Dnes v podvečer můžeme čekat na Zemědělském výboru Evropského parlamentu „pěknou taškařici“. Budeme hlasovat o novelách nařízení o statistice zemědělských vstupů a výstupů a o regionálních zemědělských účtech. Pro laika „statistika nuda je, ale má však cenné údaje“, jak se zpívá ve známé písni Jaroslava Uhlíře. Obě nařízení vznikla v době, kdy cílem Společné zemědělské politiky EU (CAP), bylo pomocí dotací zajistit, aby v Evropském hospodářském společenství (EHS) zemědělci vyráběli dostatek levných potravin. A aby zemědělství bylo schopno uživit populaci i v případě velkého válečného konfliktu, během něž by do zbraně nastoupilo mnoho mužů.
Původní CAP vznikla v 60. letech v době studené války. V době, kdy na sebe NATO a Varšavská smlouva mířily miliony hlavní velkých i malých ráží, a kdy oba bloky držely kasárna nacpaná mnoha mladými muži v uniformách, připravenými k okamžitému nasazení. Evropské země v té době měly funkční plány mobilizace milionů dalších, kteří skončení základní vojenské služby byli v záloze. A protože hladový voják dlouho úspěšně bojovat nemůže řešili tehdejší politici na obou stranách železné opony i složitý úkol, jak účinně zajistit pro případ války výživu nejen jejich, ale i civilistů, kteří by pro ně vyráběli válečné vybavení.
Po zkušenostech z 2. světové války, kdy se v důsledku ponorkové i letecké bitvy o Atlantik, během níž byly masově potápěny tisíce lodí dovážejících ze zámoří mimo jiné potraviny pro obě na západní frontě válčící strany, si tehdejší západní politici uvědomili, že je extrémně riskantní spoléhat při zásobování na dovozy. V rámci EHS byl od 60. let spravován administrativní a dotační systém, jemuž se podařilo obnovit potravinovou soběstačnost západní Evropy. Ve východní Evropě se tehdejší vládci vydali cestou združstevňování a zemědělské velkovýroby a dosáhli v potravinovém zabezpečení zhruba stejných výsledků.
Původní CAP pracovala s kvótami na zaručený výkup zemědělských produktů za úředně stanovenou cenu. Tato cena byla spočítána tak, aby i při nepříznivých podmínkách aspoň pokryla výrobní náklady zemědělců. Kvóty pro jednotlivé země EHS byly počítány tak, aby tato „minimální výroba“ zajistila v každé z členských zemí dostatek základních potravin pro každého občana – i v případě války. Kvóty na každou z komodit rozdělovala národní ministerstva zemědělství jednotlivým farmářům. Na jejím základě měl každý pěstitel potravinářských plodin a chovatel hospodářských zvířat zajištěn nárok na výkup své produkce za zaručené ceny. Kromě takto veřejnými orgány nasmlouvané produkce, která zajišťovala potravinovou bezpečnost i pro případ konvenční války, mohli zemědělci samozřejmě vyrábět i další potraviny pro volný obchod na společném trhu EHS.
Původní systém byl úspěšný. Západoevropské země, které byly do 2. světové války závislé na dovozu potravin z kolonií, se během dvaceti let staly nejen soběstačnými. V 80 letech byla EHS dokonce jedním z největších exportérů potravin. Systém byl tak úspěšný, že po pádu železné opony musel být pod tlakem USA omezen. Pod záminkou dohod z Uruguayského kola Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT), kterou byl částečně o liberalizován i mezinárodní obchod s potravinami, je CAP postupně „reformována“ ze systému podpory produkce potravin na systém podpory příjmů zemědělců. Někteří je nazývají „držhubné“.
V obou systémech však jeho správci potřebují mít k dispozici statistická data. Systém podpory produkce potřeboval mít informace o počtu kusů chovaných hospodářských zvířat stejně jako počtu hektarů osetých jednotlivými plodinami, na něž Brusel vyplácel dotace. Současný „držhubný“ systém zase potřebuje údaje o tom, jak je zemědělství utlumováno, aby mohl zemědělcům postiženým omezováním produkce nařízené Brusele vyplácet kompenzace.
Právo EU se skládá z tisíců nařízení a směrnic. Více či méně dokonale jsou spolu vzájemně provázány. Nařízení o organizaci společného trhu, které je jedním ze tří základních předpisů CAP, ukládá zemědělcům hlásit národním platebním agenturám – u nás je to Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) – údaje o tom kolik jakých plodin kde zaseli nebo zasadili a kolik hospodářských zvířat chovají. Desítky specializovaných nařízení, které upravují režim prvovýroby jednotlivých zemědělských komodit nařizují další podrobnosti evidence. Za neplnění evidenční povinnosti mohou být zemědělcům uloženy vysoké peněžní pokuty.
