PETR MILER
Jak moc někdo musí být slepý, aby neviděl, o kolik méně hodnoty za peníze nabízí elektrická auta navzdory tomu, že jejich ceny jsou zasypány dotacemi a automobilky poslední roky pomalu nevyvíjí nic jiného? Analytici to vidí, mnozí výrobci dál odmítají otevřít oči.
Místo konstruktivní debaty se všichni tito lidé dočkali jen pohrdání a umlčování. Automobilky se rozhodly, že „si ty elektromobily prostě prosadí” a vydaly se na misi, která nemohla skončit jinak než tím, co vidíme nyní. Je v podstatě jedno, kam se podíváme, všude vidíme v principu to samé.
V Evropě je vzhledem k většímu přerozdělování a lokálním tlakům vývoj trochu pomalejší, chování zejména koncernu VW, který na elektromobily vsadil prakticky vše, je ale velmi výmluvné. Ti, kdo se více potřebují prosadit hlavně v USA, to poznávají ještě citelněji. Ford je na tom jen hůř, stejně tak GM i s Hondou, brzdí rovněž Tesla, Toyota… Brzdí všichni – rezervoár zákazníkům, kterým se elektrická auta dala prodat relativně snadno, vysychá. A oslovit další klientelu bude těžké.
Proč tomu tak je? Důvody jsme ještě před těmito událostmi i během nich zmiňovali mnohokrát, pokud je ale chcete slyšet trochu jinak a od někoho jiného, sešla se nám tu dvě vyjádření analytiků (resp. analytika a analytičky, ať jdeme s dobou) firem iSeeCars a Car Coach Reports, kteří se zabývají právě současnou situací, jejími příčinami a budoucími následky. A jsou to podle nás velmi trefné komentáře zbavené jakékoli ideologie – i v tomto oboru nezřídka narážíme na ničím racionálním nepodložená vyjádření věřící v to, že císařovy nové šaty přece jen existují…
Velmi otevřeně se k věci postavil zejména Karl Brauer, hlavní analytik poradenské firmy iSeeCars. Ten v zásadě říká, že se automobilky nechaly strhnout jakousi „davovou průmyslovou psychózou” nepodloženě předpokládajíc, že to „nějak půjde”. Realitou ale je, že jen kombinace nekritického zájmu malé části publika a masivní přerozdělovací mechanismy na pozadí i v popředí dovolily elektromobilům rychle vystřelit z prakticky nulových čísel. Byl to ale klamný signál, ta složitá část cesty automobilky teprve čeká.
„Pořád je třeba vyjasnit řadu kritických otázek, mají-li elektromobily realisticky nahradit spalovací motory. První osvojitelé, zelení aktivisté, fanoušci Tesly a jim podobní už jsou na palubě. Ukazuje se ale, že zbývajících 90 procent trhu nemá žádný zájem platit víc peněz za vozidlo s kratším dojezdem a omezenými možnostmi pomalého nabíjení,” říká Brauer a dodává jasně: „Elektromobily se budou prodávat stejně dobře jako vozidla se spalovacími motory jen a pouze tehdy, když nabídnou úplně stejnou hodnotu. Do té doby osloví jen zlomek automobilového trhu a automobilky to v posledních měsících jasně poznaly,” dodal.
Lauren Fix, analytička Car Coach Reports, to vidí podobně, hledí ale více do budoucnosti. Podle ní se automobilky dostaly do velmi komplikované pozice, když mohutně vsadily na nechtěný produkt za situace, kdy se potýkají s makroekonomickými i vlastními specifickými problémy. Očekává tak „dokonalou bouři”, která pohřbí jejich zisky.
„Protežování elektromobilů ze strany států pokračuje v nezměněné míře, ale spotřebitelé čistě elektrická vozidla prostě nekupují. Výrobci se přitom potýkají s vysokými náklady na pracovní sílu a přebujelým administrativním aparátem. Zažíváme tu dokonalou bouři: Vyrábí se produkt, o který není téměř žádný zájem, výrobci na něm prodělávají a žádné zlepšení není v dohledu,” říká Lauren Fix.
Pochopitelně, oba experti jsou si vědomi dosavadního vývoje, nevidí ale v tuto chvíli cestu, jak by se automobilkám podařilo kritickou hranici omezeného zájmu překonat. Připouští sice, že je z řady důvodů na různých trzích různá – někde půjde o pár desítek, jinde o pár procent trhu -, bez dramatického průlomu, který by dodal elektrickým autům podstatně více hodnoty za peníze, se ale stěží změní. A žádný takový není ani na obzoru, ani zdaleka. Politický tlak na elektromobily prostě přišel moc brzy a s technickou i ekonomickou realitou se dalece minul.
“Politický tlak na elektromobily prostě přišel moc brzy a s technickou i ekonomickou realitou se dalece minul.”
Špatně není, že přišel brzo, ale že vůbec přišel. Špatně je primárně to, že vůbec může přijít nějaký politický tlak na oblasti, které jsou v principu technicko – ekonomické.
Automobilky se rozhodly, že „si ty elektromobily prostě prosadí”
Ty vole to jako vážně ? Tak to asi každý žijeme v jiné galaxii. Elektrokokotismus je politicky prosazovaná doktrína již roky ! Automobilky jsou k tomu za prvé nuceny pomocí nesmyslných zákonů klimaalarmismu a za druhé ti kdo ve vedení automobilek nesouhlasily s nastoleným trendem byli postupně nahrazováni „správně“ smýšlejícími soudruhy.
Socialistické řízení automobilek v Evropě je na míle daleko od svobodného trhu. Dnes tady máme diktát ekomagorů co si myslí, že zachraňujou planetu a přitom ničí vše co jim stojí v cestě.
Poslední statistická šetření prokázala, že majitelé EV trpí ve zvýšené míře obezitou a vysokým tlakem. Dobře to koresponduje s tvrzením majitelů EV, že není žádný problém strávit pauzu během dobíjení obědem nebo pitím kávy. Očekávám, že časem se k tomu přidá závislost na nakupování v supermarketech, před kterými lze také dobíjet. 🙂
Cenzurováním komentářů jste na stejné úrovni jako mainstreamová žumpa !