Arabské státy nechtějí palestinské uprchlíky. Jsou poučeni z historie

Egypt a Jordánsko nedávno prohlásily, že nepřijmou žádné palestinské uprchlíky. Jordánský král uvedl: „Myslím, že mohu přesvědčivě hovořit nejen za Jordánsko, ale i za naše přátele v Egyptě. To je červená čára. Myslím, že je to plán obvyklých podezřelých, kteří se snaží vytvořit problémy na místě. Žádní uprchlíci v Jordánsku, žádní uprchlíci v Egyptě.”

Krátká historická exkurze na složitý Blízký východ. Všechny informace zde uvedené jsou z anglické verze Wikipedie.

Západní břeh

Západní břeh řeky Jordán neboli West Bank je území, které mělo podle rozhodnutí OSN z roku 1947 připadnout nezávislému arabskému státu. V roce 1950 jej obsadilo Jordánsko. Palestinská organizace Fatah začala v šedesátých letech organizovat ze Západního břehu přeshraniční útoky na nový stát Izrael. Ten reagoval odvetnými opatřeními, při kterých zahynuli i jordánští občané.

Šestidenní válka

Mohl to být jeden z důvodů, proč se Jordánsko spojilo se Sýrií a Egyptem proti Izraeli během takzvané šestidenní války v roce 1967. Na jejím konci převzal Izrael od Jordánska kontrolu nad Západním břehem. Palestinští bojovníci zvaní fedajíni se uchýlili ze Západního břehu do Jordánska.

Jejich sídlem se stalo příhraniční město Karameh, odkud fedajíni pokračovali v útocích proti Izraeli. V roce 1968 vyhodili do vzduchu izraelský školní autobus. Izraelská armáda v odvetě zaútočila na jejich sídlo v jordánském Karamehu. Během celodenního boje zahynuli desítky lidí na obou stranách. Izraelcům se ale nepodařilo zajmout Jásira Arafata.

Populární fedajíni

Fedajíni, kteří během boje o Karameh zabili desítky izraelských vojáků, získali popularitu. Noví dobrovolníci se jen hrnuli. Arabské státy vedené Kuvajtem začaly posílat peníze. To umožnilo palestinským organizacím v čele s PLO, Palestine Liberation Organization, nabídnout doživotní rentu pozůstalým po fedajínech zabitých v boji.

Fedajíni versus Jordánsko

Počet fedajínů v Jordánsku rostl a stali se státem ve státě. Odmítali respektovat jordánské úřady a policii a neoficiálně vládli v řadě velkých jordánských měst. Následně začali otevřeně zpochybňovat legitimitu hášimovské monarchie krále Husajna, kterou chtěli nahradit revoluční vládou.

Jordánský král se obával podpory, kterou palestinským organizacím vyjadřovaly arabské státy jako Lybie a Irák.. Váhal proto s rozhodnou akcí proti fedajínům za použití armády.

Atentát na krále

V září roku 1970 se fedajíni pokusili již podruhé o atentát na krále Husajna. O několik dní později unesli tři letadla mezinárodních leteckých společností. Letadla poté, co je opustili pasažéři, demonstrativně vyhodili do vzduchu před zahraničními novináři. Některé pasažéry únosci propustili, ale 54 rukojmích drželi téměř dva týdny. Únos letadel měl podle palestinských organizací upozornit na problém Palestiny.

Černé září

Události vešly do historie pod názvem Black September, Černé září. Král Husajn v reakci na události jmenoval vojenskou vládu a dal pokyn k rozhodné akci. 17. září vstoupila jordánská armáda do hlavního města Ammánu. Začala ostřelovat místní uprchlické tábory, ve kterých se usídlili dobře vyzbrojení fedajíni. Boje trvaly deset dní.

Boje mezi jordánskou armádou a fedajíny vzplály i v ostatních městech, kde vládly palestinské organizace. Obavy krále Husajna ze zahraniční intervence se naplnily, když syrská armáda překročila jordánské hranice. V jeho kabinetu převládl názor, že by Jordánsko mělo požádat západní státy o intervenci. To se i stalo, když král Husajn zažádal prostřednictvím britské ambasády Izrael o pomoc.

Izraelská pomoc

Izraelská vláda byla též názorově rozdělena. Účast Jordánska v šestidenní válce proti Izraeli byla příliš čerstvou vzpomínkou. Nicméně zvítězilo umírněné křídlo kabinetu, které souhlasilo s podporou Jordánska. Izraelské letectvo demonstrativně přelétalo nad syrskými jednotkami a vyhlásilo pohotovost.

S potvrzenou izraelskou podporou zaútočilo jordánské letectvo a pozemní vojska na syrskou armádu a způsobilo jí těžké ztráty. Syrská armáda se 22. září začala stahovat.

Po úspěšném zatlačení syrské armády pokračovala jordánská armáda ve vytlačování fedajínů z hlavního města Ammánu a dalších měst.

Příměří s Jásirem Arafatem

Poté, co začala arabská média obviňovat jordánského krále z masakru palestinských civilistů, souhlasil král Husajn s příměřím. V říjnu téhož roku uzavřel za pomoci Egypta dohodu s Jásirem Arafatem, která určovala podmínky pobytu fedajínů na jordánském území.

Střety v Jordánsku nicméně pokračovaly do ledna roku 1971, kdy byly zbytky Palestinců vytlačeny z jordánských měst a posledních 2 tisíce fedajínů se vzdalo.

Přesun do Libanonu

Jordánsko umožnilo fedajínům, aby se přemístili do Libanonu, tehdy nazývaného Paříž východu. Fedajíni se zapojili do libanonské občanské války, která vypukla v roce 1975 mezi křesťanskou vládou a palestinsko-muslimskými skupinami.

Uprchlí Palestinci také založili teroristickou organizaci Black September Organization, která v roce 1971 zavraždila jordánského předsedu vlády a v roce 1972 jedenáct izraelských atletů na olympiádě v Mnichově.

Pozn. autora: Krátký text nemůže postihnout všechny nuance problémů Blízkého východu ani detailní pohled na jordánský konflikt. Pouze upozorňuje na historické události, které mohou být důvodem současného postoje jordánského krále.