Západní elity fatálně podceňují islámský fundamentalismus

O tom, kde vnikl moderní islamismus.

Muslimské bratrstvo

Na jaře roku 1947 se egyptský hodinář, učitel a náboženský aktivista Hasan al-Banná obrátil na egyptského krále Farúka s kritikou státních institucí. Jeho dílo se jmenovalo „Ke světlu” a představilo islámskou alternativu k sekulárnímu národnímu státu. Své myšlenky vtělil do hnutí s názvem Muslimské bratrstvo, které založil.

Nový světový řád

Hasan al-Banná v knize prohlašoval, že nastává příležitost ustavit nový světový řád, který bude opřený o islám. Spravedlivá společnost bude postavena na islamizaci státu a progresivním zdanění ekonomiky. Podle něj „byla cesta islámu vyzkoušena” a „historie potvrdila, že je spolehlivá”. Cílem mělo být impérium po vzoru říše, kterou vybudovali islámští předkové. Jeho kniha byla významnou událostí, neboť prezentovala moderní ideologii založenou na islámu.

Hasan al-Banná byl roku 1949 zavražděn pravděpodobně egyptskou tajnou policií. Jeho zeť vedl Muslimské bratrstvo od poloviny minulého století.

Zakladatel islamismu

Nejvlivnějším následovníkem Hasana al-Banná se stal ideolog Muslimského bratrstva Sajjid Qutb. Narodil se na počátku minulého století v Egyptě, byl islámským učencem, básníkem, vůdcem bratrstva a v roce 1966 byl odsouzen k trestu smrti za pokus o atentát na tehdejšího egyptského prezidenta Násira.

Po druhé světové válce strávil Sajjid Qutb dva roky ve Spojených státech na univerzitě. Po návratu z USA napsal knihu, ve které kritizoval západní civilizaci a její materialismus, osobní svobody, rasismus, ale také brutální boxerské zápasy a nevhodné účesy.

Problémem je Amerika

Klíčovým problémem pro Qutba nebylo něco, co Američané dělali, ale to, co Amerika představovala. Amerika jako země, kde se sny mohou stát skutečností, měla sílu omámit lidi natolik, že zapomenou na cíle civilizace, jejíž historie začala v 7. století našeho letopočtu zjevením proroka Mohameda a jejíž vrchol byl ve středověku, kdy muslimské armády rozšířily islám do velké části světa. Západní civilizace podle něj „nemá nic, co by ospravedlnilo její existenci”.

Islám jako univerzální systém

V době, kdy byl ve vězení, napsal svoje klíčové dílo s názvem „Milníky na cestě”, v němž vyhlásil válku zavedenému světovému řádu. Kniha se stala zakládajícím textem moderního islamismu. Podle Qutbova názoru představuje islám univerzální systém, který jako jediný poskytuje skutečnou svobodu od nadvlády jiných lidí. Moderním posláním islámu je nahradit veškeré existující vazby doslovnou a v cílovém stavu globální implementací Koránu.

Tři témata

Komise, která byla ustavena po teroristických útocích 11. září roku 2001, uvádí ve své zprávě, že dílo Sajjida Qutba ovlivnilo názory Usámy bin Ládina. Ve zprávě se píše:

Z Qutbových spisů vyplývají tři základní témata. Za prvé tvrdil, že svět je stižen barbarstvím, prostopášností a nevírou. Tento stav nazýval džahilíja, což je náboženský termín pro období nevědomosti před zjevením proroka Mohameda. Qutb říkal, že lidé si mohou vybrat pouze mezi islámem a džahilijí.

Za druhé varoval, že více lidí, včetně muslimů, přitahuje džahilíja a její materiální vymoženosti než jeho pohled na islám. Džáhilíja proto může zvítězit nad islámem.

Za třetí v tom, co Qutb chápal jako boj mezi Bohem a Satanem, neexistuje žádná střední cesta. Všichni muslimové se proto musí v tomto boji chopit zbraní. Každý muslim, který odmítá jeho myšlenky, je jen dalším nevěřícím hodným zničení.

Fatální nedostatek představivosti

Henry Kissinger ve své knize „Uspořádání světa” k textům Sajjida Qutba uvádí:

Západní elity mnohdy projevují fatální nedostatek představivosti, považují zápal revolucionářů za nevysvětlitelný a myslí si, že jejich extrémní výroky jsou jistě míněny metaforicky nebo mají posloužit k nátlaku při vyjednávání. Pro islámské fundamentalisty však tyto názory představují pravdu, která zcela anuluje pravidla a normy jakéhokoli jiného světového pořádku. Našly odezvu u al-Káidy, Hamásu, Hizballáhu, Talibánu nebo íránského teokratického režimu.