WEF v Davosu |

Sdílet článek:

LIBOR ČÍHAL

Výjimečně dobrý song černé zpěvačky a černošského kytaristy v pondělí otevřel randevú mocných tohoto světa v Davosu. V úvodním podcastu velmi dobře hovořil papež planetárního globalismu Klaus Schwab, svět čelí něčemu bezprecedentnímu, všechno je velmi komplexní, technologie i světová krize akcelerují, kupodivu i veřejná diskuze má akcelerovat, což do Česka zatím nedorazilo. Svět se má nacházet v bodě kritického inflexního bodu. Tak pěkné frázování má universální platnost, lze to použít kdekoliv na planetě při jakékoliv příležitosti včetně fotbalu. Naštěstí i předsedkyně evropské Komise je s námi, řekl jiný významný organizátor fóra, dál 66 ministrů, je nutné se vyhnout fragmentaci světové ekonomiky, svět je čím dál víc fragilnější a globální výzvy mají pouze globální řešení. Svět je ovšem fragilnější a západní demokracie u konce s dechem právě z důvodů desetiletí trvající globalizace. Cíle i hesla WEF jsou stejné jako v minulosti: víc globalizace, na globální problémy je odpovědí ještě silnější globalizace, co na tom záleží, že si pomalu už neumíme vyrobit ani pilník na železo, že tento systém ekonomické organizace zlikvidoval české zemědělství. Pro naivní publikum mohou být fráze WEF velmi přitažlivé. Někdo nazývá v Davosu shromážděnou elitu konspirativní sektou, ale adekvátnějším termínem je korupční konference. Podezření na finanční korupci nebo nějakou formu vydírání vzbuzuje seznam účastníků. Kromě významných politiků a princezen si tam dali schůzku prezidenti Amazonu, JPMorgan Chase, Pfizera, Moderny, mediální magnáti a dorazili předáci NATO, FBI, MI6 atd. Klíčem k davoskému tyátru je princip, který podřizuje západní demokracii voluntarismu a emocím těchto osvícených elit, navíc jejich reflexe nejsou objektivní. Jejich objektivitu přesně popsal Ortega y Gasset: “I když budou mít tyto elity typu masa dobrou vůli, neuspějí, jejich intimní tkanivo duše je neschopné chápat a učit se, chybí jim schopnost reflektovat to, co se nachází vně jich samotných, ať osoby nebo události. Nemohou slyšet, když jsou hluší.”

V dnešním ranním panelu o nové energii seděl i ministr Josef Sikula, celá diskuze byla založená na dvou předpokladech, klimatické fikce nejhorší provenience jsou absolutně platné a proti ruskému agresorovi, jak našeho největšího energetického dodavatele Sikula pojmenoval, postavit nepřekonatelnou bariéru. Podle Sikuly, loni zjara naštěstí do hry vstoupila úžasná EU, a zatrhla ruské machinace na trhu s energií. Vláda prý přesvědčila lid a ušetřilo se 15 % plynu, přesněji tedy zastrašili lid. Evidentně nebezpečný zdravému rozumu je předák energetické agentury Fatih Birol, který tvrdí, že nebezpečně malý je poměr investic do obnovitelných zdrojů k fosilním, musí se to prý zvrátit. Expertka z Kalifornie, a nakonec kalifornský optimismus v panelu převážil, ukázala na “hrozné” problémy Kaliforňanů, navrhuje automaty v rozvodných sítích, které vybalancují energetické zatížení a též federální dobře investuje. Martin Wolf naivní představy panelistů zreálnil poukazem na náklady a problematičnost velkých subvencí. Diskuze v panelu by mohla vzbudit naději, že problémy spojené s energií vyřeší nějaké finančně politické machinace osvícených.

.
Z neznámého důvodu nepoznali davoští profesoři světové demokracie nastupující lídry, kteří mají nimbus mluvčích svého lidu, na WEF nejsou přítomni Orbán, Meloni, Marine le Penová, skandinávská a španělská pravice atd. Když už je fórum ekonomické, pak nejzajímavější otázka současné světové ekonomiky, která má i velký teoretický dopad – jak je možné, že Rusko úspěšně přežívá nejfatálnější ekonomické sankce, které zná moderní doba – vyžaduje, aby si pozvali k přednášce Putina nebo Myšutina, bez tohoto tématu nemá WEF vůbec smysl, navíc pouze tito dva mají kapacitu polovinu světa zbavit ekonomických problému, které nesou vysoké ceny energie a inflace. Logika organizátorů a účastníků WEF je stejná jako u fanatických přívrženců Evropské unie, na fiasko globalismu je odpovědí ještě víc globalismu, na fiasko EU, ještě víc EU. Francouzské BVoltaire komentovaly WEF: “Západní země jsou v rukách lidí, kteří koncentrovali nesmírnou moc a vliv, bez skrupulí vydávají totální fiasko své politiky za úspěch, je to totéž jako žádat Al Capona, aby vysvětloval světu principy zákonů nebo pařížskou starostku Hidalgo, aby školila svět o boji s krysami. Ve sloganu WEF se opakují fráze o nutnosti spolupráce mezi všemi zúčastněnými, chápou tím solidaritu mezi zrádnými elitami Západu.”