Boj s inflací po maďarsku |

Sdílet článek:

Extra daně pro korporace, zastropované ceny a válka s Ryanairem aneb boj s inflací po maďarsku…

V Maďarsku stále platí zastropování cen několika základních potravin a benzinu. Když loni v listopadu Orbánova vláda zastropování oznamovala, asi nikdo nečekal, že opatření vydrží déle než do voleb. Nakonec je však vláda prodloužila zatím do začátku října, přestože obzvlášť pohonné hmoty za tu dobu zdražily o desítky procent.

Do balíku krizových opatření nedávno přibylo mimořádné zdanění „extra-zisků“ velkých firem v několika odvětvích, z něhož se budou financovat nově vzniklé státní fondy. Zároveň s tím došlo ke zvýšení několika dalších již existujících daní. Dali jsme proto dohromady shrnutí dosavadních změn v Maďarsku v souvislosti s energetickou a inflační krizí.

Z nových daňových příjmů nyní vznikají dva státní fondy – fond pro ochranu cen energií a obranný (vojenský) fond. První vznikne se základem 700 miliard forintů, druhý 200 miliard forintů. Cílem fondu pro ochranu cen energií je udržení současného systému dlouhodobého zastropování cen elektřiny a plynu. Obranný fond pak má přispět k tomu, aby Maďarsko již v roce 2023 dosáhlo výdajů rozpočtu na obranu na úrovni 2 % HDP.

Na jeho vytvoření musí povinně mimořádnými daněmi přispět následující ekonomické sektory a společnosti: firmy podnikající v půjčkách a finančnictví, transakce cenných papírů, firmy zpracovávající ropu, firmy těžící ropu a zemní plyn, letecké společnosti, firmy distribuující léky, dálkoví dopravci, maloobchodní řetězce a pojišťovny.

Dále dojde ke zvýšení již existující daně z firemních vozidel, tabákových výrobků a alkoholu. Výrazně se zvýší i tzv. daň pro národní zdraví, jinými slovy daň z nezdravých potravin. Například u slazených limonád se zvýší z 15 na 23 forintů za litr. Podobně budou výše zdaněné sladkosti nebo energetické nápoje.

Největší kontroverze zatím vznikají kolem extra-zdanění leteckých společností. Za každého cestujícího v rámci zemí EU a několika dalších zemí Evropy musí aerolinky odvést mimořádnou daň 3900 forintů. Za cestující do zemí mimo Evropu musí zaplatit 9750 forintů. Zaznívá však pochybnost o tom, zda právě letecké společnosti, které v době pandemie výrazně tratily, mají platit daň z „extra zisků.“

Ostrý konflikt se rozjel zejména mezi vládou a firmou Ryanair. Ta na začátku června v oficiálním prohlášení vyzvala vládu, ať mimořádnou daň zruší, „protože v tomto odvětví kvůli pandemii, válce a raketově stoupajícím cenám ropy aktuálně neexistuje zisk, je více než hloupost, že právě pro ně vytvořili mimořádnou daň.“ Podobně se vyjádřila firma Wizz-Air. Ryanair i Wizz-Air skončily minulé dva roky ve vysokých účetních ztrátách.

Následně dostali od společnosti dopis ti cestující Ryanairu, kteří si na období od července dále koupili letenky, z něhož vyplývá, že ke všem letenkám společnost přidává navíc poplatek ve výši mimořádné daně. Následně majitel Ryanairu v rozhovoru pro časopis HVG opakovaně nazval ministra pro rozvoj ekonomiky Mártona Nagye idiotem.

Na další fázi konfliktu pak došlo v souvislosti s článkem provládních novin Magyar Nemzet, v němž zaznělo, že cestující Ryanairu kvůli poplatku hromadně ruší objednané letenky. Ryanair pak na svých stránkách hned pod vyhledávačem letenek zveřejnil další prohlášení, v němž se mimo jiné píše: „Jen méně než 3 % cestujících s letenkami od 1. července dále se rozhodlo využít možnost zrušit svou cestou a nechat si vrátit zaplacené peníze. Tato místa nyní můžou znovu zaplnit maďarské rodiny. Více než 97 % se rozhodlo tak, že zaplatí podvodnou a idiotskou „daň z extraprofitu“ ministra Nagye, vytvořenou pro ztrátové letecké společnosti, která zdraží cestování z Maďarska a do Maďarska těm tisícům maďarských rodin, které díky možnosti levného cestování mohou navštívit své přátele příbuzné všude v Evropě.“ Navíc ministra Nagye firma vyzvala, aby se omluvil „rodinám, které zaplatí více kvůli jeho idiotské dani.“

Následující den oznámila maďarská vláda, že ministryně spravedlnosti Judit Varga v reakci na mimořádné poplatky pro cestující nařídila u Ryanairu mimořádnou kontrolu úřadu pro ochranu spotřebitele.

Firmy v jiných odvětvích se zatím do takto otevřeného konfliktu s vládou nepouští. Protestuje ale i společnost čerpacích stanic MOL, jejíž část akcií přitom stále vlastní maďarský stát. Šéf Molu Zsolt Hernády během jara upozorňoval, že zastropování ceny na 480 forintech (méně než 30 korun) je neudržitelné. Tržní cena benzinu je dnes kolem 750 forintů. Poté, co vláda prodloužila platnost úředně stanovených cen, zavedl MOL omezení na tankování za zastropovanou cenu. Zákazníci MOLu teď na všech stanicích mohou natankovat maximálně 50 litrů. Nad rámec této kvóty musejí případně zaplatit tržní cenu. Tu již delší dobu platí všichni cizinci – respektive vozidla s nemaďarskou poznávací značkou.

V souvislosti se zastropováním cen pohonných hmot se zároveň spekuluje o možném letním nedostatku benzinu a nafty. Společnost OMV již kvůli zastropování cen svůj provoz v Maďarsku omezila. U čerpacích stanic se často objevují fronty, nedávno navíc došlo k požáru v jedné z rafinérií MOLu v Maďarsku, což rovněž způsobilo krátkodobý výpadek.