Ladikovy glosy: Politický vězeň Popelka a americký ministr Lipavský

30. září v dějinách:

• V roce 1913 se narodil Jaroslav Vlach, moravský vlastivědec: „Poznávat rodný kraj musíme pěšky.“

   

• V roce 1938 přijala československá vláda Mnichovský diktát a odstoupila pohraničí Třetí říši.

Erik Best: „Lipavský odejít nesmí, my Američané do něj příliš investovali.“

Ivan Hoffman na Radiu Universum: Po dvou měsících na útěku před Fialovou spravedlností někdo nabonzoval Slávka Popelku. Policie ho zadržela a dopravila do basy, kam byl na dva měsíce odsouzen za to, že porušil soudní zákaz vstoupit na území Prahy. Pražanům byl Jaroslav Popelka nebezpečný tím, že podněcoval k odstranění ukrajinské vlajky z Národního muzea, za což mu byl vyměřen čtyřměsíční podmíněný trest. Politické procesy jsou dvousečným mečem. V roce 2012 byl za vlády Petra Nečase uvězněn řidič autobusu Roman Smetana, který na volební plakáty maloval politikům tykadla. Ke sto dnům vězení ho odsoudila Markéta Langerová, manželka exministra ODS Ivana Langera. Byl to začátek volného pádu občanských demokratů, které politický vězeň Smetana dokonale zesměšnil. Petr Fiala nyní riskuje, že si hodně lidí řekne: Tohle by se za Babiše stát nemohlo. Slávek Popelka, stejně jako Roman Smetana nikomu neublížil a na rozdíl od něj ani nic nepoškodil. Pouze nemlčel. Je ideálním kandidátem na cenu za občanskou statečnost. Pronásledování lidí za politické názory je projevem slabosti mocných. Kdo si neumí podporu veřejnosti získat po dobrém, zkouší to po zlém. Režimy se mění, ale nutkání moci kriminalizovat oponenty nikoli. Co se rovněž nemění, je nevelké, ale konstantní promile politických rebelů, které demokracie, ať už lidová anebo liberální, potřebuje, jak se říká, jako prase drbání. A ještě něco se nemění, kam náš pohled do historie dosáhne: Je to zbabělé mlčení těch, kteří jsou politickými procesy zastrašeni, a škodolibá radost kolaborantů s režimem, kteří si v politických procesech libují.

Otázka Parlamentních listů pro Zbyňka Passera: Kdybyste Fialově vládě měl odpustit, co by za ten rok, co má před sebou, měla změnit?

Měla by zrušit cíl přestat pálit uhlí v roce 2026 v elektrárnách. K tomu není pro příštích deset let alternativa. Pár vyděračských hlasatelů uhlíkové apokalypsy, co se vážou ke komínům, by nemělo diktovat chudobu, zimu a kolaps průmyslu pro celou zemi.

Měla by neimplementovat emisní povolenky do cen paliv a vytápění domácností. To je neúnosné.

Měla by zrušit zcela nerealistické zákony, které za několik let znemožní pronajmout, prodat i zdědit nemovitost horší energetické třídy. To většinu lidí na venkově zruinuje, zatím to ani netuší, ale je to za rohem.

Měla by zrušit zcela šílený program pořízení F-35. Obrovské předražení oproti jiným zemím nelze vysvětlit jinak, než korupcí. Jde o tak šíleně drahý program, že podvazuje další potřebné vyzbrojovací investice, pro naši zemi nedává smysl, jde spíše o vlezení do americké zadnice výměnou za pár fotek z Bílého domu a pět minut slávy za šílenou cenu, kterou bude ČR platit dekády.

Scott Ritter na Zvědavci: Spojené státy a země NATO stojí u zdi zahnání do kouta a Washington bezmocně sleduje přeměnu ekonomického fóra BRICS v geopolitického obra schopného zpochybnit a překonat G7. Jsou to právě USA a jejich spojenci v NATO, kteří jsou přitlačeni zády ke zdi, přičemž Evropa čelí vážným ekonomickým potížím v důsledku extrémního dopadu svých sankcí na ruskou energetiku a USA jsou bezmocnými svědky toho, jak se kdysi pasivní ekonomické fórum BRICS mění v geopolitického giganta schopného zpochybnit a překonat G7 vedenou USA jako nejvlivnější nevládní organizaci na světě.

