Scholz odmítl přijmout Ukrajinu do NATO

Scholz tak reagoval na plán ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který požaduje okamžité pozvání Ukrajiny do NATO a zrušení omezení používání dlouhodobých zbraní dodaných spojenci.

Kancléř připomněl, že NATO v loňském summitu ve Vilniusu i letos ve Washingtonu vyjádřilo Ukrajině určitou perspektivu členství. Zdůraznil však, že v současné době není potřeba přijímat další rozhodnutí ohledně členství Ukrajiny. Scholz zároveň varoval, že konflikt na Ukrajině nesmí eskalovat do přímé války mezi Ruskem a NATO.

Ukrajinský prezident nedávno představil svůj „vítězný plán“, jehož součástí je požadavek na okamžité pozvání Ukrajiny do NATO a zrušení omezení na používání zbraní dlouhého doletu, které Ukrajině poskytli spojenci. Tento návrh se však nesetkal s jednomyslnou podporou členů aliance. Scholz dále potvrdil, že nadále odmítá dodávku raket Taurus na Ukrajinu, o kterou Kyjev opakovaně žádá.

Scholzův postoj tak odráží opatrný přístup Německa k vojenské pomoci Ukrajině, s důrazem na zabránění přímé konfrontace NATO s Ruskem. V současné situaci kancléř vidí za prioritní zachování stability a vyhýbání se eskalaci konfliktu, který by mohl mít nedozírné následky pro Evropu i svět.

Plán Ukrajiny, který se západní partneři rozhodují podpořit, by mohl znamenat významný posun ve válce, která trvá od února 2022. Klíčovou součástí plánu by mohlo být formální pozvání Ukrajiny do NATO, což však západní spojenci zatím váhají zvážit, dokud konflikt s Ruskem neskončí.

„Ruské vítězství by bylo posvěcením práva silnějšího a posunulo by mezinárodní řád směrem k chaosu,“ varoval Barrot. Podle něj je zásadní, aby mezinárodní společenství podpořilo vítězný plán ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Francie patří od začátku války k nejsilnějším podporovatelům Ukrajiny v Evropě. Nabízí nejen diplomatickou a ekonomickou pomoc, ale i rozsáhlou vojenskou podporu. Aktuálně cvičí a vybavuje novou ukrajinskou brigádu, která bude nasazena na frontu do konce listopadu. Zelenskyj na konferenci uvedl, že výcvik brigády probíhá v předstihu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v minulosti podpořil změnu strategie západních spojenců, která by umožnila Ukrajině zasáhnout vojenské základny v Rusku za pomoci dlouhodosahových raket, včetně zbraní dodaných Francií. Tento návrh představuje další krok k většímu zapojení západních spojenců do konfliktu.

Barrot také oznámil, že Francie v prvních třech měsících roku 2025 dodá Ukrajině první sérii bojových stíhacích letadel Mirage 2000. Ukrajinští piloti a technici budou mezitím vyškoleni pro jejich obsluhu a údržbu.

Polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz v pátek na zasedání ministrů obrany NATO v Bruselu vyzdvihl odvahu a hrdinství ukrajinských vojáků, kteří už téměř tři roky brání svou vlast před ruskou agresí. Zároveň však vyjádřil určité pochybnosti o takzvaném „vítězném plánu“ ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který byl tento týden představen.

Zelenskyj poprvé představil svůj plán ve středu v ukrajinském parlamentu a následně ve čtvrtek na zasedání Evropské rady v Bruselu. Tento plán obsahuje pět klíčových bodů a tři tajné dodatky. Mezi hlavní body patří okamžitá pozvánka Ukrajiny do NATO, posílení ukrajinských vojenských a obranných kapacit, pokračování vojenských operací v ruské Kurské oblasti a nasazení „komplexního balíčku nejaderných strategických odstrašujících prostředků“ na Ukrajině.

Kosiniak-Kamysz se k plánu vyjádřil kriticky, když uvedl, že nejde o “zřetelné, jasné světlo”, které by mělo okamžitý vliv na změnu současné situace. Skeptický postoj polského ministra zřejmě reflektuje širší pochybnosti, které v některých kruzích panují ohledně schopnosti ukrajinského plánu přinést brzké ukončení konfliktu.

Kromě kritiky Zelenského plánu ministr Kosiniak-Kamysz také poukázal na vyčerpanost ukrajinských vojáků, kteří jsou po dlouhém a vyčerpávajícím konfliktu unavení. „Situace na frontě je těžká, je zde obrovská únava z války,“ řekl. Uvedl také, že Ukrajinci žijící v Polsku neprojevují příliš velký zájem o vstup do plánované dobrovolnické brigády, do které se dosud přihlásilo zhruba 300 mužů a žen. Tato brigáda, známá jako „ukrajinská legie“, je součástí bezpečnostní dohody, kterou Zelenskyj podepsal s polským premiérem Donaldem Tuskem v červenci.

Polsko, které je dlouhodobě jedním z největších podporovatelů Ukrajiny na politické i vojenské úrovni, nadále poskytuje významnou pomoc. Kromě politické a vojenské podpory přijalo na své území téměř milion ukrajinských uprchlíků, čímž se stalo jedním z hlavních center humanitární pomoci ukrajinským občanům zasaženým válkou.

Kosiniak-Kamyszovo prohlášení tak zdůrazňuje nejen trvající podporu Ukrajině ze strany Polska, ale také výzvy, kterým obě země čelí při pokračování války a hledání cest k jejímu ukončení.

Jde teprve o druhou zemi, která se k plánu staví skepticky. Maďarský premiér Viktor Orbán před čtvrtečním summitem Evropské unie v Bruselu silně kritizoval tzv. vítězný plán ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ve statusu zveřejněném na sociální síti Facebook označil tento plán za “více než děsivý”.

Orbán ve svém prohlášení tvrdě odsoudil současnou strategii Evropské unie v otázce podpory Ukrajiny. “To, co včera Zelenskyj nastínil v ukrajinském parlamentu, je více než děsivé. Jsem jedním z těch, kteří naléhají na Evropskou unii, aby změnila svou současnou strategii. Unie vstoupila do této války se špatně organizovanou, špatně provedenou a špatně vypočítanou strategií, za kterou je v první řadě zodpovědná předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová,” napsal Orbán.

Premiér dále zdůraznil, že namísto dalších zbraní a raket s dlouhým doletem je třeba změnit válečnou strategii na mírovou. “Potřebujeme příměří a mírové rozhovory!” vyzval Orbán a dodal, že během summitu bude naléhat na německou kancléřku a francouzského prezidenta, aby co nejdříve zahájili jednání s Ruskem jménem celé Evropské unie.