Elektromobily jsou provozně jasně nejdražší auta, říká rozsáhlá studie ADACu |

Kia_EV9_2023_EU_verze_oficialni_Perex_660_0MOBIL

Sdílet článek:

PETR MILER

Všechna čest německému autoklubu, že se jako jeden z mála rozhodl nezastřít klíčovou část reality a kalkuluje skutečně se všemi náklady, nikoli jen s jejich líbivou částí. Expert pak dodává, že se na současném stavu stěží něco změní, tedy aspoň ne k lepšímu.

Opakovaně jsme se v poslední době pozastavovali nad některými studiemi, které se pokoušely malovat elektrická auta jako ta, jejichž vlastnictví se vám vyplatí. Ne snad, že by to jejich úzkou optikou nebyla pravda, právě ona úzká optika ale dělá z takových tvrzení velmi zavádějící fráze. Jak jsme později detailně rozebírali, připomíná to doby, kdy České dráhy říkaly, že by byly ziskové, kdyby nemusely kalkulovat s amortizací. To je pro člověka schopného hlubších ekonomických úvah tragikomické tvrzení.

Klíčovou částí celkových nákladů na provoz auta je totiž právě ztráta hodnoty. Elektromobily jsou na tomto poli nechtěnými přeborníky a situace se dlouhodobě nelepší. Není totiž dána primárně nějakou skepsí či čímkoli iracionálním, ale v prvé řadě tím, že zatímco spalovací auta mohou sloužit bez dramatických nákladů klidně dekády, elektromobily v tomto ohledu táhne ke dnu omezená životnost drahých baterií, která naprosto mění křivku vývoje jejich zůstatkové hodnoty. A náklady na provoz – zvlášť s vyšší pořizovací cenou – posílá do stratosféry.

Pokud vám podobná obecná tvrzení nic neřeknou, pak příklady táhnou. Pokud si můžete koupit například spalovací vůz za 600 tisíc Kč nebo jeho elektrický ekvivalent za 900 tisíc Kč a plánujete jej po 3 letech a 50 tisících km prodat, stojíte přibližně před následující matematikou. Spalovací vůz ztratí za tu dobu na hodnotě obvyklých 30 až 40 procent, u toho elektrického půjde o 50 až 60 procent. Použijme střední hodnoty 35 resp. 55 procent a jsme u nákladů 210 vs. 495 tisíc Kč. To je tak obrovský rozdíl, 285 tisíc Kč v neprospěch spalovacího auta, že i kdybyste jezdili na vzduch, nikdy to např. náklady na palivo resp. dobíjením nevykompenzujete. I kdybyste spalovacímu autu štědře dopřávali po 6 litrech paliva na každých 100 km při ceně 40 Kč/litr, bavíme se o nákladech na palivo je 120 tisíc korun. Za zbylých 165 tisíc Kč můžete nakupovat pneumatiky, brzdy, výměny olejů a stejně nesrovnáte ani propad hodnoty elektrického auta, je to opravdu zásadní a přesto přehlížený faktor.

Německý autoklub ADAC ho ve své čerstvé studii komplexních nákladů na provoz nespočtu různých druhů aut téměř všech značek nepřehlíží a v komentáři k němu jasně říká, že elektrická auta v tomto ohledu jasně prohrávají zejména s dieselovými, ale i benzinovými modely prakticky bez ohledu na značku a model. Pár specifických výjimek se najde, i když je ale podle ADACu nabíjení elektřinou v Německu výrazně levnější než tankování auta palivem, elektromobily v komplexním výpočtu nákladů na provoz výrazně ztrácí na všechny ostatní typy pohonu. A na vině je právě opomíjený, ale naprosto zásadní faktor v podobě ztráty hodnoty.

„Když vezmete všechny náklady na auto dohromady, od pořizovací ceny přes všechny náklady na provoz a údržbu až po ztrátu hodnoty, obvykle má navrch srovnatelný benzínový nebo naftový model,” uvádí autoklub s tím, že prognóza (v případě této studie) pětiletého vlastnictví elektromobilů nevychází pro tyto vozy vůbec dobře. A je celkem jedno, jestli vezmeme prémiové vozy typu BMW X2, u kterého elektromobil oproti srovnatelné dieselové verzi vychází provozně o 10 procent dráž, obyčejná auta typu Fiat 500 (elektromobil o 35 procent dráž oproti benzinu) nebo užitkové vozy jako Renault Kangoo (cca 21 procent oproti benzinu i dieselu). To jsou velké rozdíly, které se relativně zmenšují v podstatě jen s rostoucí cenou auta, takže zrovna u BMW nejsou až tak drastické. Též u tedy Škody Kodiaq 2,0 TDI vychází provozně levněji než Enyaq 85, byť tady nejde o úplně stejná auta s jiným pohonem.

Studii ADACu okomentoval Dieter Fess ze společnosti Bähr & Fess Forecasts, která se dekády specializuje na předpovědi zůstatkové hodnoty aut. Toho vývoj nepřekvapuje, jeho společnost jej predikovala už před mnoha roky a realita je leda horší, než očekával: „Zůstatkové hodnoty všech typů aut oproti koronavirovým rokům opět klesly. Pro spalovací motory klesly na normální úroveň, u elektromobilů a plug-in hybridů se propady výrazně silněji. Mezi důvody patří mj. záplava aut z leasingů, o která není zájem mezi kupci ojetin. Pro firemní vozové parky to znamená vysoké riziko při nákupu elektromobilů,” řekl k věci Fess.

Německý expert dále dodává, že situace je navzdory výše zmíněnému obzvlášť problematická pro drahé značky jako Audi, Mercedes, Porsche a BMW, jak jsme nedávno též probírali. „Tito výrobci jsou obzvlášť postiženi, protože mnoho jejich zákazníků si auta pronajímá. Ceny za pronájem by pak musely být nízké, aby bylo možné dosáhnout potřebných objemů prodeje. Tomu však odporuje nízká zůstatková hodnota, která sazby posílá nahoru. A nezůstává to bez povšimnutí zákazníků, volný pád prodejních cen je odrazuje jak při nákupu nových vozů, tak při nákupu ojetin,” říká dále Dieter Fess a do budoucna nevidí žádné zlepšení.

„Pokud bude zákaz spalovacích motorů opět stažen a nepřímé nařizování používání elektromobilů přestane platit, mohou ve velmi krátkém časovém období nastat další drastické změny. Ale i kdyby ne, současný trend bude ještě nějakou dobu pokračovat, protože strana poptávky nespolupracuje. A také zdá, že i nucená elektrifikace naráží na své limity velmi brzy. Otevřenost technologiím se zdá být jediným východiskem z tohoto dilematu,” zakončuje Fess. Jsme přesvědčeni o tomtéž, budou to právě ekonomické aspekty, pro které zákazy spalovacích motorů nejspíše padnou. To ale bude pro zůstatkové hodnoty elektromobilů jen další těžká rána, sázka na chromého, nadopovaného koně ostatně nikdy nebyla moudrá.