ZVE
Tato hrozba je riskantní a troufalá. De-dolarizace již nějakou dobu probíhá, což urychlily západní sankce uvalené na začátku války na Ukrajině a vyloučení Ruska z platebního systému SWIFT. Jiné země, jako například Čína, které se považují za potenciální cíle amerických sankcí, zintenzivnily své úsilí o snížení závislosti na dolaru a upřednostňují používání místních měn. Jako alternativa se používá zejména čínská měna jüan (renminbi). Země jako Saúdská Arábie se rovněž snaží opustit dolar. V červnu loňského roku se tento ropný gigant rozhodl neobnovit 50 let starou petrodolarovou dohodu, což byl významný strategický zlom. Pozorovatelé se domnívají, že toto rozhodnutí bude mít zásadní dopad na roli dolaru jako světové rezervní měny.
Na posledním summitu BRICS v Kazani byl plán na vytvoření společné měny dočasně pozastaven, ale pouze odložen na pozdější, zatím neupřesněný termín. V současné době představuje skupina BRICS přibližně 45 % světové populace a 35 % světové ekonomiky – více než skupina G7, tedy skupina západních průmyslových zemí. O vstup do BRICS má zájem také přibližně 30 dalších zemí.
Otázkou tedy není, zda, ale kdy dolar ztratí své postavení dominantní světové rezervní měny. Reakce Moskvy na Trumpovy požadavky byla diplomaticky zdrženlivá, ale jednoznačná. Podle ruské tiskové agentury Interfax mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí prohlásil, že atraktivita dolaru „již klesá“ a že americká měna ztrácí vliv v globálním měřítku.
„Pokud budou Spojené státy nadále nutit země používat dolar, ještě více to posílí trend přechodu na platby v národních měnách,“ předpověděl Peskov. Dodal, že tento trend již probíhá, a to nejen v zemích BRICS.
Zdá se však, že budoucí americký prezident je odhodlán vnutit dolar zbytku světa za každou cenu, a to navzdory riziku eskalace obchodních konfliktů, které by v konečném důsledku mohly poškodit samotnou americkou ekonomiku. Trump nedávno oznámil, že hned první den svého nástupu do funkce zavede agresivní obchodní politiku s vysokými cly vůči Číně a také přímým sousedům Kanadě a Mexiku. Tato opatření zdůvodnil obchodováním s drogami a lidmi na hranicích. Toto oznámení podněcuje obavy z obchodní války mezi Spojenými státy a dvěma jejich největšími obchodními partnery. Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová varovala, že Trumpův celní plán bude mít pro obě země katastrofální důsledky – a naznačila, že by mohla přijít na řadu odvetná opatření.
Buďte první kdo přidá komentář