Michal&Petr: Od 1. července do 28. září se ministryně zahraničí Indonésie Marsudi účastnila celkem 128 diplomatických jednání napříč celým světem, nebo doma v Indonésii. Lipavský za stejnou dobu vykonal jen 29 obdobných akcí. A kdyby nebylo summitů NATO nebo EU, neměl by o čem psát. Zatímco síť X ministryně zahraničí Marsudi je plná informací o jednáních s diplomaty, a různá prázdná hesla, fotky z procházek, či stranické plky a fialové hlášky v ní naprosto absentují. U Lipavského je tomu přesně naopak. Jeho síť X se jen hemží oslavami sportovců na Olympiádě, vyvěšováním duhové vlajky, a kampaněmi proti Rusku. Český zahraničně-politický klaun Lipánek nikam necestuje. S nikým, krom spolku z Bruselu, a s partou z Washingtonu, takřka nejedná. Ve srovnání s ostřílenou diplomatkou Marsudi vlastně ani žádná jednání nevede. Marsudi neustále cestuje po Africe, Evropě, Asii i Americe, a všude uzavírá dohody, smlouvy a čistí cestičky pro indonéské podnikatele. Že zahraniční diplomacie se vykonává v zahraničí, asi Lipavskému s Fialou zatím vůbec nedošlo. Jak mají české průmyslové a zemědělské firmy prorazit na zahraniční trhy, když český ministr zahraničí se nejraději válí doma za pecí a spokojeně kyne. Aby vyrazil do nepřátelského světa vyjednávat dobře placenou práci pro české občany, ho evidentně ani nenapadne. Jestli byl Bartoš neschopný místopředseda vlády pro digitalizaci, pak Lipavský už představuje doslova absurdní karikaturu schopného ministra zahraničí.

Petr Hampl: Stát byl vynalezen za tím účelem, aby mobilizoval zdroje pro vedení války. To je jeho základní princip. To je jediné, v čem je skvělý – mobilizovat zdroje a realizovat gigantické projekty, jaké by nemohl realizovat nikdo jiný. Jak se ukazuje, nemusí se jednat jenom o válku. Stejně vhodným úkolem pro státní aparát je zavedení elektřiny do každé vesnice, postavení systému silnic a železnic, přehrady a elektrárny, výstavba milionu bytů, vybudování národního průmyslu nebo obrovského loďstva (klidně obchodního), let na Měsíc… k takovým rozmachům lidského ducha je stát vhodný. Jenže co když takové úkoly nejsou? Státní aparát se začne nudit. Neví co s nevyužitou energií. Začíná šikanovat vlastní obyvatele, případně je úplně likvidovat.

Vidlák: Tak nám Rusko aktualizovalo svou jadernou doktrínu. Ve zkratce řečeno, pokud na Rusko poletí nějaká větší salva raket, může dojít k jadernému protiútoku a to nejen na zemi, která rakety odpálila, ale i na země, které jí v tom pomáhaly. Třeba tím, že ty rakety dodaly. Nebo je naváděly… nebo prostě jen souhlasily. Co je velký raketový útok na Rusko? To si Rusové rozhodnou sami. Které země pomohly Ukrajině k útoku na Rusko? To si Rusové také rozhodnou sami. Zkrátka a dobře, Rusové se nenechají vtáhnout do velkého konvenčního konfliktu s NATO, ale raději použijí atomovky. Američanům se prý také nelíbí Zelenského mírový plán, který je nepřekvapivě založený na tom, že Ukrajina dostane spoustu peněz, spoustu zbraní, spoustu munice, dostane rakety dostatečně dlouhého doletu a díky tomu dojde ke zvratu ve válce Putin bude žadonit o mír. Vynechal jsem něco? Snad jen to, že nejlepší by podle Ukrajiny bylo, kdyby se NATO zapojilo přímo, což u mnoha našich rusofobů vyvolává nezvladatelnou rozkoš a představu, že když se do toho zapojíme všichni, tak Rusko snadno udoláme.

Parlamentní listy: Spolek NaZemi, který propaguje „teorii nerůstu“, kritiku kapitalismu a systému, a v těchto tématech se snaží proškolovat mladou generaci, již obdržel 57 dotací v celkové hodnotě 46 852 777 korun. ParlamentníListy.cz již upozornily, že spolek cílí na mladé lidi mezi 17 a 23 lety a hovoří s nimi o „hluboké společenské změně“ například prostřednictvím projektu Generace symbiocén.

IDNES: Z Kuby uprchlo do Spojených států za tři roky přes 850 000 lidí. Jde o největší migrační vlnu z tohoto ostrova v historii země. Kubánci v posledních několika letech utíkají z vlasti zejména z ekonomických důvodů a také proto, že už nevěří v konec autoritářského komunistického režimu. Stát se v posledních letech potýká se stále častějšími výpadky elektřiny, dodávek vody, nedostatkem potravin a léků. Na kdysi bezpečném ostrově také čím dál víc roste kriminalita. Ekonomickou krizi na Kubě zhoršila mimo jiné pandemie covidu-19, která způsobila výpadek příjmů z cestovního ruchu. Dlouhodobě je za ní také americké obchodní embargo, trvající od 60. let.

Tomáš Fürst na Radiu Universum: Očkování dětí byl zločin, který, doufám, bude vyšetřen a potrestán. Tam jsme neměli žádné informace. A další obrovský problém byl, že registrace podezření na nežádoucí účinky, a vůbec vyhodnocení nežádoucích účinků v registračních studiích byla na úrovni frašky.

Ladik Větvička, Wisla, Slezsko