Nepokoje na Slovensku se měly konat podle manuálů z Majdanu, ale i Gruzie

SU/JURAJ BLANÁR

Juraj Blanár: Děkuji velice pěkně a zdravím všechny posluchače vašeho rádia.

Martina: Děkuji, že jste přijal pozvání, a děkuji, že jste si udělal tolik času pro Rádio Universum.

Juraj Blanár: Velmi rád.

Martina: Otázka: „Kam směřuje Slovensko?“ Dá se zodpovědět jednoduše?

Juraj Blanár: Slovensko je tam, kde jsme byli ukotveni, a nic se na tom absolutně nemění. To znamená náš životní prostor je naše členství v Evropské unii, tak i v Severoatlantické alianci. Avšak žijeme v době, kdy jako kdyby jediný názor byl ten správný, a když někdo vybočí z tohoto jednoho názoru, tak automaticky je ostrakizován. Automaticky je zařazovaný, nálepkovaný a tak dále. Tak se bohužel dnes dělá politika, a především z toho progresivního spektra, protože to je dnes v opozici. Je to způsobeno především tím, že děláme suverénní zahraniční politiku, která mluví o tom, že když se něco nevyvíjí celkem dobře, například i v Evropské unii, tak je zapotřebí, abychom v zájmu jejího lepšího fungování mluvili o tom otevřeně a netvářili se, že se nic neděje. No, a to bylo způsobeno právě tím, že jsme obhajovali především a obhajujeme naše bezpečnostní energetické zájmy, protože Slovenská republika je ekonomika, která je proexportní, je velmi otevřená a je závislá na energetických zdrojích tak, jak je to v případě jaderného paliva, protože víte, že máme víc jak 60 % elektrické energie z jádra, to dovážíme z Ruské federace a to se nedá ze dne na den jen tak změnit.

Mimochodem nejen my, ale i Spojené státy americké z Ruska nakupují. Plyn také. Ropu také. No, a celé to, ta návštěva, o které jste mluvila, našeho premiéra v Moskvě, byla vyvolána právě tím, že jsme museli jednat o plynu, když pan prezident Zelenskyj v prosinci minulého roku zastavil tranzit plynu přes Ukrajinu. Přitom jsme měli rok rozjednané s panem premiérem Ukrajiny, Denysem Šmyhalem, že je tam možno použít nějaké technické řešení, že budeme přepravovat buď ázerbájdžánský plyn přes Ukrajinu, anebo že uděláme nějakou „swapovou operaci“, kde se už stane náš slovenský plynárenský průmysl vlastníkem tohoto plynu a bude převážet. A když nás odmítli v prosinci a pan premiér – možná je pro diváky velice důležité říct, já se omlouvám, ale ten kontext je potřeba: Bylo to na uzavřeném setkání všech lídrů Evropské unie, kde se odevzdávaly i mobily. To znamená, že všechno to, co se tam mělo říct, mělo být pouze mezi nimi. Navzdory tomu pan prezident Zelenskyj přišel po tomto setkání a v podstatě řekl něco, co pro nás bylo absolutně nepochopitelné. Jednak to, že to, co bylo domluveno s panem Šmyhalem, že to neplatí, protože on rozhoduje. V pořádku, tak to respektujeme, ať to tedy neplatí, ale to druhé, že zastavuje tranzit, toto prostě ignoruje – a když pan premiér reagoval: „Ale vždyť Slovenská republika přichází o půl miliardy jen z tranzitu, to jsou významné prostředky. Půl miliardy eur nám v rozpočtu určitě bude chybět.“ Tak pan prezident Zelenskyj řekl: „Tak dobře, my vám tu půl miliardu dáme, pane předsedo Fico, a dáme vám ji ze zmražených aktiv Ruské federace – čili ne z vlastních peněz, ale pod podmínkou, že budete hlasovat za naše členství v NATO.“ Tak na to pan premiér řekl: „Členství v NATO není na prodej. Náš postoj je v tomto úplně jasný.“

Zastavení tranzitu plynu přes Ukrajinu nás přinutilo jednat s Ruskem, protože nemůžeme ohrozit energetickou bezpečnost

Martina: Já jsem se tady o tom kupčení nedočetla.

Juraj Blanár: Toto je něco, co zveřejnil sám prezident Zelenskyj po té schůzce. A to, co vám říkám, byla přímá reakce našeho premiéra. Takže, byli jsme postaveni, paní Kociánová, do nepříjemné pozice, že jsme museli velice rychle zvažovat, co musíme udělat, když nám zásoby plynu dojdou. Jak dopravit plyn do našich zásobníků co nejdřív.

