ŠVÉDSKO: Zdrcující skutečnosti (3)

Co se to se Švédskem děje? Snad musí být zřejmé pro mnoho lidí, že jsme na cestě ke katastrofě ekonomiky a prostředí, kdy všechno nashromážděné bohatství bude rozemleto v odpadním mlýně inkompetence a politického dogmatismu. Bez protestů vedoucích průmyslu, odborů a občanů. Kde je tzv. opozice v parlamentě? Ta naslouchá, diskutuje a je zdvořilá ke svým odpůrcům.

Potenciální vůdce opoziční strany Moderata (Umírnění) Kristersson hledá „společné jmenovatele“ s vládnoucími socialisty.

To je absurdní!

Zbývá jedině SD (Švédští demokraté), kteří aspoň v otázce migrace mají radikálně odlišný postoj: Imigraci zastavit a začít posílat zpět domů. Jiná opozice není, všichni jako by považovali za důležitější udržovat jakousi národní jednotu přifařenou k levicovému státnímu vedení.

Švédsko mělo energetický systém, který mu mohly jiné země závidět, s fungující vyvážeností mezi základní energií od dobře udržovaných atomových elektráren s prodlouženou životností po regulovatelnou vodní energii. Systém zásoboval průmysl i domácnosti spolehlivou energií za přístupnou cenu, takže průmysl mohl konkurovat na světovém trhu. Tento systém byl rozbit dogmatiky v zeleném hnutí a s nimi spolupracujícími partajemi, zjevně bez nejmenší schopnosti či vůle vidět následky svého jednání, vrcholně nekompetentní a dokonce bez zájmu o zachování fungujícího stavu.

Švédsko transformuje dříve dobře fungující zásobování energií na produkci elektřiny z větru, jež je závislá na počasí. To vede mj. k ožebračování lidí a k problémům pro podniky závislé na energii. Politici zřejmě ani v nejmenším nemyslí na uchování konkurenceschopnosti. Švédský problém je též v tom, že produkce a spotřeba el. energie je geograficky oddělená, výroba hlavně na severu a spotřeba v jižní části země. I to politici zhoršili zavřením atomových reaktorů v jižní části.

Byly odstaveny čtyři atomové reaktory v jižním Švédsku, takže už není dostatek čisté a stabilní základní energie a také dramaticky klesla kapacita sítě. Ať už je člověk pro či proti atomové energii, je toto příklad nehorázného bezdůvodného ničení obrovských kapitálových investic. Kdyby poslední dva reaktory byly ponechány v provozu, byla by cena za kilowatthodinu nejméně o 30 % nižší, než je teď.

Výroba závislá na elektrické energii se nyní ohlíží po investicích v cizině. Za extrémních vnucených nákladů pro odběratele je ničena krajina čím dále vyššími větrníky, které produkují napětí podřadné kvality daleko pod udanou kapacitou a musí být neustále jištěny alternativní produkcí v pohotovosti.

Kdo to vymyslel?

Rezervní elektrárna na olej v Karlshamnu musí dnes jet na plný výkon, aby se zabránilo nucenému odpojení spotřebitelů v jižním Švédsku. Tato elektrárna spotřebuje 140 000 litrů oleje v hodině při plném zatížení. Za rok se spálilo 28 000 tun topného oleje.

Dnes jsme nuceni volit mezi Putinovým plynem a elektřinou z uhlí od našich sousedů, současně se spalováním těžkého oleje, jako v době před jadernou energií. Co má tohle společného s ohledy na prostředí?

Jak se tváří rudo-zelená odpovědná vláda na tuto energetickou katastrofu?

Většina obyvatel mimo velká města je závislá na autě, aby jejich životy mohly fungovat. Veřejná doprava je nedostatečně vybudovaná. Vládnoucí elity způsobily záměrně silný růst cen pohonných hmot. Švédsko má dnes nejvyšší cenu nafty v Evropě. Přes polovinu ceny jsou daně vyšroubované Zelenou (MP) partají mj. automatickým ročním zvyšováním.

Teď jsou tu také požadavky EU míchat ne-fosilní palivo do nafty, které Švédsko – jako obvykle papežštější než papež – ještě překonává. A tyto přídavky značně zdražují naftu a snižují její kvalitu. Zemědělci, transporty i soukromé osoby často mají problém přežít.

Nutí nám elekrická auta, která si většina nemůže dovolit, která jsou nepoužitelná na zdejší dlouhé vzdálenosti a v chladném klimatu, a jejichž trh s použitými auty vypadá naprosto nepřijatelně s ohledem na cenu baterií. A mají se nabíjet něčím, co je už dnes nedostatkové zboží.

Otázka je, kdo si vezme odpovědnost za ničení ekonomiky takovým bezhlavým způsobem. Tohle vůdci země také „neviděli přicházet“, jak se o rostoucí zločinnosti vyjádřil bývalý premiér Löfvén? Pokračoval ale přesto dál s příjmem neintegrovatelných migrantů, jako by nic neřekl. Teď prý za své ničivé dílo dostal lukrativní místo u UN.

EU chce také od základu změnit lesní hospodářství Švédska a tím zničit průmyslové odvětví dávající nejvíc pracovních příležitostí na venkově a přinášející velký čistý zisk z vývozu (cca 100 miliard SEK ročně). Existují plány na demontáž práva vlastnit a užívat les zakotvená v ústavě. Socialistická vláda na tyto záměry EU nereaguje.

Pokračování zítra.