JANA MARKOVÁ
Tak ve Strakovce se už promítají i filmy. Ty správné samozřejmě.
Vůbec nechci film Jiřího Mádla hodnotit po umělecké stránce. Pan režisér umně chytil příležitost za pačesy a ejhle, je z něho miláček národa. Jeho film se dokonce promítá za účasti nejvyšších státních činitelů v sídle vlády. Musí být evidentní, kdo stojí na té správné straně, a jaké dílo bude pro příště odměňováno. Pozorností a samozřejmě i financemi. Protože ministerstvo kultury pátrá, radí rozděluje.
Opravdu mi to strašně moc připomíná přesně ty roky, kdy mladý, komunistický protekční synek Petr Pavel vítal sovětská vojska výsměchu spolužáků navzdory. Nyní stejně nadšeně vítá film o těch, kterými tehdy pohrdal a bůhví, co by s nimi tehdá udělal, kdyby mohl. Možná stejně, jako jeho současná manželka, se kterou se chodí klanět k pamětní desce Horákové, též studující jednu z nejprestižnějších komunistických škol.
My se opravdu vracíme do dob kulturních revolucí, jediného správného názoru a víry. Jen pod jinými hesly a s jinými záminkami. Figurky zůstaly stejné. A dost pravděpodobně i cíle. A viditelně i ti umělci opět nabíhají na tu správnou vlnu, pokud nechtějí tvořit v podzemí undergroundu. Smutná doba to je. Ale nic, co bychom neznali. Snad jen pro příště bych doporučovala ještě stylová trička a nějaké to mávátko. A Pánka z Člověka v tísni.
fb
(10 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading... 
Be the first to comment