Rothbardovi následovníci a vliv |

Sdílet článek:

BAWERK. EU

Rothbard učil na Brooklynském polytechnickém institutu od poloviny 60. let do poloviny 80. let. Od roku 1986 do své smrti 7. ledna 1995 byl mimořádným profesorem ekonomie na Nevadské universitě v Las Vegas.

Rothbard byl úzce svázán s americkým Institutem Ludwiga von Misese od jeho založení Llewellynem H. Rockwellem, ml. roku 1982. Tato organizace se stala hlavním prostředkem pro podporování jeho idejí a on zde sloužil jakožto zdejší vicepresident pro vědu. Většina akademiků, kteří se snažili pokračovat v Rothbardově práci byla spojena s Misesovým institutem. Mezi ekonomy Joseph T. Salerno (n. 1950) uskutečnil důležitý výzkum o historii Rakouské ekonomické školy. Jasně označil rozdíly mezi ekonomickým přístupem Misese a Rothbarda a udělal také pionýrskou práci na poli merkantelistických ekonomů (bullionistů). Hans-Hermann Hoppe (n. 1949) rozšířil Rothbardovo dílo v oblasti politické filosofie o velmi probíranou argumentaci pro libertariánská práva, což Rothbard obdivoval. Peter G. Klein (n. 1966) kreativně aplikoval Misesův a Rothbardův pohled na průmyslové organizace. Walter Block (n. 1941) nejplodnější Rothbardův následovník má mezi mnoha jinými příspěvky, pozoruhodnou sérii článků kritizujících Coaseho teorém. (320) Jörg Guido Hülsmann (n. 1966) napsal důležité články o cyklech chyb, faktům odporujících skutečnostech v ekonomické teorii a úrokové míře. Jeffrey M. Herbener (n. 1955) byl (spolu se Salernem a Hoppem) hlavním přispěvatelem do debaty o argumentu o nemožnosti kalkulace za socialismu. Následujíce Rothbarda, tvrdili tito autoři, že Misesův argument liší od Hayekova: Misesovo tvrzení, že socialistická ekonomika nemůže kalkulovat není argumentem o tom, že plánovači postrádají prostředky pro to, aby mohli nakládat s příliš mnoha informacemi nebo mohli nakládat s “nevyslovenými znalostmi.” Spíše se Misesův pohled týká nemožnosti kalkulovat bez systému tržních cen. Herbener také učinil důležitou práci na poli ekonomie blahobytu, v tradici Rothbarda článku “Toward a Reconstuction of Utility and Welfare Economics.” (V češtině vyšlo jako součást Rothbardovy knihy “Ekonomie státních zásahů”).

V jiných oborech si zaslouží zvláštní zmínku dva Rothbardovi nejbližší přátelé, intelektuálové historici Ralph Raico (1936-2016) a Ronald Hamowy (1937-2012). Oba byli členy Circle Bastiat, skupiny jeho studentů, kteří se scházeli v jeho bytě v New Yorku během 50. let 20. století. (321) Raico napal historii německého klasického liberalismu, podobně jako pozoruhodnou esej o 1. světové válce a o Winstonu Churchillovi. (322) Hamowy editoroval hlavní vědeckou edici „Katonových dopisů“. (323) Také za pozornost stojí kniha Llewellyna H. Rockwella, ml. “Speaking of Liberty” (324), kolekce esejí, které aplikují pohledy Misese a Rothbarda na současné záležitosti.

Mnoho lidí, kromě Rothbradových uznaných následovníků, jím bylo ovlivněno, ale jeden překvapující příklad zde musí stačit. Jedna z nejvlivnějších knih americké filosofie 20. století je kniha “Anarchie, stát a utopie” (česky vyšlo roku 2015) od Roberta Nozicka (1938-2002). Nozick poznamenává, že to “byla dlouhá konverzace z doby před šesti lety (tj. v roce 1968) s Murray Rothbardem, která motivovala můj zájem o individualistickou anarchistickou teorii.” Celá první část Nozickovy knihy je pokusem se popasovat s Rothbardovou argumentací a mohla by se jmenovat “Proč nejsem Rothbardiánem.”

“Nepostradatelným rámcem” života a díla tohoto tvůrčího génia a všestranného znalce byla jeho milovaná žena JoAnn Rothbardová (1928-1999). Jeho kombinace vědeckých pokroků a angažovaná obrana svobody je nedosažitelná. Člověk si může představit jakou pozici v akademickém světě mu mohl jeho nesmírný talent zajistiti, kdyby byl ochoten přijat politickou pozici, která je mezi jeho kolegy ekonomy populárnější; ale on vždy stál nad jiné při své víře. Mohl o sobě říci sám podobně jako Browningův Paracelsus:

Ale pak mne poznají. Jestliže se skloním
před temným mořem mraků ohromným,
Je to jen na určitý čas; tisknu lampu Boží
blíž ke své hrudi; její třpyt dřívější nebo pozdější,
prorazí tmou: znovu jednoho dne se zjevím.” (325)

(320) Rothbard předvídal některé z Blockových znepokojeních stran Coaseho. Poznamenal, že Coase “odkrývá vážná kolektivistická pomýlení ve svém myšlení.” Coase by dovolil regulaci bránící jednání omezující konkurenci, ale “protože Stát může určovat a určuje téměř jakékoliv jednání jako omezující konkurenci, otvírají se tím brány tyranii.” Dopis Kennethu Templetonovi, 16. července 1957; Rothbard Papers.
(321) Circle Bastiat se skládal z Murray N. Rothbarda, Ralpha Raica, Ronalda Hamowye, Georgeho Reismana, Leonarda Liggiho a Roberta Hessena.
(322) Ralph Raico, German Liberalism: Die Partei der Freiheit: Studien zur Geschichte des deutschen Liberalismus (Stuttgart: Lucius & Lucius, 1999) a Classical Liberalism: Historical Essays in Political Economy (London: Routledge?). Dvě pozoruhodné eseje jsou k nalezení v The Costs of War, Denson, ed., “World War I: The Turning Point” a “Rethinking Churchill.”
(323) Ronald Hamowy, ed., Cato’s Letters or Essays on Liberty, Civil and Religious, and Other Important Subjects (Indianapolis: Liberty Fund, 1995).
(324) Llewellyn H. Rockwell, ml., ed., Speaking of Liberty (Auburn, Ala.: Ludwig von Mises Institute, 2003).
(325) Robert Browning, Paracelsus, část V.