Seymour Hersh: Neexistuje žádný proces

Americké  prezidentské  volby  se  kvapem  blíží. Nejnovější  kousek od  Seymoura  Hershe  se jim věnuje zajímavým způsobem. Nenapsal  stať. Nýbrž  udělal rozhovor  s jiným americkým politickým komentátorem  -Thomasem  Frankem,  který  vidí do zákulisí obou  partají a hodnotí  osobnosti  kandidátů. Je  to zajímavé čtení.

THERE IS NO PROCESS

podle překladače

Neexistuje  žádný proces

Povídání o politických konvencích s Thomasem Frankem

Je čas na Demokratické národní shromáždění, a tedy čas na další zábavný a informativní oběd s Tomem Frankem, který je jistě nejfundovanějším  americkým kronikářem současných  politických  procesů – a někým, kdo má rozsáhlou sbírku triček. Minulý týden jeho oděv na náš  oběd propagoval Olathe, Kansas, předměstí Kansas City, kde Tom vyrůstal a kde, jak to vidím, poprvé opoznal důležitost dělnické Ameriky a… populistů. Ve své široce oceňované knize z roku 2020, The People, No: Stručná historie antipopulismu , popsal populisty jako ty, kteří hledí na obyčejné lidi, a ne na ty, kteří obdivují vysoce vzdělané lidi, aby za ně činili správná rozhodnutí.

Jak dopadlo spoléhání se na elity? Zeptal se Tom.

Náš oběd se konal v restauraci v Bethesdě v Marylandu, která propaguje zdravé jídlo. Objednal jsem si skromný salát a on? Korejský BBQ vepřový sendvič.

Má výrazný smích. Hned jsme se do toho pustili.

SEYMOUR HERSH: Zúčastnil jste se nedávného republikánského národního shromáždění v Milwaukee. jak to dopadlo?

THOMAS FRANK: Sjezd byl tentokrát velmi dobře zorganizovaný. Byl jsem i na posledním, co dělali v roce 2016. V roce 2020 už jej  neměli. V roce 2016 to byl šmejd. Strana se zcela neshodovala s Trumpem, svým prezidentským kandidátem. Bylo tam hodně nesouhlasu a spousta technických věcí se pokazila. Sjezd byl prostě zmatek. Byl jsem tam v jednu chvíli, když tak vypískali Teda Cruze a tak hlasitě, že to zničilo jeho řeč.

Cruz měl tento dlouhý, velmi typický republikánský projev o právu a pořádku nebo o čemkoli jiném, a v průběhu projevu odmítl podpořit Trumpa. Pamatujete si, ti dva se v té době nenáviděli. Publikum na něj každopádně začalo křičet a řvát na něj. Byl to druh narušení, který už na sjezdech nikdy neuvidíte. No, letos zahájil svůj projev tím, že řekl… Nebudu mít ten citát správně, ale můžete si to vyhledat. Svůj projev zahájil slovy: „Bůh žehnej Donaldu J. Trumpovi“ a poděkoval Bohu za ochranu Trumpa.“ Je to takový padělek.

SH: Je to zbabělost? Co je to?

TF: No, podle mého názoru je oportunista. Obě strany jsou samozřejmě plné těchto oportunistů, takže je to velmi známá postava. Rozhodně to není zásadový muž nebo tak něco. Ale Trump tam seděl… na sjezdech prezidentský kandidát obecně neukazuje svou tvář až do úplného konce, kdy vystoupí a přijme nominaci a přednese projev. Trump tam byl každý den. Měli pro něj speciální židli, kde by seděl a sledoval projevy. Celé představení bylo pro něj a on byl publikem. Když mu lichotí z pódia nebo jak to nazvat, prostě z pódia, když mu lichotí řečník… po celém hledišti jsou ty jumbotrony. Kdykoli by mu lichotili, kamera šla na Trumpa. Obraz by se dostal k Trumpovi a vy byste ho viděli a on by řekl: „Děkuji.“ víš? Sledovali byste, jak řečník lichotí Trumpovi, a také sledujete, jak Trump přijímá chválu.

Žádný z předchozích republikánských kandidátů ani prezidentů tam tentokrát nebyl. Nebyl tam žádný zástupce rodiny Bushových, alespoň ne toho, co jsem viděl. Žádný Mitt Romney. Žádní členové McCainovy ​​rodiny. Žádný Cheney. No, Bob Dole zemřel.