To znamená, pan premiér se rozhodl, že pojede do Ruské federace, kde máme podepsané dlouhodobé kontrakty. Pro ropu to máme do roku 2034 dokonce, jestli se nemýlím, a pro plyn to máme někdy do roku 2028. No, a chtěli jsme se ujistit, že Ruská federace je připravená hledat řešení, například na přepravu ázerbájdžánského plynu, co se samozřejmě z jejich strany potvrdilo. No, a zároveň pan premiér řekl i to, co od začátku prosazujeme, když jsme šli do této koalice i v předvolebním boji, že budeme dělat všechno pro to, aby co nejdřív začalo jednání o příměří a mírová rokování na Ukrajině, protože tento konflikt podle našeho názoru nemá vojenské řešení. A to řekl pan premiér i panu prezidentu Putinovi. A když si to vezmete, končí nám třetí rok války, jdeme do čtvrtého. A co se změnilo? Takže, to byla ta příčina.

Martina: Já se s vámi určitě ráda budu věnovat konkrétně energetickým otázkám, protože chápu, že jsou pro každou zemi klíčové, ale přeci jen jsem v tom úvodu naznačila, že na Slovensku jsou teď velké třenice a pnutí mezi vládnoucí stranou a opozicí, a velmi by mě zajímalo, jak se v tom můžete vy i my zorientovat. Jednotný názor celé vládní koalice, dá se říci, že existuje?

Juraj Blanár: Jednoznačně. Já jsem vás pozorně už při tom prvním vstupu sledoval, a vy jste mluvila o tom, že pan premiér obvinil opozici a protestující, že chceme vystoupit z Evropské unie a že dokonce chceme změny…

Martina: On jenom podpořil místopředsedu sněmovny, Tibora Gašpara, který připustil možnost odchodu Slovenska z Evropské unie, a pan premiér, pokud jsem tomu správně rozuměla z těch pramenů, které mám, tak se ho zastal.

Juraj Blanár: Takže situace je taková, paní Kociánová: Nejenom v programovém vyhlášení vlády máme jasně nadefinované, že náš životní prostor je v Evropské unii a v NATO. Právě naše vlády, když jsme byli ve vládě, tak jsme více integrovali Slovensko do Evropské unie. Ale také jsme se zasloužili jako politická strana, která byla v roce 2004 v opozici, o jediné platné referendum o vstup do Evropské unie, kde jsme se spojili s Mikulášem Dzurindou a dalšími, a řekli jsme našim voličům: „Pojďme hlasovat za vstup do Evropské unie.“ Potom když jsme byli přímo zodpovědní za vládnutí, tak jsme Slovensko integrovali do Schengenu. To bylo v roce 2007. Hned po nástupu do vlády. Potom jsme integrovali Slovensko dokonce do eurozóny. My jsme víc integrovaní než Česká republika tím, že máme například euro. A na tom se nic nemění. Teď doplním další věc, která je velice důležitá, protože málokdo může někde říct, co můžeme my, když byl pan prezident Pellegrini zvolen novým prezidentem, tak jsme minulý rok na výročí přijetí slovenské ústavy vytvořili vyhlášení nejvyšších třech ústavních činitelů, kteří jasně mluví o tom, že náš životní prostor je v Evropské unii a v NATO.

To znamená že to, co se dneska děje a překrucují se ty slova, které jste citovala – i místopředsedu pana Tibora Gašpara – je pouze manipulace, která má sloužit na vyvolávání vášní u lidí Slovenské republiky, protože pro nás je to poměrně citlivá věc. Každý z nás si Evropskou unii ctí, protože nám velice významně pomohla, ale zároveň jak už jsem říkal, jsme i v mnoha věcech kritičtí, a to jsme rozdílní oproti opozici. Vzpomínáte si, že jsme například byli kritičtí v případě nelegální migrace? Tady jsme dokonce byli unisono společně s V4 proti kvótám. To byla také kritika Evropské unie, ale neznamenalo to, že jsme proti Evropské unii jako takové, ale k Evropské komisi, která to vytvořila. Čili, my ctíme absolutně právo občanů Slovenské republiky k protestům, protože to máme v ústavě. Je to svoboda každého, ale zároveň musíme říci, že když ty protesty jsou manipulované na základě smyšlených tvrzení, že chceme Slovensko vytáhnout pryč jen proto, že pan premiér byl v Moskvě řešit energetickou bezpečnost Slovenska, je absolutní nesmysl. Ale zároveň jsme museli udělat velmi vážné opatření, paní Kociánová, to musím říci, protože jsme dostali zprávu Slovenské informační služby, která má na starosti chránit ústavní zřízení na Slovensku, a ta byla velmi vážná.

