Do rádia Jerevan zavolal sám Pán Bůh

Jednoho dne se nad střešním oknem kanceláře rádia Jerevan rozestoupilo nebe a z výšin nekonečna se ozval hluboký hlas.

Tady Pán Bůh:

„Milé rádio,

obracím se na vás jako na poslední instanci, neboť já Všemohoucí si nevím rady. Svatý Petr, který každý den u nebeské brány posuzuje, koho pustit dále a koho ne, se mě pořád ptá, ke komu má být shovívavější.”

„Svatý Petr říká, že ke skupině rodičů by měl být shovívavý, neboť mu vyprávějí o tom, jak se hádali v podstatě jen kvůli dětem, jak se tetelili hrůzou, aby se narodily zdravé, jak kolikrát nespali strachy, jestli se jim něco nestalo, jak se modlili, aby nezačaly brát drogy, a jak to celé trvalo minimálně dvě desítky let.”

„Za druhou skupinu chodí neustále petice od organizací, které mají v názvu nějakou dlouhou řadu souhlásek. Svatého Petra přesvědčují, jak neuvěřitelně těžký mají život, když nemohou pořád na veřejnosti ukazovat, s kým dovádí v posteli. A že se to prý musí zohlednit u posledního soudu.”

„Co mám Svatému Petrovi říci?”

Rádio Jerevan:

„Pane Bože, Pane Bože. Na vysvětlenou dvojího oslovení dodáváme, že první oslovení není oslovení, ale ustálené slovní spojení, které vyjadřuje podivení na tím, jak se může někdo tak blbě ptát. Druhé oslovení je už skutečné oslovení.”

„Pane Bože, to je jednoduché. Dvacet let obav o někoho, na kom těm rodičům záleží, a odpovědnosti za něj nemůže nikdy vykompenzovat ten stres z toho, že se může náhodný kolemjdoucí křivě podívat, když se dva souhláskáři muchlují na zastávce. A to už vůbec nemluvíme o mučivém stresu z toho, že ze dvanácti měsíců v roce je jenom jeden nazván Pride Month.”

„Takže Svatému Petrovi, milý Pane Bože, pěkně vzkaž, ať je na ty s řadou souhlásek milý. Rodiče nikoho nezajímají ani na zemi.”

Mluvčí české vlády posílá spěšného kurýra:

„Milé rádio,

argentinský prezident Milei měl tento týden přednášku v Praze. Podle médií na ní prý navrhoval pouze tupé škrty ve státních výdajích. Je to pravda? ”

Rádio Jerevan:

„Milá vládo, on přesněji řečeno navrhoval ostré škrty v tupých státních výdajích, ale pro klid duše to můžete takto interpretovat. Stejně všichni vědí, že nebudete škrtat, ale škrtit, a ne výdaje, ale pracující občany.”

Ministerstvo školství píše ale opravdu ostrý dopis:

„Milé rádio,

můžete nám vysvětlit, jak je možné, že se na základních školách mohou prodávat cigarety v automatech?”

Rádio Jerevan:

„Milé ministerstvo, můžeme. Mezinárodní organizace Iris se dohodla s výrobci tabákových výrobků, že budou do vybraných značek přidávat hormonální blokátory pro děti. V takovém případě se už nejedná o zdraví škodlivý výrobek, ale o produkt, který může pomoci dětem najít svůj fluidní gender, jak říkají odborníci. A jak jistě dobře víte, mezi ministerstvy platí pravidlo, které říká, že silnější pes pokuluje.”

Sdružení výrobců limonád je na hraně psychického zhroucení:

„Milé rádio,

proč zakázala Evropská unie výrobu bublinkových limonád?”

Rádio Jerevan:

„Milí limonádníci, komise pro udržitelnou planetu dostala zprávu od vědecké komise, ve které se píše, že oxid uhličitý je pro planetu nebezpečný. Komise se zalekla a v rekordním čase, tedy na své poměry, vydala směrnici s názvem ‘Věřte vědě’, která jakékoli užití oxidu uhličitého v potravinách zakázala.”