SH: Bylo na tomto republikánském sjezdu něco nápadně odlišného od ostatních?

TF: Měl jsem pocit, že tentokrát  se nekonala velká mediální přítomnost. Chci říct, že tam bylo samozřejmě hodně reportérů, ale nic podobného jako v minulosti. Za starých časů reportéři převyšovali počet delegátů. Pochybuji, že tomu tak bylo i tentokrát. Dám vám příklad toho, co mám na mysli. Moje pověření jsou v pořadí klování dost nízká. A přesto se mi podařilo získat pověření, abych šel poslední den na parket a sledoval Trumpův projev. Byl jsem asi 20 yardů od Trumpa, když mluvil. Jen jsem tam stál. To se nikdy nestalo.

Další věc, která chyběla, byl pouliční karneval. Jiné úmluvy, jak republikánské, tak demokratické, mají tyto oblasti hostitelského města otevřené veřejnosti, kde nakupují nejrůznější prodejci, jsou zde restaurace a všechny druhy šílených protestů a demonstrací, které probíhají celý den. V Milwaukee toho bylo tentokrát velmi málo.

Ale důležité na této úmluvě bylo, že všichni předpokládali, že Trump vyhraje. Bylo to týden poté, co někdo vystřelil na Trumpa a trefil ho do ucha. Pamatuješ si, že měl ten neuvěřitelný okamžik, kdy měl obličej pokrytý krví a on mával pěstí ve vzduchu. Jeho jméno je vzdor. Ten obraz byl na sjezdu všude. Bylo to na tričkách. Celou dobu to bylo na Jumbotronu. A po tomto extrémně slabém výkonu v debatě máte Bidena stále jako demokratického kandidáta.

Republikánský národní sjezd byl tedy absolutně a naprosto přesvědčen, že Trump vyhraje. To byla základní podmínka. Všichni byli přesvědčeni, že tuhle věc má v kapse. Pak na něj demokraté vytáhli přehazovačku. O Kamale Harrisové si můžete říkat, co chcete, ale byl to skvělý politický tah. Udělali to hned na konci sjezdu, takže místo toho, aby se odrazili od sjezdu, najednou o Trumpovi vůbec nikdo nemluvil. Nikdo nemluví o tom, že na něj někdo střílí. Všichni mluví jen o ní.

SH: Vzhledem k tomu, co jste napsal, váš postoj a váš skepticismus, co nám to říká, že Trump je v našich životech stále přítomný? Proč je stále tady? To nám tolik lidí chybí?

TF: Je pro mě fascinující, jak se zdá, že nespokojení lidé všech vrstev promítají svou nespokojenost do Trumpa. Nemusí nutně sympatizovat s jejich pocity nebo jejich názory. No, některými z nich ano, samozřejmě. Ale ať už sdílí jejich nespokojenost, je kolem něj celý tento kult, že je tu Trump nebo to nic. Chci říct, už jsme o tom mluvili, ale kdybyste mi řekli, že když jsem byl mladý, Republikánská strana padne do sevření tohohle chlapa, nikdy bych tomu nevěřil.

SH: Není Ronald Reagan.

TF: Ne, i když neustále krade fráze od Reagana. Ale ne, Reagan byl kompetentní, ať už o Reaganovi říkáte cokoliv, a já jsem Reagana opravdu neměl rád. V té době jsem byl punk rocker a opravdu jsem neměl rád Ronalda Reagana, ale byl schopný. Byl guvernérem Kalifornie. Věděl, jak věci dotáhnout do konce. Jmenoval kompetentní lidi a změnil tuto zemi.

Mimochodem, připomeňte mi, abych o tom mluvil, protože zápasím s tématem, které z nich je důležitější? Byl to Reagan nebo Clinton? Když jsem byl mladší, řekl bych: „No, samozřejmě, že je to Reagan.“ Byl strůjcem velkého obratu doprava, živoucím duchem osmdesátých let, ale už si nejsem tak jistý, že role Clintona ve velkém pravém obratu byla možná ještě důležitější než Reaganova.

SH: Říkal jste, že Clinton byl pro vás velmi zajímavý, protože byl něco jako nová generace.