Informační služba odhalila plány na destabilizaci země včetně postupného obsazování úřadů a vyvolávání občanských nepokojů

Martina: Jsem moc ráda, že jste to zmínil, protože premiér Fico obvinil opozici z přípravy převratu v zemi a také z plánu okupovat vládní budovy. Zkrátka, že se na Slovensku chystá převrat. Řekli jste tehdy na tiskové konferenci, že dodáte nějaké důkazy. Zároveň pak člověk narazí na informace o tom, že novináři nemají vůbec žádné zákonné právo na důkazy, a zatím ty důkazy stále nejsou na stole. A mě by zajímalo, jestli je tedy možné nějakým způsobem informovat veřejnost a předložit důkazy o tom, že ta situace je vážně takto vyhrocená a nebezpečná.

Juraj Blanár: Takto: My jsme udělali všechno proto, paní Kociánová, aby nebyla vyhrocená. Tím, že jsme zveřejnili to, co se chystalo. A chystalo se to, že neziskové organizace, anebo mimovládní organizace měly zpracovaný plán, kde bylo přesně popsané, co postupně budou dělat, a to navazuje na to, co jste připomněla. Čili, nejdříve poklidné demonstrace, potom okupování úřadů, ministerstva, znemožňování činnosti. Vezměte si karimatky, spacáky, jdeme do úřadů. Potom oslovení zahraničních partnerů a zahraničních televizí, aby byly přitom, kdy budeme my, jako policie, je odtud vytahovat. Potom vyhlášení občanských nepokojů. Dobře poslouchejte: To všechno bylo v manuálu, který jedna nezisková, přesněji mimovládní organizace v Bánské Bystrici rozeslala dalším sto těchto manuálů. Další informace, která tam byla, že se budou blokovat významné tepny, což je paralyzování ekonomiky tím, že budou protesty i na ulicích. No, a také tam bylo napsáno, že postupně se vyhlásí občanská neposlušnost a vyhlášení generální stávky a vytvoření vyjednávacího týmu.

Paní Kociánová, my jsme přeci prošli demokratickými volbami. My jsme byli zvoleni. My máme mandát na to, abychom prosazovali programové prohlášení, ve kterém to máme napsané. No, a co se stalo? Informační služba přišla s informací, že tady operuje jedna organizace. To je takzvaná Gruzínská národní legie, která působila i na Majdanu v roce 2014, a také teď i v Gruzii. A toto je to nebezpečí, o kterém jsme se dověděli od informační služby, a museli jsme přijmout opatření. To znamená, že jsme to dekonspirovali a řekli, že jsou tady takoví, kteří operují, a že přímo spolupracují s představiteli opozice. A to řeknu konkrétně. To jsou konkrétní informace. Organizace, která se jmenuje, nebo sdružení „Mír Ukrajině,“ zde vystupují dva lidé, a jsou to všechno představitelé „Progresivného Slovenska“, kteří jsou poslanci v městské zastupitelstvu hlavního města Bratislavy. Tito lidé, hlavně ta jedna paní, je vyfocená přímo se šéfem Mamulašvilim.

Martina: Myslíte Lucii Štasselovou?

Juraj Blanár: Ano. Ta je vyfocená s tímto velitelem této gardy Mamulašvilim, který byl na Slovensku. Také je s ním vyfocen i otec pana Šimečky, pan Šimečka starší. Také byl zaznamenán na základě oficiálních povolení, to znamená ITP nástroji, což jsou informační technické prostředky, které může informační služba používat s povolením soudu, kde máme odposlechy a všechny ty věci. Také i finanční správa, paní Kociánová, musím do doříct, také finanční správa začala sledovat finanční toky a zjistilo se, že finanční správa zaznamenala, že „Mír Ukrajině“ poslalo 150 tisíc eur právě této Gruzínské národní legii.

To znamená, něco se tady připravovalo, a to bylo to, co jsme museli říci veřejně občanům, aby i ti, kteří jdou na ty protesty, možná netuší, co se tam může stát, byli na to připraveni, protože byli připraveni podle mého názoru použít přesně ty nástroje, jako tomu bylo na Majdanu i v Gruzii. To znamená vyprovokovat šarvátku nebo provést nějaké zranění, a nechci ani připustit, že by mohla nastat i smrt, co by eskalovalo napětí. Čili toto je realita, paní Kociánová, které se snažíme postavit normálním demokratickým způsobem a chránit se. A důkazy, fotografie, finanční toky, odposlechy a všechno to, co je k dispozici, už jsme částečně zveřejnili. Udělal to pan premiér Fico v pátek na tiskové konferenci. Chystáme se vyhostit jednoho z těchto spolupracovníků a pro dalších deset bude zákaz vstupu na Slovensko. Takže děkuji, že jsem to mohl říci, aby si lidé uměli vytvořit představu.

