Trump je tady, šeptají bezradně

Druhý příchod, tak nazývají někteří komentátoři nástup amerického prezidenta Donalda Trumpa biblickým jazykem, který vyvolává představu – podle politické orientace daného média – druhého příchodu Spasitele, nebo druhého příchodu Ďábla. V Česku šlo zaslechnout i něco o odporné bytosti, která nestojí za podání ruky.

Zajímalo mě, jak se na Trumpa dívá mluvčí amerického byznysu, list Wall Street Journal. V akademickém prostředí vládne zděšení na vyhlídkou celních bariér a dalších protekcionistických politik nového prezidenta, ale v novinách velkého byznysu se najednou dočítám, že může mít docela širokou podporu. Mistrovským dílem bylo podle jeho názoru sblížení dosud nepřátelských skupin rozzlobených populistů, kteří brání tradiční hodnoty (a jsou proti migrantům), a podnikavých technologických magnátů, kteří prosazují deregulaci a rychlé nasazení nejmodernějších technologií, i když to pravděpodobně vytlačí mnoho dělníků.

Nenávist MAGA vůči zavedené byrokracii a samolibým profesionálním třídám, které řídí klíčové americké instituce, se velmi dobře propojuje s technologickou agendou. Ekonomická reforma, o niž američtí populisté usilují, není ani tak o omezení moci velkých korporací, jako spíše o omezení moci byrokracie, která brzdí velké i malé podniky.

A tak zatímco mnoho Trumpových voličů se může obávat vlivu umělé inteligence a dalších revolučních technologií na zaměstnanost, velká část prezidentské základny bude jásat, pokud technologie vytlačí ze hry množství byrokratů, bankéřů a právníků. Tato základna nebude požadovat, aby technologie byly regulovány nebo podrobovány antimonopolním žalobám proti automatizaci pracovních míst – jde-li o pracovní místa vyšší střední třídy, píše ve WSJ elitní komentátor Walter Russel Mead. Poslal to z Davosu, kde je na Světovém ekonomickém fóru.

Připomíná, že technologický průmysl není závislý na nízkopříjmové pracovní síle přistěhovalců. Klidně ať je tam stopka. Ale co udělají ti, na které to dopadne? Firmy, které začne dusit ztráta umělého stlačování mezd lacinými imigranty? Budou muset mnohem více investovat do technologií, aby si udrželi konkurenceschopnost, čekává Mead. To pozvedne úroveň americké ekonomiky.

Zděšení tedy není všeobecné. Ale někde má opravdu velmi silné důvody. Uvědomil jsem si to při zajímavé analytické debatě s bývalým europoslancem Janem Zahradilem a česky píšícím americkým novinářem Erikem Bestem, připravené ve Slovenském domě organizací Železná opona. Probíhala ve stejné době, jako Trumpova inaugurace.

Trumpovi Republikáni jsou podle Zahradila úplně jiná strana než za jeho prvního funkčního období. Teď už ji úplně ovládl. To nás zaskočilo, stejně jako změna zaměření. Česká atlantická politika byla tradičně orientována na Demokraty, protože se utvářela od časů prezidenta Billa Clintona, kdy jsme se začínali rozhlížet po Západu. Utvrdilo se to zejména za jeho druhého období, kdy byla ministryní zahraničních věcí USA Madeleine Albrightová a Česko se podílelo na její adoraci. Řada spolutvůrců této politiky je dlouhá – Žantovský, Vondra, Klvaňa, Pehe a další. Také v posledních volbách tahle garnitura sázela na Demokraty a Kamalu Harrisovou. Sázka jim nevyšla, příznivci intervenční politiky prohráli, a bude to drahé.

„Najednou je všechno pryč,“ shrnuje Zahradil. „Tihle lidé nevědí, co s tím, protože najednou tam nikoho nemají. Ti, co vsadili na Trumpa, Orbán, Meloniová, mají na Floridě otevřené dveře. Budou se k nim přidávat další, ale čeští atlantisté jsou najednou bezvýznamní. Pryč jsou všechny kontakty. Špatný odhad způsobil, že teď nebudou hrát žádnou roli,“ konstatuje Zahradil.

Hloubku obratu americké politiky podle něj pocítíme v mnoha směrech. Podstatné je, že Trump je proti globalizaci, protože je řízena liberální elitou, která se opírá o finanční organizace z východního pobřeží USA. Jim se vyplácí volný obchod, který vyhání z Ameriky průmysl a pracovní místa. V tom Trump nechce pokračovat, ale my na to nejsme připraveni, počítali jsme s něčím jiným.

Utřou i čeští Tchajwanci. Tchajwany jsou ve skutečnosti dva, jeden reprezentuje Demokratická strana, která spoléhala na americkou podporu ve své konfrontační politice, a druhou je Kuomintang (KMT – Čínská národní strana nebo spíš „strana lidu Číny“), tradiční strana, kterou zajímá spíše o rozvoj obchodu s kontinentální Čínou, vysvětluje Zahradil. Za tou první jezdili naši Tchajwanci, ale Trump se orientuje na KMT, která získala parlamentní většinu po loňských volbách. Trump už si zavolal také s prezidentem ČLR Si Ťin-pchingem, dokládá bývalý europoslanec další českou diplomatickou minelu.

Erik Best žije po desetiletí v české rodině, ale zůstal americkým občanem a platí tam daně. Na americkou ambasádu, která tu podporuje neziskovky stejného ladění, jako byla česká atlantická politika, moc nechodí. Best patří k tomu nejlepšími z české žurnalistiky. Na webu je volně dostupná stručná verze jeho analýz pod názvem Final Word (Poslední slovo).

Best byl stoupencem prezidenta Bidena, ale je velice kritický k oběma stranám, nepatří do davu českých roztleskávačů. Pocítil to, když se posledně ukázal na ambasádě USA na nějaké větší akci, kde neziskovky a propagandisté zobali jednohubky a přitom do něj zapichovali pohledy, ve smyslu – co tady ten Best dělá?? „Vypadalo, to, že tam nepatřím, já, který to prostřednictvím amerických daní platím,“ řekl pobaveně.

Best upozornil, že odcházející prezident Joe Biden měl ve svém rozlučkovém projevu jen tři slova o Ukrajině. Zahradil to doplnil postřehem, že ani Trump o  Ukrajině moc nemluvil na shromáždění před inaugurací, byly tam jen tři věty.

Co teď budou dělat ti, kdo nic jiného než Ukrajinu neumí?

Zbyněk Fiala