Inflace. Pozitivní data?

V mozaice zpráv s různou mírou neradostnosti, jež se staly nedílnou součástí dnešní doby, zapadla informace o míře inflace za měsíc srpen, kterou zveřejnil v pondělí 11. září Český statistický úřad. Je užitečné ji připomenout.

Inflace byla 17,2 %. Růst inflace byl tak v srpnu poprvé za čtrnáct měsíců nižší než měsíc před tím, a to o 0,3 procentního bodu. Meziměsíčně ceny rostly o 0,4 %, což je nejméně od prosince 2021. Jde také o jedenáctkrát menší měsíční cenový nárůst než v lednu tohoto roku, kdy ceny poskočily z měsíce na měsíc o 4,4 %, a třetinový oproti tomu, ke kterému došlo mezi červnem a červencem.

Snížení inflace potvrzuje, že kritika utažení měnové politiky (kterou někteří jednotlivci jako profesor Švejnar v debatě o současné inflaci nepochopitelně označovali jako proinflační) byla nesmyslná. Toto dnešní „zploštění křivky” by mohlo být důvodem k opatrnému optimismu. Inflace totiž podle řady prognóz měla dál růst na síle. Její pokles by tak mohl ukazovat na změnu trendu. Jenže k jásání není důvod.

I když je 17,2 % o kousek nižší číslo, jde stále o mimořádně vysoký cenový růst. To je potřeba zdůraznit. Zdaleka tak není vyhráno. A to mimo jiné také proto, že růsty v těchto měsících již začínají zohledňovat vyšší základnu loňského roku, od které se počítají. (I stejná míra růstu inflace by tak fakticky znamenala rychlejší tempo zvyšování cen.) Ke strmému zlomení křivky inflace směrem vzhůru totiž v minulém roce došlo právě na přelomu léta a podzimu.

O nepatrný kousek nižší inflace je ale také negativní zprávou. Naznačuje totiž přicházející ochlazení se všemi jeho důsledky. Ty pochopitelně nebudou pozitivní, pokračující chudnutí lidí, krachy firem, růst sociálního napětí apod. Bez ekonomického ochlazení však žádná desinflace nikdy v historii neproběhla, je proto nevyhnutelné. Žádná zázračná a bezbolestná cesta k návratu do normálu bohužel neexistuje.

I tak jde o první nepatrně pozitivní data za více než rok konstantního zhoršování. Všichni jsme v těchto dnech Britové. A proto by se mohlo říct, že to určitě není konec, ani začátek konce, ale snad by to mohl být konec začátku. Ale možná je to jen „wishfull thinking“. Proč si však zakazovat naději.

Filip Šebesta, IVK

(4 votes, average: 4,00 out of 5)

Loading...