Martina: Pane ministře, ještě, když dovolíte, se k některým těm bodům vrátím. Dočetla jsem se, jak už jste tady zmínil, že pan Kaliňák zveřejnil fotografii velitele Gruzínské legie, Mamuka Mamulašviliho, se spoluorganizátorkou slovenských demonstrací, Lucií Štasselovou. Ta zase podle tisku řekla, že ta fotografie je dva roky stará, a byl nafocena na diskusi o knize, ve které právě pan Mamuk vystupuje jako jeden z hlavních hrdinů, a ten zase označil toto vše v reakci za zábavné, že je spojován s protesty a Slovensku, protože paní Štasselovou vůbec nezná.

A já jen přemýšlím, jako normální občan, který se zkrátka k těm informacím nedostane, a je prostě neustále vystaven této nejistotě, kdy mi někdo řekne, vláda v tomto případě: „Máš všechny důvody, občane, bát se. Hrozí nepokoje, hrozí nebezpečí.“ Ale stále mi dost chybí to B, kdy by mi někdo řekl: „Máme tady tyto nezvratné důkazy a předkládáme ti je.“

Juraj Blanár: Právě naopak, paní Kociánová. Já chci říci, že my chceme ujistit občany, že všechny instituce a orgány, které jsou tady na ochranu ústavnosti, fungují a ochrání občany. Proto jsme s tím přišli, a ty důkazy, o kterých jsem mluvil, byly zveřejněny a postupně budou další, které budu zveřejňovat. Čili jeden z bodů, ten manuál, o kterém jsem vám říkal, kde bylo napsáno, že v případě, když se nějaké věci zveřejní anebo že vyjdou napovrch z hlediska té organizace, tak taktika bude zpochybňovat a zesměšňovat. A to nyní nastalo. Zpochybňují a zesměšňují.

Samozřejmě, že všechno, že se mohlo stát… si představte, že paní Štasalová, co měla říct? Že se s ním setkává každý den? No, to určitě ne. Co měl říci velitel anebo ministerstvo zahraničních věcí Ukrajiny, když mluvíme i o tom, má informační služba, že jsou řízení i takzvanou ukrajinskou rozvědkou. No, co měli říci? Jak? No, že nic se neřídí. Myslím, že nemohli říci, že: „Ano, řídili jsme je a všechno…“ Čili to je součást té taktiky, která tady je, a proto jsme udělali všechna opatření, abychom jsme ochránili občany, a zároveň jim řekli, že chodíte na protesty, které jsou založeny na nepravdě, protože umíte číst, protože umíte si přečíst všechny vyhlášení nejvyšších třech ústavních činitelů, a nic takového se tady neděje.

Tak prosím, můžete demonstrovat. Můžete mít i jiný názor na konsolidaci, kterou jsme museli udělat kvůli tomu, že vinou předešlé vlády zadlužili Slovensko natolik, že máme 6% deficit a musíme šetřit. To znamená, to mohou, protože je to demokratické. Ale nemohou to dělat tak, že budou lhát občanům, a zároveň vytvářet prostor na to, aby tady ta situace eskalovala. My už máme zkušenosti. Máme zkušenosti i s atentátem na pana premiéra. Na to nesmíme zapomínat.

Martina: Bezesporu. To je okamžik, nad kterým se vždycky všichni pozastavíme, zatajíme dech, protože na toto jsme skutečně zvyklí nebyli. Ale já se ještě přeci jen vrátím k tomu, že bylo predikováno, že budou demonstrace, které přinesou velké nepokoje. Nakonec se tomu tak nestalo.

Juraj Blanár: A víte, proč se tak tomu nestalo?

Martina: Protože jste na to upozornili?

Juraj Blanár: Bezpochyby ano.

Musíme postupovat systematicky při zveřejňování důkazů o připravovaných nepokojích, abychom nezmařili další vyšetřování

Martina: Ale opozice tvrdí, že to, co považujete za hlavní důkaz, ten rozpis, že je to nějaký hoax, že je to řetězový mail. Rozumíte mi? Já jsem pořád ten občan, který musí někomu věřit, ale hlavně nikomu nevěřit.

Juraj Blanár: Dobře. Paní Kociánová, shodneme se, že můžeme reprezentovat průměrně inteligentní občany v České republice anebo na Slovensku. To se asi shodneme. Tak si řekněme, když vy ze svého mailu pošlete nějaký návod na budoucí demonstrace, kde jsou přesně popsány věci, které se budou dít dalším sto neziskovým nebo nevládním organizacím, které se na tom budou podílet, tak přece se ztotožňujete s obsahem, který tam je. Asi tomu nesmyslu, který vymysleli, že to vytvořila umělá inteligence, nikdo neuvěří. Normální selský rozum napovídá, že když něco pošlete, tak se s tím ztotožňujete, a tedy budete to dělat.

