Záhada občanské poslušnosti aneb o důležité roli intelektuálů




Sdílet článek:

D. TOLAR

Asijské říše dokázaly přesvědčit své občany, že vládce je sám bůh. Evropské monarchie s úspěchem tvrdily, že král vládne z boží moci. Jak dokáže všemocný stát dneška přesvědčit své občany, že je jim prospěšný? Nad touto otázkou se zamyslel Murray Rothbard z rakouské ekonomické školy.

Murray Rothbard je představitelem rakouské ekonomické školy. V devadesátých letech minulého století po pádu Sovětského svazu napsal řadu esejů, ve kterých varoval před liberální levicí a její nebezpečnou ideologií, ve které je všemocný stát jediným nositelem dobra. O roli intelektuálů v takové společnosti napsal následující:

Výběr, překlad, zkrácení, vnořený text (italikou) a mezititulky autor.

Protože vládnoucí třída je v menšině, nemůže v dlouhodobém horizontu vládnout jen za použití síly. V dlouhodobém horizontu vládnou ideje, ne hrubá síla, a každá vláda si musí udržet legitimitu v očích občanů. Tento fakt byl přesvědčivě demonstrován pádem Sovětského svazu na počátku devadesátých let minulého století.

Kdo formuje veřejné mínění

Ale to stále neodpovídá na otázku, proč si lidé nechají líbit, že vládnoucí třída daní a okrádá veřejnost.

Odpovědí je kritická role intelektuálů, kteří tvoří skupinu formující veřejné mínění. Kdyby masy věděly, co se ve skutečnosti děje, jejich podpora by rychle klesla, brzy by poznaly, že císař nemá žádné šaty a že jsou šizeny. Tady je role intelektuálů.

Vládnoucí elita, ať už to byli monarchové minulosti nebo socialistické strany dneška, zoufale potřebují intelektuální elity k vytváření omluvných důvodů pro existenci státní moci. Stát vládne z boží moci, stát přináší veřejné blaho, stát garantuje zaměstnanost, stát zajišťuje sociální spravedlnost a tak dále. Omluvné důvody se v průběhu historie lišily, efekt zůstává stejný.

V asijských říších uspěly intelektuální elity s teorií, podle které byli vládci říše nebo faraóni sami bohy. Když je vládce Bůh, pouze málokdo se odváží mu odporovat nebo neposlouchat jeho příkazy.

Boží právo vládnout

Po několik století bylo v Evropě dominantní politickou filozofií tvrzení o královském božím právu. Král byl vybrán bohem, aby vládl. Robert Filmer napsal v 17. století knihu Patriarcha, jež se stala velmi populární a která založila boží právo králů na výkladu biblického textu knihy Genesis. Podle Filmera dostal biblický Adam boží právo vládnout na celé zemi a toto právo přecházelo na všechny jeho potomky. Jeho právo bylo navíc absolutní.

Dobře etablovaná církev byla pro vládnoucí panovníky velmi důležitá. V minulých stoletích měla výhradní právo na vytváření veřejného mínění ve společnosti. Státní náboženství, jako například anglikánská církev, upevňovala v lidech přesvědčení o božské autoritě monarchů. Každou neděli vyzývali kazatelé k respektování božské moci a varovali před následky, které by jakýkoli odpor přinesl nejen v životě současném, ale i posmrtném. 

Oddělení moci církevní od moci světské je proto zásadní pro svobodnou společnost. Zabraňuje tomu, aby měla jedna skupina monopol na formování veřejného mínění.

Propaganda výměnou za funkce

Ve dvacátém století byla církev ve své roli při utváření veřejného mínění nahrazena velkou skupinou intelektuálů, akademiků, sociálních vědců, politologů, novinářů a obecně médií.

Je jasné, co má stát z toho, že jej intelektuálové podporují, ale co z toho mají intelektuálové? Intelektuálové jsou skupinou lidí, kteří se domnívají, že ve svobodné tržní ekonomice dostávají výrazně menší kompenzaci, než by si jejich moudrost zasloužila. Stát je ochoten jim platit peníze za obhajování existence státní moci a za vykonávání nesčetných funkcí v regulatorním aparátu.

