Socialismus je odporný, nespravedlivý konstrukt

Po jednání zástupců vlády se zaměstnavateli a s odbory zněl jednotný hlas. Šéf Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák i předseda odborové centrály ČMKOS Josef Středula označili kurzarbeit jako klíčový pro udržení zaměstnanosti. A ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) oznámil, že jím vedený resort poslal do zkráceného připomínkového řízení návrh nařízení vlády, které by to „zkrácení práce se státním příspěvkem na mzdy“ umožnilo. Čím je podle vás ta shoda všech tří stran dána?

Strachem ze zodpovědnosti, lačností po hlasech davu a ekonomickou nevzdělaností. Cesta ven ze zpomalování ekonomik a z vysoké inflace totiž není správně identifikována. Kurzarbeit přímočaře vede k inflaci tím, že zvětšuje disproporci mezi množstvím peněz a množstvím zboží a služeb v oběhu. Ačkoliv tedy z krátkodobého pohledu zdánlivě situaci zaměstnanců zlepšuje, z dlouhodobého pohledu zhoršuje situaci svorně všech v dané zemi. A Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR chce vstoupit znovu do téže řeky.

A tak je to v ekonomice vždy. To, co se na první pohled jeví jako dar, se časem vždy ukáže jako dar danajský. Nelze vytvořit perpetuum mobile. Nelze rozdat všem lidem bez rozdílu pět tisíc a způsobit, že budou bohatší; způsobíme, že budou stále stejně chudí, ale bude o to větší inflace. Nelze dotovat elektromobily, aniž bychom někomu zase peníze vzali. A nelze nechat lidi doma a platit jim za nicnedělání, abychom obrali o peníze ty, kteří pracují. Kurzarbeit dokonale dává na zadek spravedlnosti, morálce, efektivitě, konkurenceschopnosti i prozíravosti.

Základní rozpočtové ukazatele, tedy výši příjmů, výdajů a schodku 295 miliard korun, už Sněmovna schválila, ve druhém čtení bude řešit přesuny peněz mezi kapitolami. Šanci budou mít koaliční návrhy, zvláště ten, který počítá s přesunem 1,1 miliardy korun do školství, především na asistenty pedagogů. Mezi dalšími koaličními úpravami nechybí návrh přidat 39 milionů na provoz potravinových bank nebo 40 milionů na bezplatné školní obědy dětem, nebo také odebrat milion korun z vládní rozpočtové rezervy a přidat jej neziskovým organizacím, jako je například Platforma evropské paměti. Stojí některý ze zmíněných návrhů za podporu?

Rozumné jsou jen peníze na platy učitelů – když nebudou učitelé zaplaceni, zůstanou ve školství pracovat jen neschopní lidé, a schopní odejdou. Nic dalšího mi smysl nadává.

Zhodnocující se domy a byty fungovaly v Česku dlouhá léta, ale události posledních měsíců jejich ceny výrazně srážejí. Podle realitních makléřů bude pokles pokračovat ještě v prvním pololetí příštího roku, ale v druhém pololetí by mělo nastat oživení, i když nechybějí hlasy, že ochlazení přetrvá až do počátku roku 2024. Má se to týkat starších bytů. Ovlivní to i cenu nových? A dopadne to na výkon stavebnictví v příštím roce?

To záleží zejména na lokalitě. Jsou lokality, zejména chudé okrajové okresy u hranic, kde dosud k poklesu cen ani nedochází, dokonce ceny stále nepatrně rostou či stagnují. Naopak ve Středočeském kraji se nejspíš pokles nevyhne žádným typům nemovitostí. Tedy nedá se říci paušálně, že investice do nemovitostí je už špatně, nebo stále ještě dobře, protože musíme doplnit, do jakých a kde. Dosud lze najít dobré příležitosti.

A pokud jde o stavebnictví, jeho výkon příští rok zcela jistě poklesne. Bude to pro stavebnictví celkem obtížný rok.

