Osm bodů ruské politiky

LIBOR ČÍHAL

Dobrá analýza z pera šéfredaktora Nezavisimoj Gazety Konstantina Remčukova. Počátkem devadesátých let do těchto novin přešla celá redakce slavných Moskevských novostí, které šly na dračku i v pražských kioscích v dobách, kdy Praha byla ještě slavnou Prahou a ne kulisou bez ducha. Remčukov syntetizoval do osmi bodů podstatné charakteristiky ruské politiky, ty zásadním způsobem ovlivňují i inspirují evropskou politiku. Analýzu předeslal větou, „co by měli vědět v západních zemích“.

Všechna principiální rozhodnutí ve státě vypracovává Putin sám, na základě vlastních kompetencí, kompetentnosti a hlubokého vědomí historické zodpovědnosti. Důkazem bylo např. loňské vystoupení prezidenta v ministerstvu zahraničí, kde vyložil klíčové ruské priority v zahraniční politice a principy formování nového světového řádu. Většina účastníků setkání se domnívala, že prezident bude mluvit maximálně půl hodiny, mluvil ovšem osmdesát minut na základě tezí, které napsal sám osobně, později je vysvětlil i novinářům.

Úkol zabezpečit bezpečnost Ruska a obranu Rusů na Ukrajině, s kterým prezident zápolí od 2014, se stal pro Putina hlavním existenciálním smyslem jeho vládnutí. Nemůže předat moc ve státě bez vyřešení tohoto problému s přesvědčivými mezinárodními garancemi. Znamenalo by to totiž předat nástupci víc neřešených problémů než moci. V širokém okruhu kolem prezidenta není nikdo, kdo by byl schopen tyto problémy řešit lépe než samotný Putin a prezident to dobře ví.

Putin nehodlá z funkce odejít, počátkem září v Tuvě na otázku školačky: „Jak byste trávil den, kdybyste nebyl prezidentem.“ „Neumím si to představit, nedokážu si to navodit.“ Je to velmi závažné poselství poslední doby, jak pro ruské adepty na prezidentskou funkci, tak pro cizinu. Putin vrátil na zem mnoho západních politiků a opozičních expertů, kteří se vznášeli na vlnách snů a iluzí a kteří tvrdili: „Pokud je tu Putin, je tu problém, nebude-li Putin, nebude problém.“ Putin je tady!

Dnes je naprosto jasné, že svět, který je dva roky vystavován riziku jaderné války, je zralý na skutečná jednání na toto téma. Ovšem je otázkou, jak budou úspěšná. Nejserióznější politik, který si to uvědomoval – Joseph Biden – bohužel odchází. Trump aj. nemají adekvátní zahraničněpolitickou kvalifikaci, aby pochopili význam tohoto tématu pro světový mír.

Roky a měsíce speciální vojenské operace, tvrdé sankce a radikální transformace hybných sil ruské ekonomiky jednoznačně ukázaly, že v politickém uvažování je nutné se zbavit představy, která se občas přičítá Brzezinskému, že velikost Ruska nemůže existovat bez spojení s Ukrajinou. „Vyrvěte Ukrajinu z ruské náruče a je konec s jeho silou..“ Dnes je zřejmé, že silné Rusko existuje i bez ohledu na míru blízkosti jakékoliv země nebo skupiny zemí. Osvobození od podobných spekulativních konstrukcí v myslích vlivných ideologů bude mocným impulzem pro normalizaci procesu rozvoje a posuzování základních rizik a příležitostí. Rusko bude mocnou a váženou zemí nezávisle od stupně integrace s jinými zeměmi. Velikost země se měří úrovní blahobytu a příležitostí občanů, úspěchy ve zdravotnictví, vzdělávání, vědě a technice.

Pokud jde o ruskou ekonomiku, je nutno mít na paměti jeden jednoduchý detail. Federální rozpočet vychází z ceny 60 dolarů za barel, ve všech prognózách se mluví minimálně o 69 dolarech, tzn. velmi vysoký stupeň ekonomického konzervativismu rozpočtových plánovačů Mišutinovy vlády. Dá se očekávat, že ruská ekonomika bude pod kontrolou a s takovými rozvojovými tempy, které umožní řešit prezidentem stanovené cíle. V roce 2025 nejsou na obzoru žádné strukturální a technologické problémy. Rozhodujícím faktorem průmyslového rozvoje jsou rozpočtová a valutová stabilita.

Průběh války dovoluje usuzovat, že bude splněn hlavní cíl operace – dosažení administrativních hranic Doněcké a Luganské oblasti. Putin často mluví o osvobození Doněcké a Luganské oblasti a Novorosije, lze usuzovat, že Novorosijí rozumí část Chersonské a Záporožské oblasti, důležitým aspektem je tu pevninské spojení s Krymem. Pokud je tato úvaha správná, dá se předpokládat, že cíle vojenské operace byly téměř dosaženy.

Poslední dobou došlo ke zřejmému překvalifikování charakteru ukrajinské státnosti a její podstaty, je to velký posuv od zahájení operace. Rusko respektuje, že velká část Ukrajinců udělala volbu směrem k stávající moci, cítí se Ukrajinci a nepřejí si společnou budoucnost s Ruskem. Pokud na Západě vládne narativa o tom, že Moskva cílí na zničení Ukrajiny, neodpovídá to realitě. Tyto smyšlenky umožňují západním politikům tvrdit, že po zničení Ukrajiny, Rusko potáhne dál do Evropy.

Když se zmiňují mírová jednání, na Západě se nepřipomíná, že případné Zelenského podpisy v Putinových očích nemají legitimitu. Je nutné varovat Západ před zlehčování Putinových komentářů a jeho obav. Po podpisu může např. ukrajinský nejvyšší soud rozhodnout, že Zelenského podpis nebyl legitimní a je po mírových dohodách. „Podváděli, podváděli a znovu podváděli (na Ukrajině).“ Totální nedůvěra si žádá komplexní systém vyjednávacích pravomocí s dostupnou právní garanci.

Na pořadu dne je téma nového mezinárodního pořádku, který zabezpečí všem státům stejnou míru bezpečnosti, je to aktuální pro velkou většinu zemí. Vytvoření právního rámce mírového soužití je prioritou doby, ovšem ne na ruinách třetí světové války. Připomeňme, že mírové smlouvy z Versailles a Jalty-Postupimi se rodily na popelu válečných katastrof. Lidstvo je povinno se občas něco naučit, umělá inteligence s tím nemá nic do činění!

(5 votes, average: 4,40 out of 5)

Loading...