Marxista Antonio Gramsci odvrhl revoluční strategii k dosažení vítězství socialismu. Nahradil ji teorií postupného ovládnutí různých institucí občanské společnosti a zejména škol. Volební preference podle věkových skupin v amerických volbách dokazují, že jeho strategie je úspěšná.
Antonio Gramsci byl následovníkem Karla Marxe a obohatil jeho teorii přechodu k socialismu o strategii pomalého ovládnutí institucí občanské společnosti. Byl zakladatelem italské komunistické strany a ve vězení, kam ho poslal B. Musolini, strávil 11 let. Během této doby napsal klíčová díla „Dopisy z vězení” a „Sešity z vězení”. Zemřel krátce před začátkem druhé světové války.
Infiltrujte školy
Antonio Gramsci byl přesvědčen, že pokud se socialistickým idejím podaří ovládnout školy, média a další organizace, budou mít dostatek příležitostí k ovládnutí lidské mysli.
Doslova napsal: „V novém uspořádání ovládne socialismus jako první kulturu tím, že infiltruje školy, univerzity, církev a média a transformuje vědomí národa.”
Dalším jeho příspěvkem k socialistické strategii byl argument, že je nutné se spojit s ostatními skupinami, které mohou pomoci dosáhnout kulturní hegemonie a zpochybnit existující hodnoty občanské společnosti. V dnešní době by taková aliance mohla zahrnovat LGBT skupiny, hnutí Antifa nebo radikální ekologická hnutí.
Dlouhý pochod institucemi
V šedesátých letech minulého století shrnul německý studentský aktivista Rudi Dutsche strategii Antonia Gramsciho do jedné věty: „Der lange Marsch durch die Institutionen” neboli dlouhý pochod institucemi.
Vymyslel to dobře
V amerických volbách se tento týden ukázalo, jak je strategie dlouhého pochodu institucemi úspěšná. Podle průzkumů u volebních místností byla věková skupina do 29 let jedinou volební skupinou, která masivně podpořila Demokratickou stranu, když ji podpořily téměř dvě třetiny dotázaných.
Podporu mladých voličů připsal prezident Joe Biden ve svém projevu ochotě bojovat s klimatickou změnou. Dále zmínil odpuštění studentských dluhů, které prezident vyhlásil v srpnu tohoto roku.
Jinak Demokratická strana ztrácela u všech skupin, které ji tradičně podporují. V porovnání s minulostí byla její podpora menší u černošského obyvatelstva a nejvíce ztratila u hispánských voličů a voličů asijského původu.
Celkový počet hlasů vyzněl pro republikánské kandidáty, kteří obdrželi 52,3% hlasů (údaj ke čtvtečnímu ránu).
Výzkum u volebních místností také potvrdil další známý fakt, že založení rodiny a starost o potomstvo je výraznou životní událostí, která mění volební preference. Svobodné ženy podpořily demokraty z více než dvou třetin, ženy v manželském svazku preferovaly tu samou stranu pouze ve 42% případů.
Tohle výborně popisuje dr. Aleš Valenta ve své knize, recenze vyšla zde: https://svobodny-svet.cz/neomarxismus-privatizace-rozumu-a-represivni-tolerance/