I v USA s blížícími se volbami brzdí s absurdními elektrickými plány, nadšení dál opadá také v Číně |

Kia_EV9_2023_EU_verze_oficialni_Perex_660_0MOBIL

Sdílet článek:

PETR PROKOPEC

Problémy s naplněním svých elektrických vizí nemají jen automobilky, i politici naráží na zeď reality, která v tomto případě těžce voní po odporu voličů. Nezájem většiny publika o elektromobily je zřejmý a mohl by lámat vazy nejen manažerům automobilek.

Letos v listopadu proběhnou ve Spojených státech prezidentské volby. Vítězství by v nich rád dosáhl Donald Trump, který touží po návratu do Bílého domu. Jeho agenda je široká, v nemalé míře se ale opírá také o boj proti elektromobilitě, kterou demokratický kandidát a stávající hlava USA Joe Biden naopak směle podporuje. Nebo podporoval? Aktuálně si i jeho kabinet uvědomuje, že zarputilým hraním této karty riskuje nejen všechny problémy, které zmiňujeme dnes a denně, ale také svou politickou budoucnost.

Bidenova administrativa tak podle New York Times zvažuje, že by ještě letos změnila cíl, podle nějž měly mít elektromobily v roce 2032 podíl na celkových prodejích nových vozů plných 67 procent. Je to naprosto utopické, což vládě říkají i jindy nadšení výrobci. Ti jí dali jasně najevo, že takovou rychlostí k dosažení dvoutřetinového podílu elektromobily na celkovém odbytu aut dojít prostě nemůže. Loni bylo ostatně ve Státech bylo prodáno přibližně 1,1 milionu elektromobilů, což je pouhých 7 procent z celkových registrací. Navíc je třeba dodat, že o 34 procent všech prodejů se postarala Kalifornie. A zhruba polovinu z celkového množství prodaných elektrických aut má na kontě Tesla, u ostatních výrobců bateriový pohon na prodejích podílí jen ze 3 procent.

Právě to je ostatně i důvod, proč automobilky jako Ford či General Motors radikálně změnily směr. Ještě v prvním loňském pololetí o elektromobilitě mluvily s takovým nadšením, jako kdyby byly globálními lídry. Na začátku července se nicméně ukázalo, že obě těžce zaostaly za svými vlastními plány. Jak modrý ovál, tak GM proto následně začaly redukovat výrobu a přesouvat zdroje k hybridní technice.

V USA je tedy jasně patrné, že dochází na útlum dosavadního nadšení. A k vývoji tímto směrem nedochází jen tam, podobně je na tom i největší automobilový trh světa, tedy Čína, jak rozebírá Wall Street Journal. Ta o stoprocentní elektromobilitu během pár let ani nestojí, přesto ji podporuje. Tamní vláda, která je většinovým vlastníkem celé řady automobilek včetně těch největších, si je ale stále tíživěji vědoma nejen narůstajících skladových zásob, ale také nevyužité kapacity mnoha továren. Proto navýšila tlak na výrobce, aby expandovali do zahraničí. Souběžně s tím navíc začíná redukovat dříve velmi štědré dotace. To rozpoutalo cenovou válku, jakou především menší elektrické automobilky nemohou ustát. Zjevně krachující HiPhi to poznává na vlastní kůži.

Dle analytiků by to mohlo vést k ještě většímu převisu nabídky nad poptávkou, a to nejen v Číně. Z něčeho takového by na jednu stranu mohli profitovat zákazníci, neboť bez enormních slev se přeplněné sklady dealerů nevyprázdní, ale za jakou cenu? Takový stav by umocnil ztráty z elektrických experimentů jak pro automobilky, tak skrze dále klesající ztráty hodnoty elektrických aut i pro jejich stávající majitele. Obojí by mělo jistě za následek další snížení ochoty takové vozy nabízet resp. kupovat.

Nic jiného se ale ve od začátku nedalo čekat, čtyřicet let komunistické vlády nás dostatečně naučilo, že centrálně plánované hospodářství zkrátka nefunguje a jít proti trhu a vůli zákazníků je nesmysl, který jeho tvůrce dříve nebo později vytrestá. Nerozum přeplácených politiků ale bohužel daňové poplatníky stál hodně, a i přes aktuální vývoj je jisté, že ještě nemalé miliardy proletí komínem.