PETR PROKOPEC
A není to žádné plácnutí do vody, studie zkoumala degradaci baterií více než 12 500 Tesel. Výsledky jsou pro majitele elektrických aut smutné – po 8 až 10 letech vám baterie nejspíše odejdou, i kdybyste s nimi zacházeli jako s králíčkem Azuritem.
Mému iPhonu 6 je momentálně osm let. Po většinu času jsem nezaznamenal jediný problém, jakkoli hlavně poslední rok nechodím pro jadrné slovo daleko. Důvodem je ukončení podpory ze strany Applu. Celá řada aplikací tak již nelze spustit, k tomu je zapotřebí novější operační systém. Ten však již pro daný model není k dispozici. Ve finále toho ale vlastně až tak moc nelituji, neboť zestárla především baterie. Bez nabíječky se tak neobejde ani v těch dnech, kdy pomalu nepřijmu jediný hovor a nenapíšu jedinou zprávu.
Pokud se mi nicméně povede některou z aplikací spustit, příliš dlouho si užívat nemohu. Kapacita baterií totiž mizí závratným tempem, souběžně s tím pak také dochází k výraznému nárůstu teploty přístroje. Koupě nového akumulátoru je přitom s ohledem na absenci podpory ze strany výrobce vlastně již nesmyslným krokem, nezbývá tedy, než nechat iPhone dožít až do konce jeho dnů v roli x-tého telefonu.
Jakkoli vás nechci zatěžovat osobními problémy, tentokrát nešlo odolat. Stojí za tím právě osmiletá doba používání, která koresponduje s garancí, jakou automobilky poskytují na baterie u elektrických aut. Jde pochopitelně pouze o jednu podmínku, tou druhou je nájezd, který ve většině případů nesmí překročit 160 tisíc kilometrů. Tak vysoko se přitom řada lidí ani nedostane, přesto ale mohou po pouhých osmi letech skončit stejně jako onen iPhone.
Potvrzuje to studie společnosti Recurrent Auto, která aktuálně analyzovala data více než 12 500 Tesel. Cílem bylo zjistit, jak moc se na degradaci baterií podílí rychlodobíjení. Firma proto srovnala auta, která u veřejných stanic staví přinejmenším v 90 procentech s těmi, které jsou dobíjeny při vyšším výkonu v méně než 10 procentech případů. Výsledky u Modelu 3 a Y jsou přitom prakticky stejné, což lidé, kteří jsou elektromobilům nakloněni, vnímají jako výhru.
My to vnímáme přesně naopak. Dosud totiž někteří fandové tvrdili, že baterie sice mají omezenou životnost, když se k nim ale chováte hezky, dobíjíte je pomalu doma apod., vydrží vám déle. Studie ale ukazuje, že tomu tak není – ačkoli vliv způsobu dobíjení na životnost existuje, je pomalu zanedbatelný. I kdybyste se tedy ustarali k smrti, baterie vám stejně po 8 až 10 letech nejspíše odejde, protože ji zabíjí hlavně časové stáří, jak ostatně naznačila nejedna praktická zkušenost. A to je prohra, ne výhra.
Navíc je třeba říci, že onen pokles kapacity způsobený časovým stářím je relativně rychlý. U Modelu Y prokázáno, že po tisíci dnech, tedy po necelých třech letech, lze počítat už jen s 90 procenty původní kapacity baterií. U Modelu 3 pak byl s ohledem na jeho dřívější příchod možné sledovat akumulátory dokonce po dva tisíce dnů, tedy po pět a půl roku. Kapacita přitom poklesla na 88 procent, znovu bez ohledu na to, zda majitelé častěji dobíjeli doma či u veřejných stanic s daleko vyšším výkonem. Uvážíme-li, že hranicí použitelnosti baterie je obvykle okolo 70 % kapacity, je to rychlá cesta do záhuby.
Svým způsobem je tak opravdu skoro jedno, jak s autem zacházíte, čas zkrátka bude hrát rychle proti vám. Pokud přitom nezvládnete najezdit dostatek kilometrů, pak životnímu prostředí dokonce budete škodit, jak prokázala jiná aktuální studie. Oči se tak otevírají lidem stále více, politici však na nich i nadále mají nasazené zelené brýle, bohužel.
Be the first to comment