Martina: Pokud nechci provokovat a nechci tvořit…

Juraj Blanár: Ale všechno se vyplnilo přesně těmi kroky. Byla tam data, která přesně seděla, paní Kociánová: Kdy bude první protest, kdy bude druhý protest, kdy bude třetí a i to, co jsem vám říkal, co vytváří dnes. Že když se to provalí anebo se některé věci zveřejní, tak zásada je zpochybňovat a zesměšňovat. A to nyní dělají.

Vidíte, jakým způsobem to dělají, že zesměšňují premiéra, který musel udělat to, co mu z ústavy je nařízené. Chránit ústavní pořádek Slovenské republiky ze všech stran. A zesměšňují to, protože to nechtějí přiznat. Ale to, že se to neudálo, je právě výsledek toho, že jsme to takzvaně „dekonspirovali“, anebo že jsme to zveřejnili, protože kdyby se toto uskutečnilo, no tak už by všichni občané Slovenské republiky věděli, kde to má svůj základ. Čili museli změnit taktiku, a my se budeme snažit, abychom všechny věci dotáhli do konců, o kterých jsem vám říkal. Vyhoštění, identifikace finančních toků a řádné postupy ústavních orgánů, které jsou na to určeny.

Martina: Pane ministře, my v Česku jsme zažili případ, kdy nám bylo, když mluvím takto trpným rodem, oznámeno, říkáme tomu nevyžádaná informace, protože o ni nikdo nežádal, ale bylo nám oznámeno, co se stalo ve Vrběticích. Oznámil nám to pan Babiš s panem Hamáčkem s tím, že budou zveřejněny důkazy, aby občané věděli, co se vlastně stalo. Přestože u nás proběhl soud ještě další léta předtím, tak ty důkazy k tomu, abychom je dostali, tak k tomu nikdy nedošlo, a my jsme byli vykázáni do oblasti víry. Prostě to tak říkáme, a tak to je. Asi si na tento případ dobře vzpomínáte. A já myslím, že toto nepřispívá k obapolné důvěře, protože politika by neměla být založena na víře jako takové. Já o tom mluvím proto, že vlastně v okamžiku, kdy je tisková konference a novinář se dožaduje nějakých pádných důkazů, a pan premiér ho obviní, že je placený Sorosem, což je nedávná historka, stejně jako to, co už jsem zmínila, kdy ředitel Slovenské informační služby, Pavol Kašpar, řekne: „Nemáte jakýkoliv zákonný nárok vědět, jaké jsou důkazy“, tak ve mně to vyvolává nepříjemné reminiscence.

Juraj Blanár: Absolutně s vámi souhlasím a chápu vás. O to je to těžší, právě když se jedná o nějakou konspirační činnost, a probíhá v pozadí přes místa, která jsou polovojenská a které operují v jiných zemích. Víte, to není jako když uděláte dopravní nehodu, přijedou policisté, umí to zdokumentovat a hned vám to dají na stůl, protože i ta druhá strana pracuje velmi sofistikovaně, aby zakryla své působení. Navzdory tomu jsou důkazy, které už byly zveřejněny, paní Kociánová. Jakkoliv se bude paní Štasselová tvářit, že „Já ho neznám“. No, co může dnes dělat?

Ale fakt, který jsme zveřejnili, je důkaz, paní Kociánová. Finanční zpráva jasně řekla, že organizace „Mír Ukrajině“ převedla těmto Gruzínským národním legiím 150 tisíc eur. Řekněte mi, proč to asi udělala? To znamená, ty důkazy se mohou zveřejnit tak postupně, jako je to umožněno z hlediska činnosti Slovenské informační služby. Ani slovenská služba si nemůže dělat co chce. Musí jít i do Národní rady Slovenské republiky, do příslušného výboru a v utajeném režimu mluvit o všech věcech. Čili všichni poslanci budou stejně a jsou o všem informováni. Čili my musíme vše dělat v rámci zákonných možností. Nedá se to dělat tak, že dnes se zveřejní věci, které by právě naopak zmařily další kroky, kdybychom je náhle zveřejnili, nebo informační služba by je zveřejnila.

