PETR MILER
Odboráři dali dohromady „seznam jedů”, které si na ně přichystalo vedení Volkswagenu. A jejich první antidotum si říká stávka. Je nevyhnutelná, do konce domluveného klidu zbraní už žádné řešení přijít ani nemůže.
V posledních týdnech připomínalo dění ve Volkswagenu mírný vánek, byl to ale jen pomyslný klid před bouří. Tento týden totiž pokračovala jednání vedení společnosti se zástupci odborů ohledně plánů VW na masivní škrty a moc dobře se nevyvinula. Odboráři sice přišli s konstruktivními návrhy na řešení, představy vedení automobilky jsou ale zásadně odlišné. A tak jsme už včera uváděli, že vývoj míří ke stávkám. Přesně ty přijdou.
Situaci ve společnosti shrnuje Financieele Dagblad a své k ní řekly i odbory IG Metall, které budou mít za stranu zaměstnanců rozhodující slovo. Z dosavadního vývoje je přitom zřejmé, že původní pozice automobilky (snížit platy o 10 %, eliminovat bonusy, propouštět a zavírat továrny) a zástupců zaměstnanců (zvýšit platy o 7 %, obnovit „jistotu práce” a dál nic) se sice sblížily, jsou ale pořád příliš vzdálené na to, aby se mohly kdekoli rozumně sejít. A tak se situace znovu komplikuje.
Vyjednávací výbor odborové organizace tedy jednomyslně odhlasoval, že zaměstnanci v prosinci začnou s výstražnými stávkami. Podle hlavního vyjednávače IGM Thorstena Grögera se ve firmě „rýsuje pracovní spor, jehož intenzitu země dlouho neviděla”, protože „lidé ve všech továrnách jsou připraveni na konflikt”. Odbory nyní strategicky celkem chytře konstatují, že je v rukou Volkswagenu, aby rozhodl o tom, jak moc špatná situace nakonec bude.
Odboráři dali také dohromady „seznam jedů”, se kterým vedení Volkswagenu pracuje a se kterým se nesmíří přinejmenším jako s celkem. Jde o hromadné propouštění, zavírání továren a snižování mezd. Odbory jsou ve výsledku připraveny na jedno, druhé nebo třetí, ale vždy s výhradami. Snížení mezd ano, ale pak bez propouštění. Zavírání továren ano, ale jen tak, že pro ně VW najde kupce. A propouštění ano, ale jen za podmínky vytvoření tzv. „fondu solidarity”, který by vyhazovy učinil „sociálně přijatelnými”. Hlavní cíl IGM je ale jiný – zachovat všechna místa a všechny továrny klidně výměnou za menší redukci mezd a zkrácení pracovní doby.
A odboráři trvají na tom, že nejde o planou hrozbu. Obě strany už dříve souhlasily na „klidu zbraní” do konce listopadu, protože další kolo jednávání ale přijde až 9. prosince, výstražné stávky jsou nevyhnutelné. „Do konce listopadu nebude pro zaměstnance Volkswagenu na stole žádné nové řešení,” potvrzuje Gröger a říká, že rozestup mezi oběma termíny využije IGM k „vytváření tlaku”.
Uvidíme, co reálně přijde, nezdá se však, že by tento vývoj mohl krátkodobě komukoli prospět. Pokud se ve brzy VW stanou standardem stávky většího rozsahu, bude to pro celý evropský automobilový průmysl další velká rána i z dlouhodobějšího hlediska. Jako by těch předchozích nebylo dost…
Buďte první kdo přidá komentář