Co říci na závěr? Problémem je, že ti špatní hoši, vládnoucí elity, na svou stranu dostali intelektuální a mediální elity, které jsou schopné omámit a indoktrinovat masy natolik, že souhlasí s vládou všemocného státu.

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (13 votes, average: 4,85 out of 5)
Loading...

>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Číslo účtu: 4221012329 / 0800

 

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

7 Comments

  1. Vládnoucí elita snad byli v minulosti monarchové – ale dnes to rozhodně ani náhodou nejsou socialistické strany.
    Monarchové disponovali pro vládu potřebným majetkem – ano, mnohdy získaým válkami a vraždami protivníků – nebo civilizovaně sňatky.
    Dnešní vládci světa jsou z úzké vrstvy nadnárodních multimiliardářů, kteří hrají své bankovní hry s vojensko/politickým komplexem.

    • Ano, i mi se rozblikala kontrolka, když jsem se dočetl o řadě “esejů, ve kterých varoval před liberální levicí a její nebezpečnou ideologií, ve které je všemocný stát jediným nositelem dobra”.

      Stejně je to sranda, jak se ti agenti kapitalismu vždycky odkopou…

      Nikde v Evropě ani USA už levice prakticky neexistuje a ty hrstky zhulených dredařů, sluníčkářů a homosexuálů nejsou označitené ani za “liberální” levici. To jsou možná “neotrockisti”, ale určitě ne levice.

  2. V.Pořád lepší,než to všechno měl pod palcem šaman z pralesa.Zkuste vymyslet něco převratného jak udržet sobectvi a chamtivost lidí na uzdě a jste na nobelovku.

    • Zákonem definovaná maximální i minimální výše příjmů konkrétních profesí + rutinní znárodňování majetku podezřelého, nedokazatelného původu + tresty smrti za korupci, zpronevěru, křivé svědectví, vlastizradu, kuplířství a obecné ohrožení.

      O Nobelovku nestojím.

      • Nebuďte skromný, na tu nobelovku by vás v Severní Korei nebo v Íránu určitě navrhli. V Kambodži za Pol Pota taky, ale to už jste prošvihl.

    • V čem byl špatný šaman z lesa? Vysvětlete.
      Mimochodem, o vedoucí postavení se šaman dělil s kmenovým náčelníkem.

  3. Náš pohled na tyto záležitosti je strašlivě zkreslený. Ve skutečnosti slovo “bůh” neznamená nic jiného, než zdroj určité síly. Ale ani to zřejmě není původní význam. Původně to zřejmě bylo jen označení nějaké vlastnosti určitého jevu, mající zabránit vážné chybě v uvažování – zpodstatnění nebo zvěcnění. Jde prostě jen o to, nepovýšit vlastnost na jev – k čemuž se velmi snadno sklouzne.
    Dnešní pojetí pochází z reformace, kdy bohužel došlo ke zpodstatnění přímo slova bůh. A vnitřní pevnost založenou na víře v sebe a svoji občinu nahradilo pánbíčkaření.
    Takže, když Pán Horní i Dolní země (dnešními slovy Egypta) se prohlásil bohem, znamenalo to jenom to, že získal zvláštní sílu tím, že lid v jeho ruce složil moc. A nic víc.
    Ostatně i celé původní křesťanství nebylo nic jiného, než způsob, jak vytáhnout Římskou říši z rozkladu a samotné vyznání víry není nic jiného, než politické prohlášení, na němž celý tento návrat z hrůz liberální společnosti (tou fakticky starý Řím byl) stál. Stejně tak nebe a peklo původně nebyly nějakými záhrobními světy, ale jistým zidealizováním liberálního Říma (peklo) a tradiční občiny (nebe). Ve východních křesťanských církvích se toto vnímání do značné míry zachovalo – ostatně právě tam se tato obroda podařila dotáhnout lépe. Na západě nejprve tzv. filioque, potom spor o obecniny a nakonec reformace vedla ke zničení tradičního modelu života. Myslím, že teď nastává poslední dějství.

Napsat komentář: Vajo Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*