Žádná deagrofertizace se nekoná |

Sdílet článek:

Jedním z hesel minulých parlamentních voleb vítězné koalice SPOLU bylo provedení deagrofertizace. Chvíli to vypadalo, že nejde jen o pouhý slib. V červnu ministr zemědělství Zdeněk Nekula uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce, že koncern Agrofert by měl vrátit dotace ve výši až 4,5 miliardy korun. Proto se Kverulant nyní zeptal Nekuly, jak je s vymáháním daleko a zjistil, že ministr neudělal vůbec nic. Nejen to. Nekula v roce 2018 coby předseda představenstva Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu schválil a pak i obhajoval poskytnutí státní podpory na pojištění pro dvě dceřiné společnosti holdingu Agrofert. Podpora přitom byla určena jen pro malé a střední podniky, což Agrofert nebyl a není. Kverulant se s tímto pokrytectvím odmítá smířit, píše předsedovi vlády Fialovi a žádá Nekulovo odvolání.

Babiš přestal být předsedou vlády

Jmenováním Fialovy vlády v prosinci 2021 přestal být Babiš premiérem a skončilo tak embargo na čerpání dotací pro Agrofert. Babišovým odchodem z vlády by však příběh o jeho dotačním konfliktu zájmů neměl skončit. Především by měl Babiš vrátit všechny dotace které evidentně neoprávněně čerpal od ledna roku 2014, kdy se stal ministrem financí, do prosince 2021, kdy přestal být předsedou vlády. Kverulant k tomu dopisem premiérovi Fialovi v lednu 2022 vyzval vládu. Připomněl jí také, že Babišovy firmy by neměly být dodavateli státu. Teprve v červnu 2022 se Kverulant konečně dočkal reakce.

Ministr Nekola sliboval: budeme po Babišovi vymáhat 4,5 miliardy korun

Ministr Nekula v České televizi v pořadu Otázky Václava Moravce v neděli 19. června 2022 prohlásil, že jemu podřízený Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF) vyzve Agrofert k vrácení dotací ve výši 4,5 miliardy korun.

K částce 4,5 miliardy došli Nekulovy podřízení údajně tak, že podle výročních zpráv koncernu Agrofert vytvořili seznam subjektů, které jsou součástí tohoto koncernu za jednotlivé roky. Následně byl tento seznam spárován s platbami poskytovanými Fondem těmto subjektům.

Po měsíci se Kverulant zeptal na SZIF jak je s vymáhání neopraveně vyplacených žádostí daleko. Z odpovědi SZIF vyplývá, že neudělal vůbec nic.

Kverulant položil stejné otázky i přímo Nekolově Ministerstvu zemědělství. Odpověď přišla počátkem srpna 2022. Výsledek je stejný, Nekola neudělal vůbec nic. Na otázku, kterých subjektů z koncernu Agrofert, respektive svěřenských fondů Andreje Babiše se případné vymáhání týká, odpověděl Nekulův resort, že k tomuto bodu „nemá doposud ministerstvo žádné informace“. A na otázku, zda již byl vůči subjektům z koncernu Agrofert, respektive svěřenských fondů Andreje Babiše vznesen požadavek na vrácení dotace, odpověděla ministrova kancelář, že „ministerstvem nebyl doposud vůči subjektům z koncernu Agrofert vznesen požadavek na vrácení dotace“.

Na podzim 2022 Kverulant svoje otázky na Nekulu zopakoval. Výsledek byl stejný. Z odpovědi datované 4. října 2022 vyplývá, že Nekulovo ministerstvo ani nedokázalo přesně vyčíslit kolik by měl Agrofert vracet. Z uvedeného je zřejmé, že žádné vymáhání Nekulův rezort neprovádí a ani nechystá. A Kverulantovi je jasné proč. Lidovec Nekula je jedním z těch politiků, kteří Babišovi přidělovali dotace v době, kdy Lidovci, v čele s předsedou strany a ministrem zemědělství Mariánem Jurečkou byli s Babišem ve vládě. Kdyby Nekula skutečně začal s vymáháním neoprávněně vyplacených dotací, hledali by se viníci tohoto nezákonného postupu. A Nekula patří mezi politiky, který mají na agrofertizaci osobní podíl.

