Kapitoly Koránu se liší podle toho, kde vznikly

Z Mohameda, který v Mekce vyzýval k mírovému soužití s křesťany a žil s jednou ženou, se po přesunu do Medíny stal nelítostný válečník a vůdce, který se za deset let oženil s deseti ženami. V Mekce byl obchodníkem, který získal přezdívku „Důvěryhodný”. V Medíně vedl přes dvě desítky válečných výprav, ve kterých nemilosrdně zabíjel své nepřátele včetně židovského kmene Banú Kurajza.

Kapitoly Koránu jsou označeny podle místa svého vzniku. Dělí se na dřívější kapitoly mekkánské a pozdější medínské.

Mekka

Mekkánská část Koránu předpokládá mírumilovné soužití s vyznavači ostatních náboženství. Dokládají to kapitoly neboli súry Koránu, které vznikly v té době:

Překlad je z české verze Koránu vydané v roce 2007. 

„Nepři se s vlastníky Písma, leda způsobem nejvhodnějším a pouze s těmi, kdož nespravedliví jsou.” (Súra 29, verš 46 zkráceno)

Nebo: „Nebudiž žádného donucování v náboženství.” (Súra 2:256)

Medína

Ve svých 52 letech po smrti své ženy odešel Mohamed z Mekky do Medíny. Důvodem byly spory jeho muslimských následovníků s vládnoucím arabským kmenem v Mekce.

Súry, které vznikly za jeho pobytu v Medíně, jsou militantnější než dřívější súry z doby pobytu v Mekce. V medínských súrách se poprvé objevuje termín džihád a svatá válka. V mnoha případech popírají vyznění dřívějších súr z období, během kterého žil v Mekce.

V medínských súrách se píše (překlad z české verze Koránu vydané v roce 2007):

„Bojujte proti těm, kdož nevěří v Alláha a v den poslední a kdož nezakazují to, co zakázal Alláh a Jeho Posel, a kteří neuctívají náboženství pravdy.” (Súra 9:29 zkráceno)

Nebo: „Až uplynou posvátné měsíce, pak zabíjejte modloslužebníky, kdekoli je najdete, zajímejte je, obléhejte je a chystejte proti nim všemožné nástrahy.” (Súra 9:5)

Tomuto verši se říká „Verš meče”.

Co bylo dříve?

Islámští teologové vedou diskuze o tom, do jaké míry ruší pozdější verše Koránu ty, které byly proroku Mohamedovi vyjeveny dříve. Diskuzi komplikuje fakt, že jednotlivé verše nejsou v Koránu zapsány chronologicky. Názory islámských teologů na počet veršů, jejichž dřívější verze byla nahrazena verzí pozdější, se liší. Podle toho, kdo je autorem výkladu, se počet „přepsaných” veršů pohybuje od méně než deseti do několika stovek.

Podle islámského učení ovšem může Alláh změnit svůj názor a může dřívější prohlášení nahradit zjeveními pozdějšími, které jsou lepší.

Alespoň tak to říká to Korán v celkem čtyřech verších, například:

„Kdykoliv zrušíme verš nějaký či dáme ti naň zapomenout, přineseme jiný, lepší anebo podobný. Což nevíš, že Alláh je všech věcí mocen? (Súra 2:106)

Diskuze o tom, které verše byly nahrazeny pozdějšími texty, nemá jednoznačný závěr. Například verš 2:256, který říká „nebudiž žádného donucování v náboženství”, byl podle učence Ibn Salama nahrazen Veršem meče. Jiní teologové tvrdí, že ne.

Různé řešení pro různé situace

Brillova encyklopedie islámu, která byla vydána v roce 1913 a která je považována za referenční dílo v angličtině na téma islámských studií, k tomu uvádí:

„Mnoho veršů radí trpělivost tváří v tvář posměchu nevěřících, zatímco jiné verše vyzývají k boji proti nevěřícím. První verše souvisejí s dřívější mekkánskou fází islámu, kdy muslimů bylo příliš málo a byli příliš slabí na to, aby mohli dělat něco jiného než snášet urážky; ty druhé souvisejí s Medínou, kde Prorok získal početnou družinu a sílu, aby mohl svým nepřátelům vrátit úder. Rozdíl mezi oběma skupinami veršů naznačuje, že různé situace si žádají různá řešení.”

Islámští teologové na druhou stranu varují proti výkladu Koránu neislámskými odborníky. Podle nich je Brillova encyklopedie plná urážlivých poznámek o Koránu.