Obě statistická nařízení, o jejichž novele budeme dnes v podvečer hlasovat, plní funkci procesního předpisu k nakládání s údaji získanými od zemědělců. Stanoví pro národní úřady i orgány EU zákonné zmocnění pro sběr, ukládání a zpracování statistických údajů od zemědělců. Upravují i způsob, jimž jsou údaje z národní úrovně předávány do Bruselu, i pravidla jak s nimi mají poté eurokraté nakládat. Orgánům státní správy a platebním agenturám členských států mohou být za nepřenášení údajů do Bruselu nebo za špatné nakládání s daty uloženy mnohamilionové sankce v eurech. V případě chaosu v hlášených údajích navíc může být narušen přenos dotací z Bruselu přes národní platební agentury k zemědělcům. Nejde o maličkost, ale o více než 30 miliard eur ročně.
Řada kolegů z výboru však novely obou statistických nařízení pojalo jako „cvičiště“, na němž si mohou zkusit jak „ostře“ umí klávesnice jejich počítačů psát pozměňovací návrhy. S nadšením domácích kutilů napsali a předložili 245 pozměňovacích návrhů k nařízení o statistice zemědělských vstupů a výstupů a 33 pozměňováků k nařízení o regionálních zemědělských účtech. Jejich legislativní kvalita připomíná pracovní výsledky legendárního brouka Pytlíka z knih Ondřeje Sekory. Kolegové navrhli mnoho škrtů ve sběru statistických údajů v obou právě projednávaných nařízeních. Do svých pozměňováků ale jaksi zapomněli dodělat návrhy změn i v nařízeních, které na ně navazují. V praxi by tedy podle nařízení o organizaci společného trhu museli zemědělci nadále hlásit SZIFu kolik a čeho oseli – jinak by jim nadále hrozila vysoká pokuta. Úředníci SZIFu by však hlášení nesměli skladovat ani údaje posílat dále do Bruselu. Ptal jsem se, co by se stalo v případě schválení těchto pozměňovacích návrhů, a bylo mi naznačeno, že SZIF by hlášení od zemědělců asi musel okamžitě skartovat.
Na poradě stínových zpravodajů obou nařízení, jsme ke stohům pozměňovacích návrhů ve čtvrtek měli 7. 10. 2021 tvořit kompromisy a dojednat proceduru hlasování. Oba hlavní výborové zpravodaje poněkud zaskočil pracovník právních služeb Evropského parlamentu, který upozornil na fakt, že schválení většiny pozměňovacích návrhů by mohlo způsobit zhavarování celého systému vyplácení dotací zemědělcům. Do konce roku totiž europarlament nemá šanci stihnout projednat desítky novel ostatních zemědělských nařízení, kde je uložena povinnost hlásit do Bruselu údaje o zemědělské produkci. Na jejich evidenci je přitom navázáno vyplácení velké části dotací. Každý z Vás si asi umí představit, co asi tak udělá eurokrat, pokud z členských států nedostane podklady k zaslání dotací.
„Šokující“ informace od právního experta EP hlavní zpravodaje znejistila natolik, že jednání bylo přerušeno s tím, že si výbor vyžádá stanovisko Komise. Probruselští kolegové by nemuseli být tolik překvapeni, kdyby se před usednutím ke klávesnicím služebních notebooků a napsáním všech těch pozměňováků napřed poradili s experty z národních platebních agentur. Velmi rychle by jim vysvětlili, aby to nedělali, jinak mohou způsobit miliardové škody. Jenže mnozí europoslanci se cítí být příslušníky Bruselu a vysloveně pohrdají experty ve státní správě států za nějž byli zvoleni. Mnozí z kolegů se při svém vystupování na půdě výboru nebo při jednání s Radou v Trialogu směrem ke zkušeným expertům s mnohaletou praxí vyjadřují s arogancí koloniálních správců.
Jenže pokud dnes večer výbor schválí některé pozměňováky, budou to právě úředníci národních ministerstev zemědělství a platebních agentur, kdo po nás ten „legislativní svinčík“ bude muset v Radě ministrů zemědělství uklidit. A „učesat“ obě nařízení do použitelné podoby. Musím se přiznat, že jim to vůbec nezávidím. Jediné co však v této situaci mohu udělat, je hlasovat proti všem těmto nebezpečným „pokusům na legislativě“.
(3 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading... 
Buďte první kdo přidá komentář