podobně slepě podporovala. Pro ni šlo totiž o značný ekonomický problém, neboť automobilky měly narvané sklady, jež vyprazdňovaly s pomocí vládních dotací bez ohledu na to, zda o ně někdo stál. Tohle končí a omezení podpory se týká i exportu, což znovu nejde dohromady s plány na rozmach těchto aut.

Možná nejdůležitější pro celou branži jsou ovšem dvoje volby, které se letos uskuteční. V Evropě jde o změnu osazenstva europarlamentu, ve Státech o možný návrat Donalda Trumpa do Bílého domu. Pokud se tak stane, dostane elektromobilita pořádnou ránu, neboť realitní magnát se v mezičase stal jejím otevřeným odpůrcem a staví část svého programu na tom, že jakékoli jejich umělé podpoře zatne tipec. A z minulosti víme, že Trump nemá problém rychle sáhnout do všemožných přerozdělovacích mechanismů. Jak velké jsou jeho šance na vítězství, je otázkou, označili bychom je ale za větší než naději, že se za nos chytne starý kontinent.

Jinými slovy, zejména politiky po léta deformovaný trh se letos může vrátit alespoň částečně zpět k normálu. V té chvíli ovšem nelze čekat jen zpomalení zájmu o elektromobily, ale i návrat řady lidí ke spalovacím vozům. Kdo s tím bude mít největší problémy, je nabíledni hlavně automobilky, které na elektrická aut vsadily hodně. A taková Tesla na ně sází úplně všechno.