Už se jim podle mého podařilo to, že mnozí jsou mimo Slovensko, ale dnes je už nepustíme na Slovensko, protože budou mít jednoduše zákaz. A ještě jedno, paní Kociánová, protože to je důležité. To, co děláme, je kvůli tomu, abychom ochránili Slovensko před jakoukoliv destabilizací a útokem na ústavní zřízení. A snažíme se vytvořit prostor pro normální pokojné protesty, které absolutně ctíme. My nejsme ti, kteří by zakazovali projevy a protesty. Slyšeli jste to někdy o nás, jako od těch minulých vlád? Kdo zavíral lídra opozice v době minulé vlády? No, byli to oni, když jsme měli nevinný protest, autoprotest, paní Kociánová. Když vzali do vazby lídra opozice Roberta Fica. A mohl bych pokračovat dále. Čili my doopravdy nejsme ti, kteří ohrožují nějaké práva občanů.

Chceme silnou Evropskou unii, ale musíme otevřeně mluvit o problémech, které snižují naši konkurenceschopnost

Martina: Pane ministře, já samozřejmě budu bedlivě sledovat, jak budete postupně zveřejňovat další pádné důkazy, protože mě to zajímá. Na druhou stranu, ještě musím zmínit, že to, že před, tuším, sedmi lety, řekl pan Fico, že na Slovensku hrozí státní převrat, najednou zase vyvolává reminiscenci, že se situace opakuje, a je to taky velmi laciné střelivo pro opozici.

Juraj Blanár: Máte na mysli v roce 2018?

Martina: Tak.

Juraj Blanár: Jaký je výsledek toho, co se tehdy stalo, paní Kociánová?

Martina: Že se ukázalo, že pan ministr není zapletený do vraždy Jána Kuciaka…

Juraj Blanár: Že to, co říkali, není pravda. Všechno se v podstatě potvrdilo. To, co premiér říkal, že to okamžitě spojili s premiérem, že je tam takzvaná „italská stopa“ a že Italové byli ti, kteří ho zavraždili. A mohl bych pokračovat dál, ale dnes víme, že to nebyla pravda. To znamená, že ta vražda byla zneužita. Ba právě v době naší vlády, v době působení ještě nebohého generála Lučanského, který ve vazbě bývalých vlád zemřel, tak do pěti měsíců vyšetřili vrahy těchto dvou novinářů. Dnes zatím nevíme, kdo si tu vraždu objednal, ale víme s určitostí, že v roce 2018 to bylo hrubě zneužité proti tehdejší vládě a proti premiérovi. Čili ta zkušenost tady dnes už je.

Martina: Co si o tom myslí lidé, svědčí výsledek posledních voleb.

Juraj Blanár: A měli jsme demokratické volby. A lidé se rozhodli. Já si myslím, že když jsme demokraté, měli bychom to ctít. Jenže když naše opozice není schopná vyhrát ve volbách politickými nástroji, ani lepším politickým programem, než jsme prezentovali my, tak se snaží destabilizovat a vyvolávat atmosféru předčasných voleb právě na ulici vymyšlenými věcmi a dokonce lživými, že nedej Bože, že chceme vystoupit z Evropské unie. Což ještě jednou odmítám. Je to hrubá lež. My jsme ti, kteří se právě naopak snaží, aby se Evropská unie vrátila ze zajížďky, na kterou se vydala, kde jsme ztratili konkurenceschopnost.

Evropská unie je mírový projekt, vzniklý po druhé světové válce. Dokonce má Nobelovu cenu za mír z roku 2012, aby byla více aktivní při mírových aktivitách války na Ukrajině. Toto jsou naše témata, o kterých otevřeně mluvíme, a ne proto, že bychom byli proti tomuto jedinečnému projektu, který chvála Bohu zajistil, že si tu 80 let s velmocemi, které spolu bojovaly v první a druhé světové válce, užíváme míru. A toto chceme dál prosazovat.

Martina: Takto skutečně vnímáte Evropskou unii?

Juraj Blanár: Bezpochyby ano, protože…

Martina: I s jejím Green Dealem…

Juraj Blanár: To je ale už jiná věc. To je přesně to, co kritizujeme, protože to nás okrádá o konkurenceschopnost. I my máme například v programovém vyhlášení… ale já bych si s vámi doopravdy povídal velmi dlouho. Hned na toto mohu reagovat. My máme v programovém vyhlášení vlády, že i my podporujeme ochranu životního prostředí, a také citlivě vnímáme klimatickou změnu, ale nebudeme nikdy dělat opatření, které by měly být na úkor ekonomiky tak, že se budeme střílet, jak se říká, „do vlastní nohy“. To musí jít ruku v ruce postupně, protože to klima není pouze evropské. Ten vzduch je celosvětový. Když do toho nebudou zapojeni Američané, a když nebude Čína, tak je to všechno nesmysl. Ale my si budeme hrát na Green Deal, který nás připraví o konkurenceschopnost natolik, že Evropská unie bude padat. Vidíme to dnes. Německo jako ekonomika padá. Číňané nás předbíhají v elektromobilech, kde už nevím, kdy je doženeme.

