Rostoucí inflace a znehodnocování české koruny |

Sdílet článek:

Míra inflace ve výši 14, 15, nebo dokonce 16 % znamená výrazné znehodnocení české koruny a snížení životní úrovně. Žádné politické chlácholení tento fakt nezmění. Ze 100 000 korun uložených pod polštářem nebo v bance každému z nás za rok zmizí jedna šestina.

Na inflaci prodělají držitelé hotových peněz a majitelé bankovních účtů, příjemci fixních příjmů, jako jsou důchodci, ale i příjemci všech mezd a platů, které rostou pomaleji než inflace. To je drtivá většina občanů České republiky. Vydělají jen dlužníci a ti, kteří umí své příjmy i při inflaci – na úkor ostatních – rychle zvyšovat.

To jsou banální pravdy. Někteří jsme o nich mluvili s velkým předstihem. Mimořádně bystrá ekonomka Markéta Šichtařová nedávno vtipně napsala, že „vyrobit 15 % inflaci není ani trochu snadné. Je to dřina na mnoho let.“ Ano, dlouhá léta se – jak u nás, tak v západní Evropě a Americe – „topilo pod kotlem“ nadměrným tiskem peněz centrálními bankami a nezodpovědným zadlužováním států.

Mnozí jsme léta protestovali. Jiní – hlavně politici – ono přikládání pod kotel vidět nechtěli. Zajímaly je krátkodobé, na první pohled příjemné efekty tisku peněz a rozdávání dárečků pomocí rozpočtových deficitů. Mají sklon vidět jen efekty krátkodobé, dívají se jen na období do příštích voleb.

Jejich politikou byla vytvořena inflační nerovnováha, která se nedá zrušit mávnutím kouzelného proutku. Do situace, kdy začalo být v ekonomice peněz více, než by jich být mělo, přibylo v poslední době několik dodatečných „pohrom“. Covid způsobil pád ekonomik většiny zemí světa a protože tisk peněz a deficity rozpočtů neklesaly, inflační mezera narůstala. Ve stejné chvíli Evropská unie zesílila svůj boj s kysličníkem (nebo jak se teď říká, oxidem) uhličitým a vyhlásila – se souhlasem našich vlád, nikoli našich občanů – tzv. Zelený úděl, který energetickou situaci a růst cen dále vyhrotil.

Už to by stačilo, ale přišla ukrajinská válka, s ní spojené narušení dodávek energetických surovin a zvyšování jejich cen. Nezapomínejme, že 50 % ropy a 96,5 % zemního plynu dovážíme z Ruska. Další nemilá překvapení proto můžeme očekávat. Ta budou inflaci dále zvyšovat. Tím si můžeme být jisti. Úsilím o nezbytný souboj s inflací bude vyvolána ekonomická recese.

Markéta Šichtařová hezky napsala, že „vyrobit inflaci chvíli trvá“. Trvat bude i proces opačný – inflaci vymýtit. Vláda se, stejně jako Česká národní banka, své zodpovědnosti nemůže zbavit poukazováním na vlády minulé. To ničemu nepomůže. Rozhodující bude, jakou a jak rychle zvolí protiinflační politiku. Doufejme, že se na inflační vlně nebude chtít pouze vézt. Zatím to tak vypadá.