Už ani v elektrickém ráji nedokážou mlčky přihlížet snahám politiků o devastaci země nařizováním elektromobilů |

Sdílet článek:

Žijeme v mimořádně bizarní době, kdy se určité cesty dokola ukazují být neschůdnými, přesto je reakcí na tato zjištění jen další zintenzivnění kráčení po nich. Elektromobily v Nizozemsku nejsou výjimkou, mlčet k tomu nedokáže už ani tamní průmysl.

Třetí úterý v září je pro Nizozemce vždy velkým dnem, neboť na něj už tradičně připadá tzv. Prinsjesdag. Tedy doslova Den princů. Hlava státu během něj pronáší královskou řeč, počítat lze rovněž s řadou oslavných rituálů. Asi nejpodstatnější nicméně je, že dochází na formulaci vládního programu pro příští rok s tím, že v parlamentu je projednáván návrh rozpočtu s ním spojený. Právě na ten se ale v zemí aktuálně velí velká kritika.

Nizozemská vláda totiž zjevně dosud nepochopila, jak moc svou politikou zaměřenou na podporu elektromobilů zdeformovala trh s novými osobními vozy. A proto nyní upřela svou pozornost na segment s těmi užitkovými. To ovšem dle Stevena van Eijcka, šéfa asociace automobilového průmyslu RAI (Rijwiel en Automobiel Industrie Vereniging) povede k ještě větší katastrofě. Vláda se totiž rozhodla, že zkusí zájemce o dodávky přesunout k elektrickým alternativám.

Na zavedení dalších dotací nicméně tentokrát nedošlo, místo toho politici rozhodli o zrušení daňové výjimky. „To ovšem pro mnohé podnikatele znamená, že v průměru budou muset za svou dodávku utratit o 11 tisíc Eur (cca 271 000 Kč) víc,“ uvedl k vládním záměrům van Eijck. Daná suma je přitom opravdu enormní, asociace proto již v otevřeném dopise vyzvala politiky, aby udržitelnou mobilitu zachovali dostupnou všem.

„Jediným způsobem, jak dosáhnout klimatických cílů a zachovat v následujících letech mobilní prostředky dostupnými, je neutrální politika týkající se technologií. Je třeba vsadit na různá řešení, jako jsou vodíkové vozy, plug-in hybridy a alternativní paliva. Je třeba také podpořit využití kol a skútrů na krátké a střední vzdálenosti. Tím naroste svoboda volby, jenž umožní zákazníkům a podnikatelům, aby ihned snížili svou uhlíkovou stopu.“

Asociace nám tak docela mluví z duše, přičemž kritizuje vládu kvůli jejímu očividnému zaměření pouze jedním směrem. Navíc dodává, že jakkoli politici tlačí především dobíjecí elektromobily, nedělají prakticky nic v rámci infrastruktury. Ta je nedostačující již v případě osobních aut, u těch užitkových ale bude problém ještě větší.

Van Eijck navíc dodává, že vláda by měla zachovat současnou dočasnou redukci daňové zátěže na pohonné hmoty, v případě těch syntetických by pak nižší odvody do státní kasy měly být nulové, neboť tímto způsobem dojde na motivaci zákazníků a tedy na okamžitou redukci emisí CO2. Argumenty jsou to tedy rozumné, právě proto je ale politici nepřijmou. Racionální debata na tomto poli přestala fungovat dávno, teď se zřejmě čeká jen na to, až od pohledu neschůdné záměry začne potápět kruté setkání s ekonomickou realitou.