Prodeje ojetin v Česku jsou nejnižší za posledních 10 let, jsou na dostřel od absolutních historických minim |

Sdílet článek:

PETR MILER

Pokud chcete názorný důkaz toho, že lidem dochází peníze, tohle je velmi spolehlivá metrika. Ojeté vozy mají dominantně soukromé zákazníky, kteří jich už nějakou dobu kupují nezvykle málo. A situace se navíc postupně zhoršuje.

Jestli jsem na něco opravdu alergický, pak jsou to hospodské makroekonomické analýzy. Na zprávy tak či onak věrohodně vykreslující negativní ekonomický vývoj u nás mnozí s chutí reagují větami typu: „Včera jsem byl v hospodě a bylo tam plno!” nebo: „O víkendu jsme byli s mámou v supermarketu a nebylo tam k hnutí!” Budiž, ale co to říká?

Podobné postřehy jsou naprosto bezcenné, neboť neříkají nic o tom, co do těchto míst chodí za lidi, kolik a čeho nakupují ve srovnání s dřívějšími roky nebo co jiného si museli odpustit, aby vyrazili právě tam, kde to zrovna vnímáte, a dělali právě to, co zrovna vidíte. Jistě, i tyto postřehy ukazují, že na tom velká část společnosti není tak špatně, aby neměla na jídlo nebo oblečení, ale upřímně, od toho jsme díky bohu pořád hodně daleko. To bychom se museli bavit o propadu docela jiného kalibru.

Za výmluvnými ukazateli skutečně musíme mezi „tvrdá” ekonomická data, nejlépe pak mezi ta, která se týkají koncových spotřebitelů a reflektují vývoj na trhu věcí, jejichž pořízení si lze odpustit snáz než rohlík. Auta (a zejména ta ojetá, neboť trh s nimi nemá téměř žádnou setrvačnost a sleduje chování dominantně koncových spotřebitelů) patří mezi ně – málokdo žádné nemá a málokdo z těch, kteří ho opravdu potřebují k životu, provozuje nějaký vrak na hranici rozkladu. Nebývá tedy zase takový problém nechat si to, které máte, pokud spíš oceníte plný košík v supermarketu nebo dobrý oběd v restauraci. A přesně to evidentně dělá tolik lidí jako dlouho ne.

Nezmiňujeme se o tom poprvé, statistiky SDA dokumentující prodeje ojetých vozů v Česku jsou ale v tuto chvíli mimořádně dekadentní. Za letošní listopad se u nás prodalo pouhých 11 415 ojetých vozů, což je meziročně o skoro 8 procent méně, navíc ve srovnání s časy, kdy bylo tak jako tak mizerně. Historickým maximům jsme vzdáleni o 38 procent.

Samo měsíční číslo je totiž nejhorší od roku 2014, tedy za posledních 10 let. A bude-li současný trend pokračovat, za prosinec budou prodeje shora atakovat mezi 9 tisíc prodaných vozů za měsíc, což by bylo nejnižší měsíční číslo za dlouhých 11 let s výjimkou dubna 2020, kdy bazary více či méně zavřely koronavirové restrikce. I tak se tehdy prodalo 7 254 ojetých aut, tedy ne zase o tolik míň.

Celoroční odbyt pak stěží výrazněji – pokud vůbec – překročí hranici 140 tisíc prodaných ojetin, což bude tak jako tak nejhorší hodnota znovu za 10 let a sešup o 40 procent proti historickým vrcholům. Naopak se budeme nacházet pouhých 20 tisíc prodaných aut za rok od historických minim spojených s moderní existencí České republiky. Toto jsou fakta.

Nechceme v žádném případě šířit „blbou náladu”, ale realitu jen kvůli tomu nelze přehlížet. Prodeje ojetých aut jsou mimořádně nízké a mají soustavně klesající tendenci. U těch nových to nyní neplatí, tam lze ale očekávat mnohem větší setrvačnost kvůli dominujícím firemním nákupům, době potřebné k vyřízení dřívějších objednávek, odloženým nákupům z minulých let a řadě dalších faktorů, které pokřivují zrcadlo aktuální reality. Rok 2025 ukáže víc. Budeme doufat v to nejlepší, pro jistotu ale nebude od věci očekávat něco ještě horšího…