Proč vláda neodvolala nejvyššího státního zástupce, jak slibovala před volbami? Dojde k tomu někdy?

Členové koalice Spolu (KDU-ČSL, TOP09 a ODS) prohlašovali před volbami v roce 2021, že pokud budou zvoleni, „odvolají nejvyššího státního zástupce“ JUDr. Igora Stříže, který je bývalým členem Komunistické strany Československa a vojenským prokurátorem. Více…

„Nejvyšším státním zástupcem se stane bývalý komunistický prokurátor Igor Stříž, který posílal do vězení za to, že někdo nechtěl sloužit socialistické vlasti. A rozhodla o tom vláda trestně stíhaného premiéra, na jehož řízení může mít státní zástupce vliv. Po volbách ho odvoláme,“ napsala v průběhu volební kampaně na svůj twitterový účet současná předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). (zdroj)

Jménem koalice to prohlásila v polovině července 2021. Nyní je srpen 2023 a pan Stříž je stále na stejné pozici.

Stejně před volbami „vykřikovali“ i současní ministři Zbyněk Stanjura a Martin Kupka (oba ODS).

„Hanebná personální politika vlády Andreje Babiše a Jana Hamáčka. Vojenských prokurátorů se báli i komunisté a lampasáci. Jeden z nich se dnes, 32 let po listopadu 1989, stal nejvyšším státním zástupcem. Po volbách ho odvoláme,“ uvedl před volbami současný ministr financí Stanjura.

„Pevně doufám, že budoucí vláda najde vhodnějšího adepta,“ psal tehdy Kupka.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) v prosinci 2021 prohlásil, že aby mohl být nejvyšší státní zástupce odvolán, muselo by dojít ke shodě celé vládní koalice a musel by být navržen jeho nástupce.

„Až ta situace nastane, je logická otázka: A kdo to bude dělat místo něj? Ono se hezky odvolává, ale musíte mít člověka, kterého ta soustava respektuje, musí mít nějakou zkušenost. Zatím jsem neslyšel jediné jméno, které by mi někdo řekl ze soustavy, kdyby tam nebyl Igor Stříž,“ uvedl současný ministr spravedlnosti. (zdroj)

Současný premiér Petr Fiala (ODS) v lednu 2022 tvrdil, že: „Dokud se nedohodneme na časovém harmonogramu, jak bude vše probíhat, tak bychom neměli dělat personální rozhodnutí,“ uvedl Fiala. (zdroj). „Neznamená to, že se to neudělá nikdy, že se o tom nebavíme. Ale s personálními rozhodnutími musíme postupovat s nějakým systémem a v nějakém čase.“

Dodal, že personální rozhodování nelze dělat ihned. „Nemá to žádný jiný důvod, než že ty věci vyžadují nějaký čas a musí se připravit. Budeme se o tom bavit,“ uvedl tehdy Fiala.

„Nemyslím si, že by se po každých volbách měli měnit všichni lidé ve státní správě. S Igorem Střížem jsem mluvil před volbami i po volbách a bude záležet, zda bude ochoten prosazovat trestní filozofii vlády,“ vysvětloval ministr Pavel Blažek (ODS) v lednu 2022. (zdroj)

Proč nebyl Stříž odvolán, naznačuje i postoj dalších členů koalice. V červnu 2021 se ještě před volbami k tématu vyslovil současný poslanec Jakub Michálek (Piráti). „Nominaci pana náměstka Stříže beru jako přijatelné provizorní řešení, protože o jeho profesionalitě nemám pochybnost. V budoucnosti bych pak považoval za správné, aby noví justiční funkcionáři již neměli komunistickou minulost,“ napsal Michálek. (zdroj)

Zdá se, že k proklamovanému odvolání pravděpodobně vůbec nedojde, protože od ledna 2022 už jsme o této věci ve vládnoucí pětikoalici nezaznamenali žádnou zmínku. V lednu 2023 navíc ministr Blažek prohlásil, že v novele zákona o státním zastupitelství bude odvolání státního zástupce ztíženo a bude moci být odvolán pouze v určitých případech. (zdroj)

Vysocí funkcionáři a komunistická minulost

S členstvím v Komunistické straně Československa, který byla zákonem z roku 1993, prohlášena za „zločinný režim“ (zdroj) se kromě Igora Stříže potýkal také nově zvolený prezident Petr Pavel nebo soudce Robert Fremr navržený na ústavního soudce.

Zákon uvádí, že „za spáchané zločiny a další skutečnosti, uvedené v odstavci 1 jsou plně spoluodpovědni ti, kteří komunistický režim prosazovali jako funkcionáři, organizátoři a podněcovatelé v politické i ideologické oblasti“.

Zatímco Igor Stříž tvrdí, že jako vojenský prokurátor, který prošel dvouletým přijímacím procesem do Komunistické strany: „O zvěrstvech komunismu jsem nevěděl, neznal jsem období 50. let, nevěděl jsem, co komunismus znamená.“ (zdroj)

Soudce Fremr podobně uvedl, že si jako člen komunistické strany a soudce Nejvyššího soudu nebyl vědom praktik tehdejší tajné policie Stb: „Svoje krátké členství v Komunistické straně Československa považuji za selhání, podlehl jsem tlaku a upřednostnil jsem pohodlnější řešení,“ řekl Fremr a dodal, že si slíbil, že už takovou „chybu nebude opakovat“ a ve své soudní praxi to po pádu komunismu „odčinil“. (zdroj)

„Členství v Komunistické straně Československa jsem vnímal ve svém prostředí jako normální věc a nijak jsem to tehdy neřešil. Dnes vím, že to byla chyba. A lituji toho. Komunistický režim byl zločinný,“ uvedl Petr Pavel. „Nebyl jsem žádný Bond, ale výsadkář průzkumník, který se plazil blátem, mrzl ve sněhu a připravoval se na vysazení v týlu nepřítele.“ (zdroj).

Některé zdroje však naznačují, že si Pavel pravděpodobně musel uvědomovat, v jakém systému slouží, do jakého systému vstupuje, a že jeho pozice byla poněkud vyšší než je řadový výsadkář. (zdroj)