Válka s Čínou již probíhá … a USA stále spí

USA a Čína vedou hospodářskou válku o globální dominanci. Zatímco Peking nasazuje těžké zbraně, Washington doma hlásá deindustrializaci, říká ekonom Stephen Moore.

Stále více se zdá, že třetí světová válka mezi USA a Čínou je na obzoru. Ačkoli Číňané vyzbrojují svou armádu agresivním a hrozivým způsobem, válka se nebude vést zbraněmi. Bude to spíše ekonomická válka o globální nadvládu. Kurz jüanu vůči dolaru. Nasdaq proti šanghajské burze.

Amerika – přinejmenším Bidenova administrativa – však stále spí. Nyní je nejhorší možná doba pro zvyšování daňových sazeb pro americké podniky (podle plánu amerického prezidenta Joea Bidena by pak naše daňové sazby pro podniky byly vyšší než v Číně!). Stejně nevhodně načasované je i rušení dodávek energie v USA (zatímco Čína provozuje 1000 špinavých uhelných elektráren a další desítky staví) a zvyšování státního dluhu (přičemž Čína je hlavním kupcem dluhopisů).

Ať už si o Donaldu Trumpovi myslíte cokoli, byl to prezident, který postavil Ameriku na první místo a rozpoznal dravost čínského režimu. Tvrdě se postavil proti prezidentu Si Ťin-pchingovi a zrušil jednostranné obchodní dohody. Jeho strategie spočívala v tom, co udělal bývalý prezident Ronald Reagan, aby vyhrál studenou válku: rozšířit strategická odvětví tak, aby jim Sovětský svaz ani Čína nemohly konkurovat, a tím pomoci Americe dosáhnout obrovské prosperity.

Nebezpečné je, že s Bidenem máme prezidenta, který věří, že změna klimatu je pro svět větší hrozbou než maoisté v Pekingu.

A není pochyb o tom, že v Číně opět vládnou komunisté. Si Ťin-pching se v podstatě jmenoval doživotním prezidentem, čímž se vize demokracie a svobodných voleb zcela rozplynula. Čína se také vrací k fašistické vládě a průmyslu založenému na příkazu a kontrole. Tento model se nakonec zhroutí, ale jak víme ze sovětské hrozby, do té doby může být pro mír a prosperitu nesmírně škodlivý.

Není náhoda, že čínská ekonomika a akciový trh oslabily. Zatímco americký akciový trh loni vzrostl o 20 % (díky operaci Warp Speed), čínský akciový trh v Šanghaji se propadl o 15 %. K socialismu směřují rychleji než my… alespoň prozatím.

Nervozita na čínském akciovém trhu odráží roztrpčení světových investorů ze stále častějších politických zásahů do ekonomiky. Časopis Foreign Affairs o těchto železných zásazích do podnikatelských aktivit největších korporací v zemi nedávno napsal: „Si se vydal riskantním směrem, který ohrožuje úspěchy (volného trhu) jeho předchůdců.“

Události posledních měsíců zkrátka potvrzují, a to jak z vojenského, tak z ekonomického hlediska, že v Pekingu jsou u kormidla novodobí maoisté a že kapitalismus brzy prohraje. Si Ťin-pchingova vláda prostě nerozumí tomu, co George Bush starší kdysi tak výstižně nazval „tou svobodou“.

Militantní sociální kontroly a omezování osobní svobody se nyní kombinují s ekonomickými kontrolami ze strany čínských megakorporací, které se ucházejí o dominanci v technologickém, biologickém, výrobním a dopravním sektoru. Nepřipomíná to všechno Japonsko kolem roku 1939?

Jak na tyto hrozby reaguje Bidenova administrativa? Obrovský zákon o výdajích, daních a půjčkách ve výši pěti bilionů dolarů, který prosazuje v Kongresu, ovlivní ekonomickou převahu USA téměř přes noc. Za Trumpa vedlo snížení daní k přílivu kapitálu z celého světa v hodnotě jednoho bilionu dolarů, který se k nám vrátil, aby rozšířil naši průmyslovou sílu. Bidenova daňová politika bude mít opačný účinek: deindustrializaci.

Jako národ jsme se vrátili k dovozu energie za desítky miliard dolarů z OPEC (Organizace zemí vyvážejících ropu) a Ruska, místo abychom prodávali zásoby ropy, plynu a uhlí, které vystačí na další staletí.

Myslí si snad pokrokáři, kteří nyní vládnou ve Washingtonu, že můžeme odvrátit rostoucí hrozbu ze strany komunistické Číny stavbou větrných mlýnů? Myslí si, že má větší smysl přerozdělovat příjmy a bohatství než je vytvářet?

Budeme s dnešní politikou Washingtonu schopni ekonomicky odrazit militaristickou ofenzívu Číny v Jihočínském moři, Indii, Africe a možná i na pobřeží Tchaj-wanu? O tom lze pochybovat.

Válka s Čínou začíná. V současné době bojuje pouze jedna země: Čína. Nedopusťme, aby se v Asii stala další katastrofa jako v Afghánistánu.

Reagan měl pravdu. Silní doma. Silní v zahraničí. Jsme dnes takoví alespoň v jednom ohledu?

Stephen Moore je ekonomický novinář, autor, publicista a hlavní ekonom think tanku Institute for Economic Freedom and Opportunity. Je také spoluautorem mnoha knih; jeho nejnovější knihou je „Trumponomics: Inside the America First Plan to Revive Our Economy“.

Z článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K. Článek byl redakčně upraven.