Martina: A evropské firmy se stěhují do Ameriky.

Juraj Blanár: Přesně tak, a energie máme drahé natolik, že nedokážeme konkurovat. Dnes to je, paní Kociánová, jedna megawatthodina plynu za 53 eur. Víte, kolik to je ve Spojených státech amerických v současnosti? Okolo osmi. Tak mi řekněte, jak můžeme konkurovat? Toto jsou naše témata, za které bojujeme a chceme pomoct.

Martina: Já jsem s vámi, abych pravdu řekla, Green Deal ani otevírat nechtěla, ale vaše adorace Evropské unie… Vím, jak jste to myslel.

Juraj Blanár: To není adorace. Já především vnímám, že buďme za jedním stolem a všechny konflikty řešme za jedním stolem. To byla ta prvotní myšlenka Adenauera a ostatních otců Evropské unie, pokud to tak mohu říct. Abychom například vzali k jednomu stolu například bývalé balkánské státy. Dvacet let jim to slibujeme po té válce, aby všechny ty negativní věci, které mají z té občanské války, se vyřešily za jedním stolem. Po tom my voláme, že je to skvělý projekt, ale jsme proti federalizaci Evropské unie, proti zrušení práva veta. Opozice chce právo veta, naše slovenská. My chceme, aby bylo zachováno, protože v opačném případě potom už jsme tam pouze obyčejní statisté. A to nejen my, ale i Česká republika, protože velcí se sejdou za jedním stolem, dohodnou se a nám řeknou, co musíme. Toto je náš přístup.

Martina: To Ilona Švihlíková už před lety napsala knihu „Jak jsme se stali kolonií“.

Juraj Blanár: Ta popisuje Evropskou unii?

Pokud důsledně nezanalyzujeme příčiny konfliktu na Ukrajině, který začal už v roce 2014, nedojdeme k trvalému mírovému řešení

Martina: Hovoří o nás, jak jsme se stali kolonií, v České republice. Pojďme se vrátit k tomu, co jste otevřel už v té své úplně první odpovědi, pane ministře Juraji Blanáre, když jste mluvil o vztahu Slovenska a Ukrajiny, řekněte mi, v současné době, jaký je slovenský pohled na válku na Ukrajině? Čím dál tím více se mluví o nutnosti míru, což je posun oproti rétorice ještě před dvěma roky. Ale jaký vztah máte vy, Slovensko? Vztah pomoci napadenému státu, nebo neutrálnější? Nebo už to vnímáte jako komplikaci, která vám způsobuje energetické potíže? Je to asi pravděpodobně celá mozaika, ale co byste vypíchl především?

Juraj Blanár: Bože můj. Jak to dát do jedné věty? Víte, to je tak…

Martina: Taky jsem si v půlce říkala, že už bych měla přestat.

Juraj Blanár: Toto je tak komplexní problém, který má mnoho souvislostí, a jen tak to zhutnit, jak jste říkala, je velice těžké. Shodneme se určitě na tom – v tom plně souhlasím s tím, co říkal váš bývalý prezident Klaus –, že když důsledně nevyhodnotíme příčiny této války, nikdy se nedopracujeme k nějakému mírovému řešení, které bude trvalé. On ten konflikt nevznikl v únoru roku 2022, ale on už začal v roce 2014. Ta válka už tam byla od roku 2014, a to je velice důležité říci.

Určitě si pamatujete, jak bylo řečeno, že to je nevyprovokovaná válka. A dnes se dovídáme od bývalého premiéra Spojeného království Johnsona, který na plná ústa řekl, že je to proxy válka mezi Spojenými státy a Ruskou federací. Aha, najednou jsme zjistili něco, za co my jsme byli označováni, když jsme toto řekli, že jsme prokremelští a proputinovští trollové. Anebo další výrok, který je určitě pro Ukrajinu nesmírně nepříjemný. Poradce prezidenta Bidena, pan Green, pro Ruskou federaci řekl úplně nahlas, že oni nikdy nepočítali s tím, že Ukrajina je schopna porazit Ruskou federaci, ale chtěli zabezpečit nějakou suverenitu pro Ukrajinu, tak to zaobalili. Čili vidíte, jak se to vyvíjelo, a my jsme před volbami měli jasný postoj, že toto nemá vojenské řešení. Nemůžete porazit, i když je to strašné říci, že super velmoc, kterou Ruská federace je, která má pět tisíc jaderných zbraní, porazí normální konvenční válkou, protože tady hrozí třetí světová válka, když se všechny tyto atomové zbraně spustí. Proto tento konflikt neměl nikdy vzniknout, ale teď ten pohled, co jste se mě ptala…

Martina: Vy jste říkal, že prezident Klaus, se kterým jste se sešel řekl, že dokud nebude vůle najít příčiny, tak je velmi těžké…

Juraj Blanár: Objektivně se podívat na důvody, proč to vzniklo.

