Bývaly časy, kdy se různá zákonem vyžadovaná srovnání nákladů na to či ono zveřejňovala kvůli tomu, aby si lidé méně orientovaní v určitých oblastech dokázali udělat lepší obrázek, zda je obchodník nezkouší utáhnout na nudli. Dnes se ale sama stávají nástrojem manipulace.
S povinně zveřejňovanými informacemi ze zákona se to někdy přehání, však občas se z nich stane jen nepřehledná, nikomu nepomáhají změť údajů otištěná miniaturními písmeny. Obecně vzato to ale není špatná věc. I když lidé mohou být různě sečtělí a někteří během svého života obsáhnou znalosti z mnoha oborů, nikdo se nikdy dokonale neorientuje ve všem.
Taková RPSN u každého úvěrového produktu je dobré vodítko, protože úrok může být klidně nulový a úvěr vás beztak může zruinovat. Však kdo se v tom má vyznat? Také třeba nebylo špatnou věcí, když prodejci elektřiny museli (kdeže tyto časy jsou) zmiňovat rozsah minimální a maximální ceny za produkt, který zákazníkovi nabízí, aby si každý mohl udělat obrázek, zda náhodou někdo nechce 20 Kč za něco, co se běžně prodává za 5 až 7 korun. Znovu: Kdo se v tom má vyznat? Od důvěřivé dámy v důchodu to nelze očekávat a někteří nemají problém toho zneužít.
Zvykli jsme si tedy pohlížet na všechny povinně zveřejňované informace stejně a důvěřovat jim. To by bylo v pořádku, kdyby ovšem neexistovali lidé, kteří se právě toho rozhodli zneužít k tomu, aby nás těmito informace vedli nikoli k rozhodnutím prospívajícím nám samotným, ale manipulovaly nás k rozhodnutím prospívajícím právě jim. Je smutné, když se to děje. Je ale ještě smutnější, když to zcela otevřeně dělá státní instituce.
Tou je v dnes probíraném případě Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vedené Jozefem Síkelou. Podle nás je to naprosto nekompetentní ministr, který nemá problém opakovaně veřejně mluvit o „závětrných” elektrárnách a radit velkým firmám, aby předstíraly, že jsou malými či středními podniky, aby dosáhly na dotace na elektřinu. Právě o elektřině dnes bude řeč, v našem případě ale pochopitelně v souvislosti s elektromobily.
Jeden z našich čtenářů nás totiž upozornil na tabulku „Porovnání cen pohonných hmot v Kč na ujetých 100 km” pro různé typy a pohony aut, které na svém webu zveřejňuje právě MPO. Jakkoli nevyžaduje zase tak velký fištrón, aby si člověk domyslel, že provoz malého, lehkého a slabšího auta bude citelně levnější než provoz velkého, těžkého a silného, různé typy pohonů to komplikují. Diesely jsou efektivnější než benziny, ale nafta je drahá, elektřina pak vyžaduje docela jiné počítání. Mohlo by z toho tedy být docela zajímavé srovnání, ale není. Je to lež tak ubohá, že tříská dveřmi i v hlavě toho, kdo měl s matematikou a fyzikou problémy už na základce.
Však se na ono srovnání podívejte níže, zejména pak na poslední sloupec označený slovy BEV, který platí pro bateriové elektrické vozy. Že tahle tabulka je vtip a komedie s tragickými prvky, taková tištěná „závětrná” elektrárna, poznáte už podle toho, když si srovnáte jednotlivé řádky. 100 km ujetých v elektrickém autě nižší střední třídy má totiž stát na elektřině 93 Kč, zatímco stejné množství kilometrů v terénním autě (rozumějte SUV) má přijít na 95,40 Kč. Cože?
