Zelená zglajchšaltovaná perspektiva |

Sdílet článek:

LIBOR ČÍHAL

Sobotní volby nevzbuzují dojem, že půjde o volby ve svobodné zemi o alternativní politice a schopnějších lidech, ale o politický akt v nesamostatném protektorátě, kde alternativa není možná. Alternativa se dnes nelikviduje v koncentráku, účinnější jsou permanentní mediální mozkové injekce a otrávený školský systém. Občan má v sobotu rozhodovat o složení tzv. evropského parlamentu, strany, které by mohly být alternativou, jsou odsunuty do bezpečné sterilizační zóny a málokdo má odvahu tam vstoupit. V Česku režim vsugeroval občanovi zdání, že v sobotu nejde o českou konkrétní politiku, ale o něco závažnějšího, člověk nehlasuje o tom, za kolik bude kilowatta elektriky nebo kilo brambor na regálu, ale hlasuje o super dobrém systému, který se čím dál víc osvědčuje, v čela s podobnými typy jako je osvědčená Leyenová a nějaký kašpar, kterého po volbách Fiala do Komise pošle.

Občana si tento fašizodní systém tak vysoce považuje, že mu dal možnost v sobotu hodit do urny svůj hlas. Často se to přehání s významem sobotního hlasování, kdyby mělo význam mít, vládnoucí režim výsledek zmanipuluje. Přesto by mělo být pro občana jakýmsi přirozeným imperativem hlasovat za svoje uchování, tj. za uchování svého státu a etnika, je přece evidentní, že i ten nejslabší stát v Unii nebo nejokrajovější etnikum mají nekonečně větší civilizační a kulturní hodnotu než fažizoidní monstrum bez kvalit Evropská unie. Je imperativem hlasovat proti neperspektivnímu evropskému superstátu.

Ve volbách jakéhokoliv druhu se obvykle zprůhlední konkrétní záležitosti, v nichž předchozí administrátoři selhali a navrhuje se náprava, což se často rychle zapomene. V jednom pražském antikvariátu se dala najít brožura s předvolební řečí Josefa Visarionoviče v severokazašském volebním obvodu, kde vůdce národů kandidoval do Nejvyššího sovětu, v řeči mluvil o tom, že blízko teče nejvýznamnější sovětský zavlažovací kanál a lidé ve městě mají málo vody, “vyvezte funkcionáře za město na kolečkách”, radil vůdce národů voličům a sliboval rychlou nápravu. Volební program koalice Spolu kromě žvástů o dobru Unie nezmíní ani jednou nic konkrétního a ani minimálně nereflektuje realitu, pokud se protiruské pomluvy s genocidním nábojem nechápou jako reflexe nad realitou. Banalita žvástů je tak hustá, že zakládá na podezření, že Fiala z těchto frází hodlá namixovat novou knihu. V centru programu Spolu nestojí český občan, ale vnější nadřazený zájem a kolaborace s americkým hegemonem i za cenu totálního sebezničení.

Lze si dost dobře představit, že by Evropan, ať už v EU nebo v celoevropské rovině, tj. v Evropě od Lisabonu po Ural, hlasoval o něčem celoevropském, o nějaké nadčasové iluzi vycházející z evropské historie a morálky, pak by to ovšem nemohly být směšné bláboly programu koalice Spolu. Problémy, které program Spolu zmiňuje, jsou bez výjimky problémy proto, že je přivodily neschopné a v americkém zájmu jednající národní a evropské elity, které uměle vyvolaly současnou evropskou ekonomickou krizi a technologické zaostávání a vedou Evropu do zničující války. Je bohapustou lží tvrdit, že se nějaké problémy dík vládní koalici vyřešily, energetická krize přetrvává a přivodila ekonomickou stagnaci, stejně přetrvává krize zdravotního systému atd.

Ekonomické a společenské problémy, o kterých se programu Spolu hovoří, nejsou vývojovými problémy, ale záměrně vyvolané politikou koalice. Ve volebním programu koalice Spolu politika úplně splývá s ideologií a propagandou, i ve volebních programech Národní fronty se nutně mluvilo o postavených elektrárnách a tunách vyrobené oceli. V blábolech programu Spolu se nám vyjevují obrysy koncentráků zglajchšaltovaného zeleného světa a velmi jasně perspektiva bídy a zaostávání.

Ve Francii i programy mainstreamových partají povinně obsahují jisté kritické zamyšlení nad unijní realitou, program Spolu pouze servilní trapnou adoraci unijní struktury nebo sebeadoraci. Nejsilnějším aspektem tzv. Evropského parlamentu je volba předsedy a členů Komise a rozhodování o rozpočtu, tudíž reflexe nad konáním Leyenové a Komise by měly být v centru předvolebních diskuzí a programů. Přitom podvody Leyenové a spol. nebo jejich nekompetentnosti, jakoby nikdy nebyly, např. před pár lety bylo jasné z emailů Leyenové s AstraZeneka, že přivodila Unii, ať podvodným úmyslem nebo nekompetentností, obrovské finanční škody.

V minimálně demokratickém systému by se předvolební programy musely zabývat finančními záležitostmi stávající administrativy. Struktura evropského rozpočtu a jeho doplňky jsou poloskrytým zastíráním se stálými důsledky snižování výdajů do reálných sektorů a transferů do národních rozpočtů. Občan vůbec nezná tak podstatnou záležitost jako jsou miliardy evropských financí a národních prostředků věnované Ukrajině, kolik prostředků z toho ukradli ukrajinští mocní a kolik evropskounijní a národní administrátoři. Je jasné, že pokud české ministerstvo obrany lifruje na Ukrajinu nekontrolovatelné prostředky, není nic snazšího než se s ukrajinským příjemcem o část peněz šábnout, v ČR a několika dalších zemích je to dobrá praxe, obzvlášť když stát vede podvodem proslulá koalice Spolu.