Češi zaplatí, proč by vláda neutrácela?

Naše ekonomika jde s touto vládou zoufale ke dnu, a těm kolem, myslím tím jiné země, se naivita našich ministrů a premiéra, a nejen s jeho africkou blamáží, náramně hodí. Kde vyklidíme trhy, obsadí je jiní, kde jsme mistři gest, ostatní myslí o pár kroků dál a nepoškozují svou zemi na mezinárodní úrovni. Naše aktuální vláda jedná ve stylu „po nás potopa“.

Některé šokovalo zjištění o autorech odpálení plynovodu Nord Stream, takže je už zřejmé, že v tuto chvíli je jakákoliv vojenská či materiální pomoc zaslaná na Ukrajinu „zcela objektivně podporou terorismu“. Co o tom soudíte?

Podobnou, absolutně nekritickou podporu Ukrajiny, a to i na úkor vlastních občanů, nepraktikovala žádná země. Naše vláda jako kdyby zapomněla, které zemi vládne a kdo jsou její občané, a vše podřídila zájmům občanů ukrajinských. Otevřela jim hranice, státní pokladnu, bydlení, zdravotnictví, školství… Miliardy tekly proudem, a je na místě se ptát, zda vůbec víme, kde skončily. Kdo proti tomuto přístupu protestoval, a já patřila mezi ně, byl ihned označen za proruského, přitom šlo pouze o to, abychom se uvedenou tzv. pomocí sami nezničili a na desítky let neohrozili. Zkrátka aby byla rozumná. Padaly přesně tyto výhrady – že ta pomoc je nepromyšlená, že na Ukrajině vládne těžká korupce, a tak dále. Zkrátka, že Ukrajina je zemí sice napadenou, ale také vysoce problematickou, a že stejně jediným řešením bude nakonec nějaká forma dohody s Ruskem, a čím dřív, tím líp. Čelili jsme útokům, a vida, je to tady. Měli jsme pravdu. Hovoří se o nutnosti jednání, odhalila se korupce… Odpálení plynovodu Nord Stream je pak jasným teroristickým útokem a omlouvat to tím, že to sice byl ukrajinský důstojník, ale byla to jeho sólo akce… To už je snad jen trapné. A že jsme na tu pomoc v takovém rozsahu ani neměli, byla také pravda… Však to Češi ve zvýšených daních zaplatí, tak proč by vláda ty miliardy nevyhazovala. Obzvláště když v určitých chvílích se zdálo a zdá, že ministryně obrany se až tetelí blahem, když může vést jakoukoli válečnou rétoriku a zatahovat naši zemi do těchto konfliktů, protože ji to z nějakých důvodů lidsky uspokojuje. Od listopadu 1989 jsme tak v nejvyšším ohrožení – ekonomickém i bezpečnostním, a naše zahraniční vztahy jsou v troskách. Nevidí to už jen slepý.

Máme prezidenta, který byl bývalým agentem StB, zastával vysokou pozici v NATO, lidé ho obdivují kvůli vzhledu a když má někdo názor, že se bude vyjímat tak akorát na poštovních známkách, raději si ho nechá pro sebe, protože se Petr Pavel klaní, kde je v jeho silách…

Díky své funkci jsem se potkala s panem prezidentem osobně. Stejně jako v minulosti s Václavem Havlem, Václavem Klausem i Milošem Zemanem. To už tak někdy život přinese. O každém z nich bych mohla říct mnoho dobrého, jistě by se u každého našla i nějaká ta slabina, protože nikdo není dokonalý, ale o žádném bych nikdy nemohla říct, že byl něčí loutka. Šlo o sebevědomé, vysoce inteligentní muže, kteří zráli věkem, byli sví, v politice zkušení, zkrátka byli a dva ještě jsou jasnými a silnými osobnostmi. Tedy Pány prezidenty. Petr Pavel je první prezident, o kterém to říct nemohu. Je to příjemný muž, ano, sluší mu to, ano, možná neřekne nikdy sprosté slovo a na Hradě si nezapálí… Ale je slabý, nejistý, ocitl se někde, kde nelze být vojákem a poslouchat rozkazy… Kde je třeba rozhodovat se a být sám sebou. A to on neumí a už se to patrně ani nenaučí. Je tedy logicky loutkou v rukou jiných, tedy není de facto prezidentem, jen plní roli prezidenta. Myslím si, že v té funkci není ani šťastný, a v podstatě neví, co s ní.

Když slyším D35, musím se jako bydlící na konci dálnice od Olomouce smát. Ta dálnice se nám totiž slibuje od 80. let. Mezitím jsem vychovala děti a už mám vnuky. To, že ještě nemáme spojenou Moravu ze strany Olomoucka s Prahou, je ostuda, že větší snad není. Za podobnou považuji snad jen to, že ještě není postavený obchvat Prahy. Není se tedy čím chlubit, v oblasti dopravní infrastruktury jsme těžce zaostali. Osobně tvrdím, že je to tím, a zde si přihřeji polívčičku, že náš systém zadávání veřejných zakázek je tragický. Nahrává nekvalitní práci, „kšeftování“, o termínech nemluvě. Ale to bychom se dostali jinam. Doufám ale, že až opadnou politické vášně této podivné doby, kdy jiný názor se chápe za vyhlášení války, vytvoří se na půdě Sněmovny a Senátu skupina zkušených zákonodárců, kteří se ve veřejné sféře orientují, a tyto věci se začnou dávat do pořádku. Aby zadávání veřejných zakázek bylo efektivní, fér, a aby spekulanti s nimi měli utrum. Vím o tom své. V Senátu spoléhám na starosty, že se toho spolu jednou ujmeme, myslím vytvoření nového a chytrého systému zadávání veřejných zakázek.

