Zelenského alarm |

Sdílet článek:

HSP

Včera a dnes se Zelenskyj vyjádřil dost ostře na téma postoje Západu k válce. Potvrdil tak, že za Trumpa dojde ke změně politiky USA vůči Ukrajině a to bude znamenat, že válka skončí. Zelenskyj přiznal, že neví přesně, jak skončí. Zároveň řekl, že „nikdo nebude nutit Ukrajinu kapitulovat“, a uvedl, že konkrétně nyní nechce zahájit jednání s Ruskem, protože Ukrajina je ve „slabé situaci“.

Zda to znamená, že Zelenskyj by reagoval odmítnutím Trumpa, pokud by vyzval Ukrajinu k dialogu s Ruskou federací, blíže nespecifikoval. Uvedl jen, že od nově zvoleného prezidenta USA neslyšel žádné požadavky, aby si sedl za jednací stůl s Putinem

A včera Zelenskyj “zaútočil” na Scholze za to, že zavolal Putinovi (mimochodem, ne poprvé od začátku invaze), a řekl, že kancléř tím otevřel “Pandorinu skříňku”.

Boris Johnson, jeden z hlavních představitelů západních „jestřábů“, také ostře kritizoval Scholza.

Přestože na základě oficiálního prohlášení Berlína Scholz neřekl Putinovi nic nového: vyzval k jednání s Ukrajinou s cílem „uzavřít spravedlivý mír“ a ke stažení ruských vojsk.

Ani o Trumpových „mírových plánech“ nejsou kromě některých „úniků“ v médiích žádné konkrétní informace.

Čeho se tedy Zelenskyj obává?

V první řadě je třeba říci, že informace o údajné dohodě ukrajinských orgánů o ukončení války na frontové linii jsou zatím jen ve formě komentářů některých anonymních zdrojů pro západní média.

Oficiálně Kyjev odmítá jakýkoli kompromis a prohlašuje, že nemění svůj postup ve válce až po návrat k hranicím z roku 1991.

Stejný postoj zastávají i západní „jestřábi“.

Spolu s ukrajinskými orgány se spoléhá na to, že „jestřábí“ křídlo republikánů spojené s vojensko-průmyslovým komplexem přesvědčí Trumpa, aby se vzdal myšlenky ukončit válku na Ukrajině na základě kompromisní varianty (podél frontové linie) a pokračoval v boji „až do vítězství“ . Pokud tento plán nevyjde, globální \”válečná strana\” má naději, že její \”moskevská pobočka\” přesvědčí Putina, aby odmítl Trumpův návrh na ukončení války podél frontové linie. Jelikož však neexistují žádné záruky takového odmítnutí (ačkoli přítomnost ukrajinských vojsk v Kurské oblasti zvyšuje jeho pravděpodobnost), hlavní důraz je kladen na spolupráci s Washingtonem as dalšími západními zeměmi.

A podle všeho signály, které odtud přicházejí z „válečné strany“, jsou alarmující. Jmenování Trumpova štábu a prohlášení jeho spolupracovníků naznačují záměry ukončit válku v krátké době (což je možné jen na frontové linii). A Scholzův telefonát Putinovi navzdory „korektním“ slovům v tiskové zprávě kancléře také naznačuje, že i orgány nejdůležitější země EU jsou za jednání. Rozhovor trval celou hodinu. A sotva by oběma partnerům trval tak dlouho, kdyby se omezili jen na vyjádření svých odlišných názorů. Zejména od září se v médiích objevovaly zprávy o tom, že i Scholz se přiklání k ukončení války na frontové linii. Kancelářová pozice rozbíjí konstrukci, kterou v současnosti buduje „válečná strana“, snažící se organizovat tlak evropských zemí na Trumpa, aby pokračoval ve své předchozí linii v otázce Ukrajiny. Bez Německa toto schéma nemá smysl. Je pravda, že Scholz může brzy přijít o svůj post. Za prvé, volby se však budou konat v únoru, což znamená, že Scholz si svůj post udrží až do března a bude moci ovlivnit průběh jednání (pokud začnou).

Za druhé, vzhledem k zájmu německých průmyslových kruhů o obnovení vztahů s Ruskem není vyloučeno, že tento kurz bude pokračovat za jakékoli vlády v Berlíně. Samozřejmě, za předpokladu, že Washington zaujme stanovisko co nejranějšího ukončení války.

Toto vše pravděpodobně způsobila série nedávných Zeleného prohlášení, jakož i únik informací do tisku o ukrajinském jaderném bombovém potenciálu.

Obecně pokračuje „boj o Trumpa“ s cílem ovlivnit jeho postoj k válce. A její konečný výsledek bude podle všeho jasný až v den, kdy oficiálně oznámí svůj plán pro Ukrajinu.