Martina: Vidíte tu tendenci na české straně a vidíte tu tendenci na slovenské?

Juraj Blanár: Toto bych si nepřivlastňoval, mluvit za Českou republiku, ale určitě my si to uvědomujeme od začátku. Já jsem byl v zahraničním výboru. Byl jsem tam jako místopředseda i předseda. A my jsme měli zasedání ještě před vypuknutím konfliktu, kde se mluvilo o tom, že Ruská federace žádala NATO, ale i Spojené státy americké o nějaké bezpečnostní záruky. Že Ukrajina nebude členským státem NATO, že se budou ctít závěry OBSE, které mluví o tom, že obranu Ukrajiny nemůžete budovat tak, že bude na úkor obrany jiného státu a tak dále. Toto bylo všechno odmítnuté a Ruská federace udělala něco, co my odmítáme, protože je to porušení mezinárodního práva. Není možné měnit hranice silou, ale navzdory tomu se to stalo, což je špatně.

A hned od začátku se snažíme a hledáme jakákoli mírová řešení a děláme i jako vláda tyto aktivity. Jakkoliv budou těžká ta mírová řešení, je lepší jednat několik měsíců, let, než se zbytečně zabíjet.

Dnes vidíme co? Že fronta se maličko posouvá, protiofenziva Ukrajiny vůbec nebyla úspěšná, a jen posloucháme ty ztráty na životech mladých, možná zralých mužů, kteří jsou tam, ale i civilistů. K ničemu to nevede, a vyhlášení generálního tajemníka NATO jen přilévají olej do ohně. Jedno vyhlášení bylo, že Ukrajina ještě není dostatečně silná na to, aby mohla jednat o míru. Tak kolik ještě lidí musí zemřít, aby byla silná?

Navzdory tomu, že se tam napumpovalo tolik zbraní, které jsme my odmítli hned po nástupu, že zbraně z našich skladů armády už tam nikdy nepůjdou, ale pomůžeme Ukrajině humanitárně, odminovacími zařízeními, dodávkami elektrické energie, protože ji nemají a musíme jim pomáhat. Toto chceme udělat. Ale dokdy mají bojovat a zabíjet se?

A potom se ještě dozvíme od pana generálního tajemníka Rutteho, že věří po nástupu nového prezidenta Trumpa, že Amerika bude nadále dodávat zbraně na Ukrajinu a že Evropská unie to zaplatí, paní Kociánová. Já jezdím na jednání rady pro zahraniční politiku, pan premiér na Evropské rady, ale Evropská unie žádné takovéto rozhodnutí nepřijala. Jak si to představuje říkat něco takového za všechny státy? Je potřeba co nejdříve jednat.

My nabízíme nějakou platformu nižší, než před jednáním nějakých mírových řešení na území Slovenské republiky, ale uvědomujeme si, že na té nejvyšší úrovni asi to jednání nebude moct být na Slovensku i kvůli tomu, že jsme signatáři a členy Mezinárodního trestního soudu a když je na prezidenta Putina vydaný zatykač, no tak my nechceme vytvářet a porušovat nějaké mezinárodní zásady, protože to bychom potom porušili a potlačili sami sebe, co říkáme. Dodržování mezinárodního práva, do kterého zapadá i Mezinárodní trestní tribunál, je to nejzákladnější, co tady máme a musíme to ctít, jakkoliv nesouhlasíme s rozhodnutím. Ale jsme připraveni na nižší úrovni, které by poslali tato jednání organizovat.

Martina: Mohu si to přeložit tak, že setkání Donalda Trumpa a Vladimira Putina se v Bratislavě neodehraje?

Juraj Blanár: Slovenská diplomacie nedisponuje informací, která vzešla i z českých kruhů…

Martina: Sociální sítě ano.

Juraj Blanár: Ano, že by pan Donald Trump měl navštívit Slovensko. Zatím nedisponujeme touto informací, avšak víme, že pan prezident Donald Trump určitě v nějakém okamžiku bude muset přijet buď do Evropy, anebo možná přijede na nějaké neutrální území. Řekněme, může to být Turecko, co jsem i na návštěvě, kterou jsme absolvovali s panem premiérem v Turecku s panem prezidentem Erdoganem projednávali, kde právě Turecko může být jednou z těch významných zemí, která může hostit právě takovýto mírový summit i za účasti, řekněme, Donalda Trumpa.

Juraj Blanár

(1 votes, average: 5,00 out of 5)

Loading...