Za to, kolik platíme za energie, může tato vláda, a řeknu to ještě tvrději, my sami, že ji necháme nás takto ekonomicky ničit. Téma ČEZ je skutečně tragédie – vyrábět elektřinu levně, prodávat ji na burzu, abychom si ji tam draze kupovali zpět, je opravdu zločin. ČEZ vydělává na nás, pak si rozděluje odměny, a dotuje nadšeně státní rozpočet, kde se rovněž na úspory nehledí. Zkrátka tato vláda neumí hospodařit, její ekonomické výsledky jsou tragické a cítí to každý z nás v peněžence. S cizího se rozhazuje snadno, a teď, když schází, to znovu seberou z peněženek nám a našim dětem. A bude hůř. Myslím tím ceny. Ministry pár tisíc navíc nebolí, ale pro normální rodinu může být pár tisíc navíc až neřešitelný problém. Ve své podstatě nechápu, že se ještě ministři odvažují mezi lidi.

Co byste řekla na to, když vám do očí budou někteří tvrdit, že senioři nemají nárok na volební právo?

17. listopadu bude jistě živo po celé republice. Každý se bude zabývat tím, co jeho konkrétně právě zajímá, aby nezpochybnil sám sebe. To je asi jediná jistota, s kterou se dá počítat. Mimochodem, lze se často setkat s názory, jak se měl Václav Havel skvěle…

Listopad si pamatuji, bylo mi 24 let a od počátku jsem byla v centru dění. Proto se někdy usmívám, když čtu moudra těch mladých. Ano, Václav Havel byl tehdy ikonou, a za soudruhů se asi dobře neměl, a to i přes podporu, která k němu mířila ze západu. S odstupem doby mu lze jistě vytknout řadu věcí, třeba že příliš věřil západu, který si hned hlídal své ekonomické zájmy, a že byl příliš velkorysý k soudruhům, kteří tu vesele privatizovali, a dokonce ho zvolili na Hrad, ale to už jsou všechno jen akademické debaty. Byla to překotná doba, a myslím, že některé věci se nikdy nedozvíme. Což ale platí bohužel i o dnešku, hrají se tu hry, jejichž zákulisí bychom se možná divili. Proto bychom si měli důsledně hlídat své.

Samozřejmě že se většina lidí o politiku vůbec nestará a často to dává najevo hned tím, že si ráno přečtou na netu ty nejhorší politické zprávy a pak mají na celý den o všem jasno, aby mohli kritizovat. Samozřejmě že chudoba je selektivní, ale v této době už se začíná dotýkat většího množství lidí, to už je snad neoddiskutovatelný fakt a už by to mělo být alarmující, nebo ne?

Chudoba na nás doléhá ve dvou rovinách, díky neschopné vládě jsme chudá země, a pokud se nestane zázrak, budeme chudší ještě víc, a to samozřejmě dopadá na nás všechny, kteří tady žijeme. To, že ještě není milion lidí na Letné, a to už kvůli cenám energií, mě vlastně překvapuje. Proč to platíme? Čekáme na zázrak? Nebo až bude pozdě? Měli bychom zapomenout na vše, co nás rozděluje, a začít řešit ihned to podstatné. O to ostatní se můžeme hádat někdy potom. To podstatné dnes je, že tato vláda to zoufale neumí, ničí naši ekonomiku i mezinárodní vztahy, a to, co rozházela, a ještě rozházet hodlá, nám, našim dětem, našim obcím a městům, i našim firmám, chce vytáhnut z kapes zase nám. Je to začarovaný kruh.

Mladí lidé, pokud je rodiče nezajistí, jsou pak celý život upsáni k tomu, aby platili jednu hypotéku za druhou, v případě, že si nevěří natolik, že spoléhají na to, že jim vždycky někdo nějaký úvěr dá. Co s tím?

Přesně o tom mluvím. Ničíme mladou generaci a tváříme se, že se nic neděje. Děje se „všechno“. Pracovití mladí jsou na tom často hůř než ti, kteří žijí z dávek, a téma školek, škol, zdravotní péče… Raději nemluvit. Začalo to dobou covidovou, kterou ovládly lži a tvrdý byznys, a kdy byla státní správa hrubě zneužita pro komerční účely, a nenápadně to pokračuje dál. A ještě nám tu mladou generaci přesvědčují, jak je to vlastně všechno nádherné, všechna ta pohlaví a různorodá manželství, a systematicky narušují mezigenerační soužití, aby náhodou rodiny tzv. nedržely generačně spolu. Neznám nic pevnějšího, než je rodina, když funguje. Proto jsem zastáncem rodin a obcí jako základu státu a zdravého rozumu, a nikdy to nebude jinak. Ty, kteří se snaží rozdělovat generace a rozbíjet rodiny, považuji proto za největší škůdce dnešní doby.

Samozřejmě že se otázky budou opakovat, i když celkově problém někdo označí způsobem, že za to může mladá generace. Váš komentář?