Za Venezuelu může kapitalismus? |

Sdílet článek:

V. KRUPA

Dokonce i na Alarmu vyšel kupodivu jen poměrně neutrální článek konstatující to, že volby byly zfalšované. I obě hlavní strany v USA se vzácně shodnou na tom, že Maduro je nelegitimní podvodník. Elon Musk s anti-woke účty sdílejí videa demonstrací a volebních podvodů. Na čem se strany neshodnou je samozřejmě to, „kdo za to může“. A tady evidentně za kratší konec provazu tahá New York Times, který začal spinovat, až se z toho ekonomům protočily panenky…

„Pokud bude rozhodnutí zachováno a Maduro zůstane u moci, tak povede Chavisty, socialismem-inspirované hnutí do třetí dekády jeho vlády ve Venezuele. Hnutí Hugo Cháveze, Madurova mentora, původně slibovalo pozvednout miliony lidí z chudoby. To se ze začátku dařilo. Ovšem v poslední době socialistický model ustoupil brutálnímu kapitalismu, říkají ekonomové, kde malá na stát napojená menšina kontroluje většinu národního bohatství.“

Jako pardon, ale tohle je pomalu horší než ten náš Alarm. (I když bych se nebál, že přesně tenhle spin si za pár dní převezmou i naši levičáci. Jiří Hlavenka už to udělal…

Jak je podle „ekonomů“ New York Times ve Venezuele „brutální kapitalismus“? Tak, že v roce 2020 tam povolili používání dolarů, protože bolívar při hyperinflaci už ztratil veškerou hodnotu a povolili migrantům posílat dolary rodinám zpátky ve Venezuele. A to byla celá ta venezuelská perestrojka, která ze socialismu udělala „brutální kapitalismus.“

Ok, globální levice má z Venezuely černé svědomí, protože ještě před pár lety lidi jako Sean Penn a Michael Moore, který byl tehdy se svou pseudodokumentární propagandou na vrcholu slávy, jezdili do Venezuely za Chávezem a chválili ho, jak je to dobrej kluk a jak mu to tam pěkně šlape. A je to už tradiční vzorec na levici – socialismus je, když je všechno zalité sluníčkem. Jakmile zoufalí hladoví lidé začnou jíst svoje kočky, tak to socialismus nikdy nebyl. A už před pár lety televizní baviči jako John Oliver začali tvrdit, že ve Venezuele to nebyl socialismus, ale mismanagement. A je tu taky ta totální předvolební polarizace, kdy se cokoliv špatnýho, co se stane, snažíme nějak spinovat a politicky využít pro spojení s „tou druhou stranou.“

Ale – vládnoucí strana ve Venezuele se pořád jmenuje Spojená socialistická strana Venezuely, a ve své zakládající listině má napsáno: „Strana je konstituována jako socialistická strana a tvrdí, že socialistická společnost je jedinou alternativou k překonání kapitalistického systému.“ Léta dělala znárodňování, cenovou kontrolu, mohutné dotace, státní řízení ekonomiky… a všechno to, co si spojujeme se socialistickou hospodářskou politikou. A na začátku jí taky za to všichni levičáci chválili.
Ta vynucená opatření z roku 2020 která byla označená za „brutální kapitalismus“ ve skutečnosti situaci ulevila, jinak by už tam nikdo nezůstal.

A k žádnému zvednutí lidí z chudoby pomocí Venezuelského socialismu pro 21. století nikdy nedošlo. Chudoba ve Venezuele klesala v době mimořádně vysokých cen ropy stejným tempem, jako v jiných srovnatelných zemích. A naopak ten propad Venezuely byl následně o hodně horší než u jiných srovnatelných zemí.

Není asi žádnou novinkou, že ta stranickost hlavních médií je zkrátka problém. A ten se nám čas od času takhle připomene. Maduro je samozřejmě toxický a ztratil většinu zastání i na levici, když ho Putin začal prohlašovat za svého „strategického partnera“ v novém multipolárním světovém pořádku a když si uspořádal „referendum“ o připojení území sousední Guyany. Ale aspoň někteří lidi neztratili paměť, aby zapomněli, kým byl o pár let dříve ten Venezuelský model promovaný jako model hospodářství pro 21. století.