Stát nikdy nenahradí tvořivou mysl, i kdyby na to EU vydala směrnici

Mario Draghi představil v září v evropském parlamentu dokument, který popisuje zaostávání Evropy a snaží se navrhnout nějaká opatření na zlepšení její konkurenceschopnosti. Ta nejjednodušší myšlenka nikoho nenapadla.

Ludvig von Mises je významným představitelem rakouské školy. V roce 1957 napsal knihu „Teorie a historie”. Byť kniha reaguje spíše na totalitní praktiky tehdejšího socialistického bloku, má co říci i dnes. V kapitole o inovacích se píše:

Překlad, zkrácení, mezititulky autor.

Nebezpečí, které je skryto v „nekompetentnosti mas”, není eliminováno tím, že se odpovědnost za rozhodování přenese na diktaturu jednoho nebo více mužů bez ohledu na to, jak brilantní jsou. Je velkou iluzí očekávat, že despotismus bude vždy na straně dobrých záměrů.

Nová ideologie

Liberálním filozofům 18. a počátků 19. století nepřišlo na mysl, že se objeví nová ideologie, která absolutně zavrhne všechny principy svobody a individualismu a která bude hlásat, že nejlepším řešením je naprostá podřízenost jedince poručnictví ochranné ruky státu.

Nejen Hume, ale i John Stuart Mill by odmítli věřit, kdyby jejich současníci předpovídali, že ve dvacátém století bude mnoho vědců z Francie a anglosaského světa nadšeně oslavovat systém vlády, který zastiňuje nejhorší tyranie minulosti.

Spontánní jednání

Základním kamenem západní civilizace je svoboda spontánního jednání, kterou zaručuje jednotlivci. Vždy existovaly snahy omezit individuální iniciativy, ale moc inkvizitorů nebyla absolutní. Nedokázala zabránit vzestupu řecké filozofie a jejich římské odnože ani nezvládla zamezit rozvoji moderní vědy a filozofie. Poháněni vrozeným intelektem, dokázali pionýři své doby dotáhnout svoje myšlenky navzdory nepřátelství a opozici.

Novátoři nemuseli čekat na pokyn nebo příkaz někoho. Mohli sami vystoupit z řady a odmítnout tradiční pravdy. Ve světě idejí byl Západ vždy víceméně svobodný.

Pak přišla emancipace jednotlivce ve světě podnikání, což bylo úspěchem nového odvětví filozofie, to jest ekonomiky. Podnikaví lidé, kteří věděli jak obohatit své spoluobčany vylepšenými metodami výroby, dostali volnou ruku. Obyčejní lidé se mohli napít z rohu hojnosti, který byl naplněn za pomoci principů masové výroby pro uspokojení potřeby prostých lidí.

Abychom mohli spravedlivě ocenit důsledky západních myšlenek svobody, musíme porovnat Západ s podmínkami, které převažují v těch částech světa, které nikdy nepochopily, co to znamená svoboda.

Svoboda na východě

Některé východní národy rozvedly filozofii a vědu dávno předtím, než přestali být předchůdci moderní západní civilizace primitivními barbary. Existují dobré důvody se domnívat, že řecká astronomie a matematika dostala prvotní impulz studováním toho, co dokázali na východě. Když se poté Arabové seznámili s řeckou literaturou od národů, které dobyli, začala vzkvétat pozoruhodná muslimská kultura v Persii a Španělsku.

Do 13. století nebyla arabská civilizace pozadu za tehdejšími výdobytky západní civilizace. Ale poté si náboženská rigidita vynutila bezvýhradnou poslušnost a ukončila jakoukoli intelektuální aktivitu a nezávislé myšlení v muslimských zemích tak, jako se to stalo předtím v Číně, Indii a v okrajových částech ortodoxního křesťanství.

Síly perzekuce naopak nedokázaly umlčet disidentské hlasy západní vědy a filozofie, neboť myšlenky svobody a individualismu byly na Západě již dostatečně silné, aby přežily všechna pronásledování.

Programy kolektivismu

Od 13. století vznikly všechny intelektuální, politické a ekonomické inovace na Západě. Dokud se východní země před pár desítkami let nenechaly obohatit kontakty se Západem, je těžké najít nějaká velká jména ve filozofii, vědě, literatuře, technologii nebo byznysu, která pochází z východních zemí. Vládla tam stagnace, dokud se nezačaly objevovat západní myšlenky. Lidi z východu neuráželo otroctví nebo nedotknutelnost zvyků, jako bylo mrzačení chodidel mladých dívek, barbarské tresty nebo absence hygienických návyků. Neschopni uchopit význam individuálních svobod, zůstávají dnes v zajetí programů kolektivismu.

Esence svobody

Esencí individuálních svobod je možnost odchýlit se od tradičních způsobů přemýšlení a dělání věcí. V každé sféře lidského konání je inovace výzvou nejen pro experty a praktiky stávajícího řešení, ale i pro ty, jež byli sami v minulosti inovátory. Na začátku se inovace setká s tuhým odporem. Tyto překážky mohou být překonány ve společnosti, kde panuje ekonomická svoboda. Jsou nepřekonatelné v socialistickém systému.

Napsal Ludwig von Mises v roce 1957 v knize Teorie a historie.

Post scriptum

Pozn. autora:

Také jsou překážky nepřekonatelné nebo alespoň obtížně překonatelné v systému, který se socialismu blíží tím, že využívá nekonečnou změť nesmyslných nařízení na kontrolování všeho, co lidé dělají, nebo i toho, co by teprve dělat chtěli. V systému, který se snaží řídit lidé, jejichž arogance je nekonečná a znalosti a zkušenosti nepřímo úměrné aroganci. Jsou tak výrazně nebezpečnější než třeba mafiáni.

Mafián nechce zničit systém, on si chce jen přihrát malou domů. K tomu potřebuje, aby systém stále něco produkoval. Současné vedení v zemi pralinek ale neví, co neví, a proto jsou schopni zlikvidovat systém, který je živí. Italský autor o tom dokonce napsal knihu. Jmenuje se „Základní zákony lidské blbosti”.