Jak se v USA zavádí Měsíc muslimského dědictví |

Sdílet článek:

Měsíc muslimského dědictví hodlá zavést každoročního července ve Spojených státech Demokratická strana USA. Chtějí především ocenit přínos mohamedánů v historii země. (Text rezoluce zde).

„… Musíme také uznat a řešit trvalou diskriminaci a fanatismus, kterým muslimští Američané v této zemi stále čelí“, řekla na vysvětlenou černoška Karen Bassová (67), členka Sněmovny reprezentantů USA z kalifornského Los Angeles a členka Brigády Venceremos, prokubanské organizace, která v USA popularizuje komunistický režim.

Oceňte nás!

Bassová je také přívrženkyní největší americké muslimské organizace Nation of Islam, která je známá svými rasistickými a antisemitiskými výpady vůči židům, bělochům a křesťanům.

Další signatář rezoluce, černý muslim André Carson (46) z Indiany, k úsilí o zavedení Měsíce muslimského dědictví řekl: „Jako hrdý muslimsko-americký člen Kongresu jsem rád, že se mohu připojit ke svým kolegům při zavádění tohoto usnesení“ a dodal: „Muslimští Američané hrají hlavní roli při formování našeho národa po celá staletí … Označit červenec za měsíc muslimsko-amerického dědictví je skvělá příležitost uctít průkopníky, kteří přišli před námi, poděkovat muslimským Američanům, kteří aktuálně tvoří historii, a inspirovat další generace, které pomohou vést naši zemi do budoucnosti.“

Připomeňme, že ve Spojených státech žije podle několika odhadů okolo třech a půl miliónů muslimů. Přesné, oficiální číslo nikdo nezná, neboť v rámci důsledné sekularizace se na náboženské vyznání úřady občanů neptají.

Muslimská populace však bezesporu velmi rychle roste. Zatímco v roce 2007 činil odhad o počtech muslimů v USA cca 2,35 mil. osob, tak o deset let později to bylo už o milión více. Demografický růst je zapříčiněn nejen vysokou porodností čtenářů Koránu a rychlým přílivem přistěhovalců z Blízkého východu, ale také vysokou mírou konvertování místních, především z řad Afroameričanů.

Ilhan Omarová (38), muslimská zástupkyně z Minnesoty narozená v somálském Mogadišu, se k rozpravě o Měsíci muslimského dědictví vášnivě připojila s prohlášením: „… je důležité uznat nezdolnost (resiliency) a úspěchy muslimských Američanů … Toto usnesení poskytne příležitost posílit náboženskou toleranci na celostátní úrovni a bojovat proti dezinformacím namířeným proti muslimské komunitě.“

Další muslimka, Rashida Tlaibová (45), černá Palestinka a členka Sněmovny reprezentantů USA z Michiganu, tak ani ta nezůstala k Měsíci muslimského dědictví chladná, když řekla: „Nyní je více než kdy jindy důležité, aby Kongres uznal a ocenil úspěchy, příspěvky a oběti muslimských Američanů tváří v tvář rostoucí protimuslimské nenávisti.

Podivná skupina…

Muslimové byli v USA donedávna velmi okrajovou náboženskou skupinou, zásadně rostoucí až od roku 2009, což je nejčastěji spojováno s vládou Baracka Obamy, kterého lze označit minimálně za příznivce této cizokrajné kultury. Muslimské náboženství je totiž nutné považovat za kulturní fenomén, stejně tak jako křesťanství, na které pohlížíme také v širším pohledu jako na kulturní směr. Ve Spojených státech přesto jednoznačně dominuje křesťanství a islám je především v jižanských státech považován za konkurenční, lépe řečeno za invazivní a nepřijatelný pohled na svět.

V rámci široké náboženské tolerance, která v USA všeobecně vládne, se islám v mnoha oblastech praktického života Američanů přesto vymyká. Vezmeme-li v úvahu, že ve Spojených státech působí všechna světová náboženství a k tomu na tisíc náboženských sekt, z nichž některé se vyznačují až nezvyklými normami chování, je muslimský život pro běžného Američana přesto nezvyklý.

Širší zájem Američanů o islámské náboženství datujeme do období po 11. září 2001, kdy devatenáct muslimů zavraždilo prostřednictvím teroristických útoků na 3 000 Američanů a v následné válce s terorismem jich na různých bojištích světa padlo dalších cca sedm tisíc. Žádné jiná náboženská skupina nemá na svědomí tolik amerických životů, jako právě mohamedáni.

Čistě americkou specialitou je tzv. „progresivní islám“, což je liberální směr, který se distancuje od některých tradičních a méně liberálních interpretací islámského práva. Jde však o značně okrajovou větev – hlásí se k ní jen několik tisíc Američanů, zejména z Washingtonu a New Jersey.

