Karel Marx přišel s “geniální” teorií

Kdyby Marxova teorie nebyla geniální, musela by po vyhodnocení praktických výsledků již dávno skončit na smetišti dějin. Ale ona je silnější než kdy jindy. Jedním z možných důvodů je možná neúmyslná, přesto však dokonalá kombinace tří pilířů, které ji tvoří. Jára Cimrman by je asi nazval Marxova trojnožka.

V jednoduchosti je síla

První a nejdůležitější pilíř je úžasná jednoduchost a fakt, že ztotožnění se s marxistickými socialistickými idejemi znamená, že jejich nositel chce konat dobro, čímž se automaticky stává dobrým člověkem. Protože dobro není možné převést na peníze, automaticky tak padá otázka, kolik to bude stát. Tak jako není možné diskutovat o tom, kolik stojí lidský život, přestože reálná ekonomika ví, že nějakou hodnotu má, v podstatě není možné diskutovat o ceně Marxova ráje. Sama otázka vyvolává pochybnosti o morálních kvalitách toho, kdo ji klade.

Kromě své přitažlivosti je Marxova teorie neuvěřitelně jednoduchá. Ve společnosti existují nějaké třídy, kapitalisté a proletáři, z nichž jedni jsou špatní a druzí jsou dobří. Není nutné posuzovat každého člověka zvlášť se všemi jeho klady i zápory. Třídní příslušnost je určující. Co by jinak trvalo léta, je vyřešeno obratem. Utlačovatelé a utlačovaní. Potlačte utlačovatele a problém je vyřešen.

Hříchy se mění v ctnosti

Druhou částí trojnožky je využití hned tří se sedmi smrtelných hříchů, se kterými bojuje každý smrtelník. V prvé řadě lenost. Pokud má někdo jiný více, není nutné složitě hledat důvody pro rozdíly v postavení nebo majetku. Marxova teorie nabízí rychlé řešení. Lenost jako možný důvod je vyloučena, neboť za vším stojí utlačovatel. Není nutné zkoumat, co by měl člověk dělat pro zlepšení své situace. Je-li jedinou příčinou daného stavu utlačovatel, řešení se nabízí samo.

Teorie brilantně využívá dalších dvou smrtelných hříchů: hněvu a závisti. Činí je bez nutnosti zkoumání spravedlivými: „Se stále se snižujícím počtem kapitalistických magnátů roste utrpení, útlak, otroctví, ponižování a vykořisťování. Ale s tím roste i odpor pracujících, třídy, která neustále roste, je disciplinovaná, sjednocená a organizovaná. A pak je vyvlastňovatel vyvlastněn.”¹

Hřích je hřích, protože člověk ví, že by to neměl dělat. Marx nabízí možnost, jak se alespoň některých hříchů elegantně zbavit nebo z nich udělat ctnost.

Použitelná kdykoli a na cokoli

Třetím aspektem teorie je její univerzálnost. Jedná se o teorii, kterou lze použít v kterémkoli okamžiku v jakékoli společnosti na jakýkoli problém. V každé společnosti lze nalézt nějaké skupiny, které mohou být označeny za utlačované, a k nalezení utlačovatele stačí trocha důvtipu a rychlá analýza majetkové situace. Je úplně jedno, jaká jsou fakta, protože první noha trojnožky umožňuje se skrýt za princip vyšší spravedlnosti, o kterém nelze diskutovat.

Ten, kdo pochopí, jak geniální teorii Marx vymyslel, dostane do rukou jadernou zbraň. Pochopili to propagátoři kritické teorie ras a Black Lives Matter.

Kdyby kritická teorie ras nevyužívala Marxovu trojnožku, spadala by do kategorie zábavně šílených teorií. Ale ona vítězně kráčí demokratickým světem.

Zábavně šílená teorie

Pouze s minimální nadsázkou se dá říci, že podle této teorie platí, že pokud se někdo potřebuje seznámit s kritickou teorií ras, veřejně uznává, že je rasista. Pokud tvrdí, že ji nepotřebuje, je ještě větší rasista, neboť podle zastánců teorie je „popírání rasismu v centru rasismu”². Středobodem teorie je, že nejdůležitější věcí na každém člověku je barva jeho kůže. Ta bez dalšího definuje, kým člověk je.

Pokud je někdo bílý, je rasista, a to buď vědomě nebo nevědomě. Pokud má někdo jinou než bílou barvu kůže, je oběť, tedy utlačovaný. Rasismus je přítomen v každé interakci mezi lidmi bílé a jiné barvy pleti. Proto je nutná neustálá sebereflexe. „Tvrdíte, že nejste rasisté, ale neděláte nic pro ukončení rasismu. To z vás dělá rasisty.”³

„Skoncovat s rasismem je možné, pokud se soustředíme na rasovou sílu, a ne na lidi. Rasová diskriminace může být uštípnuta v zárodku, pokud využijeme sil antirasové diskriminace.”⁴ Tedy řešením rasismu je rasismus ve všem a rozlišování lidí pouze podle barvy jejich kůže. Dokonalé kruhové logice nelze uniknout, protože vyvrácení její logiky by bylo jejím popřením, což je centrem rasismu.

Marxova trojnožka dělá ze zábavně šílené teorie mocnou ideologickou zbraň, která se ani nenamáhá vysvětlit, proč je v rozporu s nejznámější větou Martina L. Kinga, vůdce hnutí za občanská práva: „Mám sen. Mám sen, že mé čtyři malé děti budou jednoho dne žít v zemi, kde budou posuzovány ne podle barvy své kůže, ale podle svého charakteru.”

Nezbývá než doufat, že si princ Bajaja dobře nabrousil meč.