MPO si zjevně spletlo elektrický pohon s něčím jako perpetuum mobile – nacpěte jej do čehokoli a jede to skoro za stejně! Chybí už jen řádka: Titanic – 97 Kč. Je to naprostý nesmysl – je úplně jedno, čím je auto poháněné, jeho energetické nároky rostou s hmotností a velikostí vozu úplně stejně. Je tedy absolutně nemožné, abyste za 100 km s něčím jako VW Golf dali na energii jakéhokoli typu jen o 2,40 Kč méně než za 100 km třeba s BMW X5. Absolutně nemožné. Zatímco u nafty a benzinu jsou mezi těmito vozy rozdíly v řádu desítek procent, což může přibližně odpovídat realitě, u elektřiny (a dokonce i LPG, to je podobná absurdita) najednou všechna auta jezdí skoro za stejně.
To je ale jen varování i pro ty méně bystré před tím, jak ohnuté jsou samotné ceny. Podle srovnání MPO vás bude ježdění elektrickým autem stát až třikrát méně než s benzinovým autem. Třikrát méně. To je další pohádka z oříšku královny Mab, nic takového neplatí, rozhodně ne dnes, rozhodně ne k polovině roku 2022, kdy bylo toto srovnání naposledy aktualizováno. Už dříve jsme opakovaně psali, že dobíjení elektromobilů je dnes přibližně stejně drahé jak podle údajů tabulkové spotřeby, tak podle reálných dat z provozu. Vychází to prostě podobně, často lépe pro spalovací auta, a to za situace, kdy se z elektřiny neplatí ani koruna spotřební daně. Naopak ceny benzinu a nafty jsou z většiny tvořeny daněmi odváděnými státu.
Znovu to nechce žádnou velkou alchymii, stačí se podívat na oficiální údaje papírové spotřeby. Například Škoda Enyaq bere papírově nejméně 15,8 kWh/100 km, srovnatelná Škoda Kodiaq nejméně 5,3 l nafty/100 km. Oba zdroje se dají koupit za různé ceny, z jedné strany ale vezmeme cenu „rychlé” dobíjení u ČEZu (18 Kč/kWh) a aktuální průměrnou cenu nafty (46 Kč/l) a pomineme, že dobíjením zabijete skoro hodinu a tankování vám bude trvat 3, možná 4 minuty. Výsledek: 284,40 Kč za 100 km ujetých Enyaqem, 243,80 Kč za 100 km ujetých Kodiaqem. A jen pro rýpaly dodáme, že cena srovnávaného Kodiaqu začíná na 963 900 Kč, Enyaqu se zmíněnou spotřebou na 1 304 900 Kč. Rozdílnou životnost obou aut (a tedy jejich zůstatkovou cenu třeba po 10 letech) pomineme zcela.
Takže i zcela úředně tu máme 244 oproti 284 korunám, MPO ale říká 278,60 proti 95,40 Kč. Neřešme koruny, MPO neměří Kodiaq s Enyaqem, místo poměru 0,86:1 tu ale máme 2,92:1. Jestli se tomu neříká lež, manipulace nebo – dnes moderně – desinformace, pak čemu ano? Je to hrubé a ničím rozumným zcela nepodložené ohýbání reality, je to obracení černé v bílou.
Ale jasně, tabulka MPO prý vychází ze směrnice EU, ta za to přece může. Co dělali, jak dělali, my nedělali, to oni dělali, co jsme měli dělat? Ještě dokážeme pochopit, že MPO musí takový nesmysl publikovat na základě předpisů EU, s nimiž někdo ve slabší chvíli souhlasil. Nikdo mu ale nezakazuje dodat, že realita je dnes jiná a naservírovat souběžně s tím českému občanovi i skutečné srovnání na základě reálných dat, aby se mohl v nabídce skutečně zorientovat, ne bruselskou virtuální realitu, která jej posílá směrem k mnohonásobně dražšímu řešení, než MPO uvádí. Stačí na to pár údajů veřejně dostupných komukoli, MPO nevyjímaje.
Chceme po českém ministerstvu tolik? Asi ano, v závětří přece nefouká. A tam to má pan Síkela podle svých slov tak rád, že by tam stavěl i elektrárny…
Myslím, že nemáte pravdu. (čímž netvrdím, že těch 93 a 94 Kč je realita)
Záleží hodně na provedení auta a jízdním stylu. Není ale nemožné dosáhnout s velkým autem podobné spotřeby jako s malým.
Jiná věc je stálá manipulace a podvody, které se staly v tomto oboru normou.