Většina muslimů v Americe jsou tradiční šíité, sunnité a „vylepšené“ verze zosobněné v černošském muslimském hnutí, které odborníci spojují s městskou hip-hopovou kulturou z počátku sedmdesátých let. Islám, zjednodušeně řečeno, je pro svou literární nenáročnost zajímavým čtením především pro mentálně a sociálně handicapované skupiny obyvatel USA, doplňuje jim, a mnohdy i nahrazuje, běžný komunitní život.

Černošští muslimové, čítající asi 900 tisíc osob, se ponejvíce řadí k extrémistickým nacionalistům (rasistům), když k islámu konvertovali většinou ve výkonu trestu. Podle některých odhadů se až 80% vězněných Afroameričanů obrátí na islám.

16 povedených útoků

V lednu 2017 vydal prezident Donald J. Trump výkonné nařízení, kterým zakázal vstup do USA občanům ze států Írán, Irák, Sýrie, Súdán, Libye, Jemen a Somálsko. Jako důvod uvedl, že tyto státy Ameriku ohrožují. V březnu své nařízení revidoval, když zákaz rozšířil o další země (Čad, Venezuela a Severní Korea) a zrušil zákaz pro Iráčany.

Po 11. září se ve Spojených státech uskutečnilo dalších šestnáct zdařilých teroristických útoků provedených muslimy (které však spáchali skoro výhradně občané USA). Připomeňme některé:

března 2006, Mohammed Reza Taheri-Azar, americký občan původem z Íránu, najel autem do skupiny studentů na univerzitě v Severní Karolíně a zranil devět lidí
září 2016, Dahir Adan, americký občan původem ze Somálska zranil za použití nože deset lidí v nákupním středisku v Minnesotě
listopadu 2016, Abdul Razak Ali Artan, legální imigrant ze Somálska, zranil jedenáct lidí, když najel autem do svých spolužáků v kampusu Ohio State University a poté na ně zaútočil nožem
listopadu 2017, Mahad Abdirahman, občan USA původem ze Somálska pobodal v nákupním centru dva lidi.

Všechny uvedené příklady muslimských útoků byly vedeny ve jménu islámu, resp. každý teroristický útok provedený muslimem v USA byl činěn s touto motivací, neboť Amerika je hlavním cílem islámského radikalismu. Vedle šestnácti zdařilých útoků, chystali muslimové dalších nejméně 286 akcí, které byly však před jejich provedením odkryty a znemožněny.

Nutno podotknout, že boj s muslimským terorismem je v USA značně politicky zatížen. Na jedné straně po 11. září FBI reagovala na statisíce zbytečných podnětů, které plynuly většinou ze strachu Američanů a na druhé straně po obsazení Bílého domu Barackem Obamou existovala cílená snaha o zakrytí náboženských motivů některých útoků a byly tak neprávem označeny za standardně kriminální.

Kolik muslimských radikálů v USA tedy přebývá a jak zásadním problémem skutečně jsou, můžeme dedukovat jen z rozpočtů kontrarozvědných služeb, které na protiteroristické akce vynakládají stále vyšší náklady. (Pro studium rozpočtů však nemůžeme použít podklady od Bidenovi administrativy, která fiktivně vynakládá stamilióny dolarů na boj s příznivci prezidenta Trumpa.)

Oslavovat islám?

Měsíc muslimského dědictví, jakožto nápad progresivní levice v USA, tak patří mezi další z podivných počinů Demokratické strany USA. Američané jsou totiž v rozpacích z dvacetiletých bojů s islámskými teroristy po celém světě, které stály tisíce životů a bilióny dolarů a že by měli kohokoliv oslavovat pro jeho náboženské vyznání ani nepatří mezi tradiční americký styl.

Z Afganistánu v těchto týdnech odcházejí nejen vojenské síly NATO, ale také na 200 000 přátelských Afgánců a jejich rodinných příslušníků, které by nastupující Tálibán jistě zlikvidoval. Kam je hodlá Joseph Biden ubytovat, to se ještě neví. Kolik je mezi nimi konfidentů Tálibánu, to si můžeme jen domýšlet.

Na obrázku je jeden z navrhovatelů rezoluce, André Carson (46). Ve Sněmovně reprezentantů USA zastupuje stát Indiana. Kongresmanem je už od roku 2008, kdy obsadil volné místo po své zemřelé babičce Julii Carsonové. K islámu konvertoval v roce 1990 a ve Sněmovně působí jako předseda Podvýboru pro boj proti terorismu. Volby v křesťanské Indianě vyhrává s přehledem, v posledních volbách konaných v roce 2018 zvítězil nad republikánem Waynem Harmonem vysoko 64, 9 ku 35, 1 procent. Nesmíme však zapomínat, že sedmý kongresový volební obvod zahrnuje většinu území hlavního města Indianapolis, kde žije cca 30% Afroameričanů a jen cca 55% bělochů. Jde o demokratickou pevnost, kde nebyl zvolen žádný republikán už dvacet let.