TF: Ptal jste se, proč Trump pokračuje. Protože je tak masivní… Chci říct, že je příliš velký. Existuje obrovská nespokojenost s americkým životem nejrůznějšími způsoby. Mluvím o tom, jak lidé prožívají svůj každodenní život a jsou nešťastní z nejrůznějších velkých i malých věcí. Jejich města či regiony jsou ve stavu permanentně těžkých časů. Je  inflace. Bezdomovců je hodně. Spousta imigrace. Lidé se cítí nerespektováni, jsou uráženi na sociálních sítích, nenávidí zprávy, mají pocit, že je televize neustále uráží.

Mohli bychom o tom mluvit celý den, ale jde o to, že existuje mnoho různých proudů nespokojenosti, někdy hluboké nespokojenosti, která nezmizí, i když se ekonomika zlepšuje, i když se ekonomice daří. A všechny tyto věci se promítají do Trumpa, permanentního outsidera, šampiona nespokojených.

SH: V dobách dobrých i zlých, stále existuje nespokojenost?

TF: Jen jednou v životě jsem v Americe zažil pocit všeobecné spokojenosti. Bylo to v devadesátých letech. V historických knihách se můžeme dočíst o Velké společnosti a bohaté společnosti a dobách univerzální střední třídy. Ale pro nás to byl jen jeden krátký okamžik, kdy jsme to skutečně zažili. Pamatujete na internetový býčí trh devadesátých let? Říkali tomu Nová ekonomika. Existovala myšlenka, že se všichni podílejí na prosperitě, což se samozřejmě ukázalo jako mylné, a ukázalo se, že je to bublina. To je jediný okamžik v mém životě, který si pamatuji, kdy tam byl ten pocit všeobecné prosperity. Před lety jsem se o tom pokusil napsat ten pocit všeobecné spokojenosti, který se pak ukázal jako prázdný nebo falešný.

Když se podíváte na ekonomická fakta na papíře, Biden si vede docela dobře. Oživení od pandemie bylo docela dobré, a přesto jsou lidé z celé věci hluboce nešťastní. Je to z velké části díky inflaci, ale je tu také určitý druh permanentní úzkosti, která nikdy nezmizí.

SH: O politickém procesu nebo o budoucnosti?

TF: Myslím, že obojí. Když jste na takovém místě, které je na vzestupu – jsme v Bethesdě, v Marylandu, sedíme v restauraci na Wisconsin Avenue. Když půjdete po obědě touto ulicí, vypadá to jako Midtown Manhattan. Staví zde vysoké budovy. Je tam plno. Je obsazeno. Ale když se vydáte do západního Marylandu nebo do Západní Virginie, nebo když půjdete dál a půjdete do malého města v bývalých ocelářských oblastech Ohia, jsou lidé, kteří sledují, jak se jejich způsob života rozpadá a mizí. Neexistuje žádný politik, který by s tím měl v úmyslu něco udělat nebo měl plán, jak s tím něco udělat. Chci říct, že Biden je pravděpodobně nejblíže, ze všech v naší éře, s CHIPS a zákony o snížení inflace. Ale to jsou nakonec malé výsledky. A z jakéhokoli důvodu se základní úzkost promítne do Trumpa, do tohoto výstředního newyorského miliardáře.

SH: Co myslíte tím, že se ta úzkost promítne do Trumpa? Proč se to nepromítá do demokratů?

TF: No, to by mělo být, ne? Jsou tradičními nositeli lidového ducha. Jsou tradičním hlasem těžce pracujících. Ale vesměs tyto tradice opustili. Chci se tady Bidena zastat, protože si myslím, že Biden udělal na domácí frontě opravdu dobré věci.

SH: Když pomineme chytré načasování, co sis myslel o rozhodnutí nahradit Bidena Kamalou Harris?

TF: Téměř jistě budu letos na podzim volit Kamalu Harris, ale i tak musím říct, že se mi opravdu nelíbí způsob, jakým z ní udělali kandidátku bez jakéhokoli přispění veřejnosti. Vybrala si ji jen hrstka kluků.

SH: Myslím, že byla jediná, kdo dokázal zaskočit.

TF: Samozřejmě, je to tak. Neměli na výběr. Bylo příliš pozdě dělat něco jiného. Jenže Biden měl už dávno vypadnout a měl tam být primární kandidát. Skutečný lídr. Harris je nyní kandidátkou, ale ve skutečnosti nevíme, co znamená. Vypadá jako milý člověk. ona se směje. Má sluníčkovou  povahu.

