Soumrak globalismu |

VW_ID3_vyroba_Cvikov_Zwickau_Drazdany_Dresden_tovarna_2023_Perex_660_0MOBIL

Sdílet článek:

LIBOR ČÍHAL

Pravděpodobně žádné stanovisko k masívnímu navýšení cel na zboží do USA nemá oporu v teorii ani v parametrech dlouhodobého ekonomickém růstu, podobný zásah je vždy pro někoho víc a pro někoho méně dobrý. Vyznavači bezbřehého globalismu lamentují, že volný obchod v dosavadní formě zvedl průměrnou životní úroveň na celém světě, ta se zvedala i ve světě cel, bangladéšské ženě zvedl tento globalismus o pár halířů denně blahobyt, absolventi fakult globalismu by měli mít povinnou letní praxi v bangladéšských textilkách a podobných provozovnách, aby pochopili dimenze tohoto blahobytu. Určitě se podstatně zvedl blahobyt deseti dvacetiprocentnímu populačnímu segmentu, který se vezl na globalistickém boomu. Generelně nelze říct, že pětadvacet let unijního globalismu něco pozitivního Česku přineslo, výrazně převažují negativní stránky včetně propadu komplexně chápané životní úrovně, kam patří vzdělanost, kreativita člověka, rozvojová perspektiva atd. Globalismus v evropskounijní odrůdě v první fázi likvidoval přirozené opory člověka a v dnešní fázi se pokouší destruuvat samotnou podstatu člověka.

Americký obchodní a finanční deficit považují všichni za velký problém pro světovou ekonomickou stabilitu, ale když se prezident snaží o nápravu, je to ještě větší problém, přitom moc jiných možností, jak řešit toto zlo, neexistuje. Ve zprávě Deutsche Bank k Trumpovu opatření je zajímavý postřeh: „Čím víc posloucháte Bílý dům, tím víc máte dojem, že prezident je ochoten obětovat krátkodobý růst a výkonnost trhu, aby dosáhl svých dlouhodobých cílů.“ Trumpovi oponenti tvrdí, že jeho opatření bude bumerangem proti samotné americké ekonomice, argumentuje se i tím, že cla potrestají koncového konzumenta, což je velmi nebezpečný argument, konzument musí být současně i producentem, co si vyprodukuje ve svém národním prostředí není drahé, konzument vytržený z přirozeného prostředí je škůdcem planety i sebe. Podle analýz 25% americká cla sníží HDP v eurozóně o 0,3% a povedou k půlprocentnímu růstu inflace, zdá se to málo, ale vzhledem k tomu, že ekonomický růst v eurozóně je něco kolem půl procenta, je to studenou sprchou na evropskou ekonomiku. Doposavad byly americká cla na dovoz evropských a asijských aut 2,5%, cla na americká auta do EU jsou 10%. Úder z Trumpova rozhodnutí okamžitě postihne evropské automobilky, neotřese to jenom evropskými montovnami, ale i politickou kastou neschopnou nic kloudného vymyslet, bude muset čelit sociálním tlakům, které ji mohou smést.

25% cla na všechna importovaná osobní auta a lehká nákladní auta, stejně jako na klíčové díly, jako jsou převodovky a motory. Kanadě a Mexiku Trump dokonce udělil výjimku: nová cla se budou vztahovat na neamerický podíl vozidel a dílů dovezených do USA na základě dohody o volném obchodě s těmito zeměmi. „Donutíme země, jejichž výrobky nám berou práci a naše bohatství, aby zaplatily za to, co nám dlouhé roky braly.“ Trumpovo opatření má stimulovat růst domácí produkce, prezident pohrozil americkým automobilkám, které by se snažily využít situace a zvedly ceny aut. Nová cla mají vynést 100 miliard dolarů. Trump s růstem cel zmínil plán, který má zvednout zájem Američanů kupovat americké výrobky. USA jsou pro světové automobilky nejzajímavějším světovým trhem, v USA se ročně prodá 16 milionů nových osobních aut, z toho 46% aut jde z dovozu. Evropa exportuje do USA auta za 45 miliard, z toho Německo 25 miliard, Japonsko za 50 miliard. Trumpovo rozhodnutí bude pro řadu automobilek znamenat brutální úder, akcie Stellantis už padly o 4,2%, GM, která produkuje v USA pouze 52% svých aut, ztratila 7%, Porsche 3,4%, Merzedes Benz 2,1%, VW 1,7%. Akcie Renaultu narostly o půl procenta, totiž automobilka nic v USA neprodává. Cla postihnou i americké automobilky, která z části produkují v zahraničí, např. z produkce Forda 77% aut pochází z USA, u GM je to pouze 52%, ostatní auta se vyrobí v Kanadě nebo v Mexiku.

Odpovědi na americká cla jsou různého druhu, reakce ředitele bádensko-württemberské obchodní a průmyslové komory nevěští Evropě nic dobrého – 76% průmyslových společností plánuje navýšit investice v severní Americe.