Nekulova dotace pro Agrofert

Zdeněk Nekula v roce 2018 coby předseda představenstva Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) poskytl státní podporu na pojištění pro dvě dceřiné společnosti holdingu Agrofert. Podpora přitom byla určena jen pro malé a střední podniky, což Agrofert nebyl. Když na nezákonné čerpání upozornili Kverulantovi kolegové z Hlídače státu, tak Nekula přidělení dotace obhajoval.

Společnosti Agroparkl a ZOD Zálabí dostaly necelých 400 tisíc korun v rámci finanční podpory pojištění. Na tu však neměly podle tehdejších pravidel nárok. Nekula z pozice předsedy představenstva PGRLF tvrdil, že se fond řídil nařízením a doporučením Evropské komise, které počítá s přechodným dvouletým obdobím, do něhož měla spadat doba od začlenění do Agrofertu. Toto přechodné období se však podle metodického pokynu týkalo jen situace, kdy firmy překročí parametry pro poskytnutí dotace vlastní podnikatelskou činností, ale nikoliv z důvodu změny vlastnictví, fúze či akvizice. Další státní instituce se s interpretací PGRLF stran malých a středních firem neztotožnily, a to ani ty, které spadaly pod ministerstvo zemědělství. Tehdejší ministr zemědělství v Babišově vládě Marian Jurečka (KDU-ČSL) však tento postup fondu PGRLF obhajoval. Reportéři ČT o celé kauze tehdy natočili reportáž.

Babiš vlastní média v rozporu se zákonem

To však není vše. Ve střetu zájmů je Babiš nadále jako poslanec. Zákon totiž členům zákonodárných sborů sice nezakazuje podnikat, ale zapovídá jim vlastnit velké mediální domy, provozovat rozhlasové a televizní vysílání či vydávat periodický tisk. V Babišově případě je to obzvlášť tristní konflikt. Babiš jako majitel vydavatelského domu Mafra, jej úkoluje ve své prezidentské kampani.

V srpnu 2018 podali kolegové z Transparecy International podnět ohledně obcházení zákona o střetu zájmů v souvislosti s vlastnictvím médií. Příslušným orgánem k projednání tohoto přestupku byl na základě trvalého bydliště Andreje Babiše Městský úřad v Černošicích. Ten také začal věc projednávat a v lednu 2019 rozhodl. Rozhodnutí černošického úřadu nebylo veřejné, ale deník Právo přišel s informací, že Babiš byl uznán vinným a dostal pokutu 200 tisíc Kč.

Andrej Babiš se odvolal a Černošice případ předaly vyšší instanci, Středočeskému kraji. Středočeský kraj následně vrátil Černošicím případ k novému projednání. Černošice o věci znovu rozhodly 2. srpna 2019 v neprospěch Babiše. Věc se přesunula zpět ke Středočeskému kraji, který na konci září 2019 zastavil řízení a pravomocně tak rozhodl o nevině Andreje Babiše. Postup však budí silné pochyby, mimo jiné kvůli tehdejšímu politickému obsazení Středočeského kraje. Středočeský kraj byl tehdy řízen hejtmankou Jaroslavou Jermanovou Pokornou z hnutí ANO.

Proveďme konečně deagrofertizeci

Z uvedeného je zřejmé, že konflikt zájmů Andreje Babiše ještě neskončil. Babiš je znovu poslancem, a proto by neměl ani vlastnit média. Navíc pokud se Andrej Babiš stane prezidentem republiky, bude agrofertizace ČR pokračovat. Zákon o střetu zájmu se totiž na prezidenta nevztahuje.

Pokud nebudeme konflikt zájmů Andreje Babiše řešit, existuje nebezpečí, že si nás koupí všechny. Proto Kverulant znovu píše předsedovi vlády Fialovi a žádá Nekulovo odvolání a iniciaci skutečné deagrofertizace.