SH: Mám podezření, že se jí nepodaří uniknout, aniž by promluvila o Gaze a Ukrajině.

TF: No, zatím uniká.

SH: Já vím, ale tím to skončí.

TF: Nyní je v období líbánek, kdy se lidem po té katastrofální debatě tak ulevilo, že Bidena nahradil někdo, kdo umí mluvit v celých větách a kdo dokáže stát sám bez  cizí pomoci  a hádat se s Trumpem.

SH: Má určité kouzlo. O tom není pochyb. Ale nakonec někdo bude muset začít mluvit o těch masakrech, tomto mezinárodním traumatu, této hororové show, která se právě odehrává.

TF: Nebo je možné, že ji zvolíme prezidentem, aniž by k něčemu zaujala stanovisko? Může se to stát. Čistě jako odmítnutí Trumpa. Demokratická strana bude muset mít platformu, samozřejmě, ale platformy, jak víte, už nic neznamenají. Chápu, proč je kandidátkou, a možná se dokonce ukáže jako skvělá kandidátka, ale pořád se mi ten proces nelíbí. Byl bych rád, kdybych měl na výběr, a zjistil, kde stojí různí kandidáti, to víte – demokracie.

SH: Neexistuje žádný proces.

TF: Přesně tak. Nějaká demokracie. Opět, zemi s 300 miliony obyvatel, Sy Hershi, zemi s 300 miliony obyvatel a prezidentského kandidáta jedné z našich dvou hlavních stran, vybíralo možná osm chlapů.

******

Tolik Seymour Hersh a Thomas  Frank.  Pro mne  velmi interesantní.

ZA vůbec nejzajímavější  držím tu  pasáž, kdy popisuje  republikánský  sjezd.  Jak si všichni  plácali po ramenou,  že  po Bidenově  katastrofickém výkonu a  střelbě  na Trumpa  je hotovo.

A  Frank  konstatuje  – najednou se objevila ONA. Chechtala  Harrisová  a  všechno  se rázem změnilo. Trump  okamžitě  vypadl ze  světel reflektorů,  republikánský sjezd  také. Jako by neexistovali.  Všichni  hovořili jen o Chechtale!

Za mne  změna  nominace  dokonale  načasována!  Až příliš  dokonale, aby  šlo o náhodu.  Nemohu jinak než se vrátit ke své  spekulaci,  kterou už  jste na Kose  četli.  Jsem si  čím dál jistější  tím,  že  zákulisí  Demokratické  strany připravovalo odstřelení Bidena  dávno a  dávno. Kvůli  jeho naprosté  tělesné a duševní nedostatečnosti. Jen , protože šlo  o  úřadujícího prezidenta,  to nešlo udělat  tradičním způsobem  přes nominační sjezd. To  by  Demokraty  jako stranu  a speciálně ty, co  by cosi takového  iniciovali a provedli, pohřbilo. Takže  prezidentské TV  besedy, speciálně  tu  první přeložili zcela „nesmyslně“  na  červen!!! Aby  se znemožnil! Stalo se, všichni  to viděli a slyšeli. A tím pádem  byl Biden v pasti a donucen k rezignaci!  A  Chechtalu  měli dávno připravenou.  Takže  vše  načasovali s jejím  vytažením z klobouku přesně  na závěr  Republikánského sjezdu. Tím jej  zcela  mediálně zneutralizovali!  Geniální!  Opravdu geniální. Trump si naběhl. Nikdy  neměl na ten termín  přistoupit.

Pěkná je  i ta  charakteristika  Chechtaly. Jen se chechtá, co si myslí a říká nikdo  neví. Ani  Thomas  Frank, který  ji prý bude volit. Přesto, že mu ji vybralo nějakých osm chlapů!!! A má  problém s deficitem  demokracie!!!  Proč? Protože Trump  je outsider a  šampion nespokojených….. Těch, co prohráli!  Takže  radši loutku o  které nikdo netuší, co  si myslí ohledně  globálních  průšvihů  této planety. A dokonce to nevypadá,  že  by  se k nim vyjádřila….

Tak takhle  se  volí šéf  nejmocnější země světa…

vlkp