Stará (ne)dobrá Evropská unie |

Sdílet článek:

LIBOR ČÍHAL

Evropská unie vymře, a nebude to v kráterech atomových výbuchů, kam nás vedou krysaři NATO, jak by se mohli mnozí domnívat, ale vymřeme přirozeným samovolným procesem. Zcela jednoznačně o tom mluví nedávno publikované statistiky Eurostatu o věkovém profilu Evropanů. Absurdní dialektika věci, když tak do krve nenávidíme všechno přirozené, to co má reference v zdravém jádru národního bytí, v tradičním národě jako zdroji obnovující vitality, když nenávidíme přirozenou politiku usilující o národní ekonomiku a suverenitu státu, pak dějiny nutně nastolí jinou přirozenost, tj. pomalou smrt evropských národů. Na Václaváku může mít člověk pocit, že staří už vymřeli a národ je tak půvabně mladý, ale realita tabulek Eurostatu je tvrdá. V letech 2012-22 se přes všechny covidové a vakcinované údery proti staré populaci zvedlo procento lidí nad 65 let v Evropské unii o 3,1%, nejvíc v Polsku o 5,1%, a už rychle následuje Česko s 4,4%. Evropská logika nazírání na data o svých obyvatelích úplně neguje přirozenou, lidskou logiku, o jedné slovácké dědině se říkalo, že tam žije hodně devadesátiletých a stoletých, všichni kolem ji považovali za šťastnou dědinu vyvolenou Bohem, nyní se v evropských statistikách všechno motá kolem toho, jak je těch starých moc a pořád přibývají. Přitom pravda o těchto datech je jiná, staří přibývají zcela přirozeným a stále stejným tempem, ale mladí negují přirozenou roli svého věku a kvůli užívání neplodí děti. V EU v roce 2022 21,1 % (v ČR 20,6%) lidí mělo víc než 65 let, tento fakt samotný není až tak tragický, tragický je pohled na věkovou pyramidu u mladých ročníků.

Loni žilo v EU 446,7 milionů lidí, z toho 15% mládeže do 14 let. V produktivním věku (15-64) napočítali 64% lidí. Pokud lze považovat procentní rozdíl na celkovém počtu za významný, pak se v nejhorší demografické situaci nachází Itálie a Portugalsko, podíl mládeže na celkovém počtu lidí zde dělá 12,9 % a 13,4 %, v Německu 13,9 %, EU průměr je 15 %, Česko 16,1 %, Slovensko 16,1 %, Francie 17,5 %. V letech 2012-22 klesl v EU počet lidí v produktivním věku z 66,6 % na 63,9 %. Pokud ČR před deseti lety v některých parametrech vykazovala lepší statistické hodnoty, velmi rychle ji pohltí evropskounijní trendy, v 2012 uváděla ČR 69,1 % lidí v produktivním věku, ale v roce 2022 už jenom 63,8 %, tj. pokles podílu tohoto klíčového populačního segmentu o 5,8 %, což v EU znamená největší propad, druhé je Polsko s 5,5 %. EU průměr lidí v produktivním věku se snížil o 2,7 %.

Průměrný věkový medián v EU se od roku 2012 (41,9 let) do 2022 (44,4) zvedl o 2,5 let, Česko patří mezi země s největším nárůstem mediánového věku, od 2012 do 2022 se zvedl o 3,7 roku, tj. z 40,1 let na 43,8 let, tzn., že dnes je v Česku polovina lidí starších 43,8 let. Nejvyšší mediánový věk mají jižní země, Itálie 48,0 let, Portugalsko 46,8 let, Řecko 46,1 a Německo 45,8. Nejnižší věkový medián na Kypru 38,3 let, Irsko 38,8, Švédsko 40,7 atd. Evropské statistiky uvádí koeficient závislosti, tj. poměr součtu neproduktivních (staří, mladí) populačních skupin k produktivní skupině, v EU dělá tento průměr 56,5, tzn., že méně než dvě osoby v produktivním věku vyrábí na jednu neproduktivní osobu, v ČR je koeficient závislosti roven 58,8. V důchodových analýzách se zohledňuje tzv. old-age závislostní koeficient, tj. poměr neproduktivního starého populačního segmentu k produktivní věkové kategorii, evropský průměr je 33, český koeficient 32,6, nejlepší v Irsku 23,1.

Populační stárnutí se pozoruje v EU řadu desetiletí, podíl staré, neproduktivní populace roste bez výjimky v každé evropské zemi. Věkový průměr se v EU už moc nezvedá a tedy hlavní podíl na celkovém stárnutí má nízká populační fertilita, tedy nezájem plodit děti.