Nejvíc elektromobilů se v Evropě prodá v severských zemích, které jejich pořízení daňově zvýhodňují. Švédsko však nyní překvapilo, když ze dne na den podporu těchto aut omezuje. A Velká Británie chce propady v daňových příjmech, zejména na spotřební dani, nyní řešit zavedením silniční daně na tyto vozy. Pokud je v tom budou následovat i vlády ostatních evropských zemí, k čemu to může vést?

Evropané si usmysleli bezuhlíkovou ekonomiku a bezuhlíkovou mobilitu. Usmysleli si tedy elektromobily. Aby se drahé a nepříliš praktické elektromobily prodávaly, usmysleli si i dotace. Nejvíc se tedy elektromobily prodávají v zemích, které jejich prodej dotují.

Ale nezapomínejme, že jde o rozpočet. O to, aby byl hodně velký. Takže dotovat elektroauta není pro státního úředníka příliš praktické, protože mu to způsobuje výpadky v rozpočtu. A tak uděláme co? V Británii to vymysleli tak, že zavedou silniční daň na elektromobily. Ve Švédsku zase hodlají omezit podporu. Že jsme kdysi slíbili, že budeme elektroauta podporovat? No, a co. Sliby se slibují. Našinec si místo elektromobilů může dosadit CNG.

A protože auta se prodávají hlavně kvůli dotacím, prodeje se omezí, tedy relativně v poměru k jiným typům pohonů. A protože to se politikům zase líbit nebude, tak časem uvalí nejspíš ještě větší restrikce a daně na konkurenci elektromobilů.

O ministru zdravotnictví Vlastimilu Válkovi se už dlouho nemluvilo, a tak přišel s nápadem, aby zdravotní pojišťovny ze svých fondů prevence hradily sedmákům a osmákům lyžařské kurzy. Každému sedm tisíc korun s tím, že lyžařské kurzy jsou pro děti důležité. Tato plošná úhrada by ovšem spolkla značnou část prostředků z fondů prevence pojišťoven. Má v souběhu s dalším Válkovým argumentem, že „chceme podpořit turistický ruch a tuto oblast průmyslu“, tento krok opodstatnění?

Bravo! Báječný nápad! Chcete prozradit tajemství? Zdravotní pojišťovny jsou po covidovém šílenství opravdu hodně finančně vybrané. Už nyní jdou po každé koruně. Jak na straně lékařů, kterým chodí na kontrolu a škrtají jim jejich platby se zvýšenou agilitou, tak i při schvalování léčby pacientům.

Existuje tedy přímá korelace mezi zbytečnými dárky pro sedmáky a osmáky a mezi tím, jestli vám pojišťovna schválí biologickou léčbu nebo účinný lék. Umíte si představit pocity člověka s fatálním onemocněním, který potřebuje určitý lék, ale pojišťovna mu ho nepřizná, protože věnovala dárek na hory sedmákovi, jehož rodiče jsou vysoce postavení manažeři a ani si nevšimli, že jejich dítě jelo na hory zadarmo?

Tady by se měl každý zastavit a zamyslet se: Předpoklad, že socialismus je spravedlivý, je hloupý mýtus. Socialismus, který tu ministr Válek předvádí, je odporným, nespravedlivým konstruktem.

Události 17. listopadu si připomínal každý, jak chtěl. Koncertem pro budoucnost s decentními děvčaty Pussy Riot, happeningem Milionu chvilek k blížícím se prezidentským volbám, pochodem za demokracii v čele s ministrem vnitra (!) Vítem Rakušanem, shromážděním na podporu Evropské unie, protestním pochodem na Kavčí Hory k sídlu České televize… Jak k tomuto výročí přistupujete vy?

Většinou bych si ani nevšimla, že je státní svátek, kdyby mi kalendář nepřipomněl, že místo rutinní práce spojené se všedními dny mám konečně možnost dodělat pracovní resty, které se za pracovní dny nakupily. Je to prostě datum v kalendáři. Porevoluční étos je dávno pryč. Směr, kterým dnes Evropa včetně nás jde, je přesně opačný, než byly oba 17. listopady, které slavíme.