Jak se Mongolové obrátili na islámskou víru

Na počátku 13. století zahájila vojska Čingischánovy Mongolské říše vpád do střední Asie, kde v té době vládla muslimská Chorasánská říše. Rozkládala se na území dnešního Íránu, Kazachstánu, Uzbekistánu a dalších středoasijských zemí.

Cesta do Ruska dokořán

O několik let později si Mongolové Chorasánskou říši zcela podmanili a jejich oči se obrátily směrem k východu. Cestu do Ruska jim otevřelo vítězství v bitvě na řece Kalce severně od dnešního ukrajinského Mariupolu. Udála se v roce 1223.

Bitva je považována za jeden z nejvýznamnějších vojenských střetů ruských dějin. Ruská knížata utrpěla od početně slabších Mongolů drtivou porážku, která znamenala počátek konce Kyjevské Rusi a staletí trvající nadvládu Mongolů.

Vítězní Mongolové naložili po bitvě se zajatými ruskými knížaty podle tradice, která jim povolovala prolít krev šlechtice pouze v boji. Poražení si proto museli lehnout na zem a na jejich těla položili Mongolové desky, na nichž uspořádali bujarou oslavu vítězství. Ruští šlechtici zahynuli pod tíhou hodujících vítězů.

Kyjevský masakr

V roce 1240 dobyli Mongolové Kyjev a většinu obyvatel zmasakrovali. Dobový dokument uvádí: „Kyjev bylo velké město s početnou populací, ale nyní z něj nezbylo téměř nic. Je zde sotva dvě stě domů a obyvatelé jsou drženi v otroctví.”

Pád Kyjeva znamenal konec státního útvaru Kyjevská Rus, který se rozpadl na řadu malých knížectví, jež musela odvádět daně mongolským vládcům. Centrum ruské moci se začalo přesouvat do Moskvy.

Po dobytí Kyjevské Rusi pokračovali Mongolové dále na východ, vyplenili uherské království a zastavili se až na Moravě, kde porazili v bitvě u Lehnice české rytíře. Evropu zachránila smrt velkého chána, po které se Mongolové vrátili na východ, aby se účastnili volby jeho nástupce.

Atraktivní islám

Pod vlivem dobytých muslimských území ve střední Asii se Mongolové začali postupně obracet k islámu. Podle zápisků Marca Pola je zaujala muslimská teorie, že násilí spáchané na vyznavačích jiné víry je beztrestné. Shodovala se s jejich přesvědčením, že odmítnutí mongolské nadvlády je důvodem pro otroctví nebo smrt a že podřízené národy musí odvádět daně.

Papež Inocenc IV. napsal mongolskému chánovi dopis, ve kterém ho žádá, aby nepronásledoval křesťany, a ptá se ho, v čem chybovali, když zabírá jejich území. Chán odpověděl, že mu nerozumí: „Věčný Bůh povraždil a vyplenil tato území a jejich obyvatele, protože nebyli stoupencem Čingischána”.

Historik Daniel uvádí ve své knize, že Mongolové „přijali islám, protože to bylo jednoduché náboženství, zatímco křesťanství bylo složité”. Islám akceptoval jejich existující způsob života, křesťanství je tlačilo ke změně.

Bod obratu

Definitivní zlom nastal v roce 1295, kdy mongolský vládce Íránu Ghazán přijal islám jako svoji víru. Dosavadní tolerance křesťanů skončila a Ghazán nařídil „zničit kostely, skoncovat s obřadem eucharistie a popravit vůdce křesťanů a židů a jejich významné muže”. Do roku 1330 vládl ve třech ze čtyř mongolských chanátů islám.

Když v Arménii pouze nevelký počet křesťanů přestoupil na islám, nařídil Ghazán, aby byli všichni křesťanští muži vykastrováni a bylo jim vypíchnuto jedno oko. Následkem infekcí sice mnoho mužů zemřelo, ale značná část jich k islámu přestoupila.

Rusko

Na ovládaných ruských územích se Mongolové chovali obdobně. V roce 1327 dostal bratranec tehdejšího chána přezdívku „ničitel křesťanství”, neboť od něj obdržel svolení zničit křesťanskou víru, zabít jejich knížata a ženy a děti vzít do otroctví.

Na konci 14. století využili Rusové toho, že mongolská nadvláda nebyla již tak pevná, a odmítali odvádět daně. Mongolové pohrozili trestnou výpravou a Rusové výzvu přijali. V roce 1380 se obě armády střetly v bitvě na Kulikově poli, ve které ruský kníže Dmitrij Ivanovič porazil mongolská vojska.

Po bitvě začala mongolská nadvláda v Rusku slábnout. Ovšem trvalo ještě sto let, než byli Mongolové definitivně poraženi . V roce 1480 se proti sobě znovu postavila ruská a mongolská vojska na řece Ugře jihozápadně od Moskvy. K boji nedošlo, neboť nástup chladného počasí donutil Mongoly k ústupu.

Střet u řeky Ugra, pro který se vžil název „stání na řece Ugře”, znamenal konec nadvlády Mongolů a počátek sjednocování ruských knížectví pod křídly Moskvy.

Post scriptum

Samuel Huntington napsal před třiceti lety knihu s názvem „Střet civilizací”. Popisuje v ní konflikt mezi dvěma náboženstvími a dospívá k závěru, že základním problémem pro Západ není islámský fundamentalismus, ale islám, odlišná civilizace, jejíž příslušníci jsou přesvědčeni o nadřazenosti své kultury a jsou posedlí svojí slabostí.

Samotný Korán na vícero místech uvádí, že islám je nejdokonalejším monoteistickým náboženstvím, a křesťany a židy obviňuje, že ve své pýše odmítli Mohameda.