PETR MILER
Letošní způsob zimy zdá se nám poněkud podivný, řekli bychom „pohrabalovsku”. Po loňském klasickém úvodu, kdy zima rázně připomněla svůj budoucí příchod už na konci října a následovalo teplejší období, přišel velmi mrazivý počátek prosince. Ten se ale kolem Vánoc změnil ve skoro jarní počasí, které trvalo až do minulého týdne. Pak se vrátila alespoň mírná zima, jež s námi podle všeho nějakou chvíli zůstane.
Pokud tedy nemáte vyhřívanou garáž, v těchto dnech nutně ráno vyrážíte na cesty vozem promrzlým na kost. To vrací na scénu starou, pro změnu skoro hamletovskou otázku: Nastartovat studený motor a hned odjet, nebo čekat klidně i minuty, než se motor zahřeje? Od výrobců moderních aut, kteří se pochopitelně snaží své vozy prezentovat hlavně jako uživatelsky co nejpřívětivější zboží, uslyšíte nezřídka to první, realita je ale o dost složitější.
Připomínají to kolegové z německého Auto Bildu, kteří probrali hlavní úskalí různých doporučovaných postupů. A v podstatě říkají, že žádná typická rada není správná. Pro technicky empatické řidiče se jeví jako nejlepší nechat auto pořádně prohřát, ani to ale není ideální. A stejně tak není pravdou, že můžete hned jet a o nic se nestarat.
I kdyby se výrobci motorů, převodovek a olejů přetrhli, pořád platí, že motor s obvyklou viskozitou je studený tužší, nemá šanci dostat se rychle všude tam, kde je ho potřeba, stejně tak nemá stoprocentní mazací schopnosti. A ani přibližně 1 000 komponentů, ze kterých se skládá mechanika moderních pohonů, nejsou s to při různé roztažnosti použitých materiálů s to odvádět očekávanou práci – a nepoškozovat se při tom více, než je zdrávo – za jakékoli teploty. Zkrátka pořád existuje optimální rozmezí provozních teplot, do kterých je třeba se vejít.
Dlouhé prohřívání na místě tyto problémy zdánlivě řeší, jenže věc není tak snadná. U moderních aut se vstřikováním paliva je to též kontraproduktivní, neboť když je motor studený, ne všechno vstříknuté palivo ve válci se odpaří, jak má. Řídicí jednotka tedy vstříkne víc paliva, aby bylo par dost a aby mohl motor běžet. To znamená příliš bohatou směs a vyšší spotřebu paliva, proto také v zimě po startu je spotřeba paliva největší. Také to ale znamená narušování olejového filmu na stěnách válců a je náročnější ho znovu vytvořit, protože olej není zahřátý a je hustý. To znamená vyšší opotřebení.
Benzín se také může dostávat do oleje, čímž ho ředí a tak se výrazně zhoršují jeho mazací schopnosti i z delšího časového hlediska. A to také znamená vyšší opotřebení, proto je dnes zahřívání motoru na místě kontraproduktivní – více jim pokazíte než vylepšíte. Stejně tak ale není moudré hned sednout a jet.
Z výše zmíněných důvodů fázi zahřívání prostě nejde zrušit, nanejvýš ji lze změnit, urychlit a provést s větší elegancí. My na to jdeme tak, že po startu počkáme pár desítek vteřin, než se olej dostane všude, kam má, a pak pomalu vyrazíme. Jemná jízda prvních 5 – 10 minut po startu je tedy lepší, než kdybychom seděli na místě pět minut po nastartování s motorem na volnoběh. Jiný postup patří mezi věci, kterými si lidé ničí auto a často o tom ani neví.
Takový postup radí i Němci – sednout, nastartovat, připoutat se, uložit mobil, prostě si udělat v autě pohodlí se zapnutým motorem. A pak jemně vyrazit. Žádný způsob není bez negativ, tento se ale zdá být nejlepším kompromisem. Tak šťastnou cestu…
(9 votes, average: 4,89 out of 5)
Loading... 
Letošní způsob zimy zdá se nám poněkud podivný, řekli bychom „pohrabalovsku”. Pokud autor naráží na citát: „Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným…“ tak autorem byl však Vančura a nikoli Hrabal. Jinak fajn.