Rumunská varovná zkušenost

Stalo se, co se asi, bohužel v dnešních evropských podmínkách, očekávat dalo. Rumunský politik Calin Georgescu, těšící se výrazné podpoře mezi rumunskými voliči, opět nebyl připuštěn do volebního souboje o funkci prezidenta.

Již na podzim loňského roku bylo druhé kolo prezidentských voleb zrušeno, neboť prý Georgescu „zneužil“ rumunské voliče kampaní na sociální síti TikTok s podporou (nikdy prokázanou, po vyšetřování vyvrácenou) Ruska. Volby byly zrušeny a nyní se mají uskutečnit v květnu. Georgescu má opět velkou podporu (až 41 % Rumunů podle průzkumů veřejného mínění hodlá Georgesca volit) a tak opět vstoupil do hry tamní ústavní soud a zabránil Georgescovi účast v nadcházejících volbách.

Argumenty, na základě kterých bude rumunskému pravicovému politikovi zřejmě zakázáno kandidovat v prezidentských volbách, se různí, ale vlastně jsou stejné jako před pár měsíci: údajný obdiv k rumunské historii ve druhé světové válce, antisemitismus, rétorika rumunských fašistických vůdců, diktátorské sklony, Georgescuovy finanční machinace a samozřejmě, skrytá podpora Ruska. Jak vše dopadne, to ještě uvidíme. Ústavní soud bude muset ještě definitivně rozhodnout, dá se ale očekávat, že Georgescuovi bude kandidovat zabráněno.

Tyto procesy bychom snad mohli sledovat jen z dálky a nezaujatě, kdyby za tím vším nebyl cítit vliv Bruselu. Evropská komise se sice všemožně brání, do národních voleb prý „nikdy a za žádných okolností nezasáhla“. Je to ale mimořádně nedůvěryhodný argument, protože jenom Jourové intervence do předvolebních bojů v Polsku, Maďarsku a Slovensku jsou snadno prokazatelné. Brusel vše odkazuje na rozhodování rumunského ústavního soudu či rumunských tajných služeb (Georgescu je podle nich dokonce viněn z příprav politického převratu v zemi) a tváří se, že s třaskavou situací v Rumunsku nemá nic společného. Je to samozřejmě lež, agresivní politika obhajoby tzv. „evropských hodnot“ prováděná Evropskou komisí už celá léta úspěšně „filtruje“ kandidáty a jejich politické strany na „vhodné“ a „nežádoucí“. Mluvit o tom z poslední doby mohou rakouští Svobodní, své o vlivu Bruselu na domácí veřejné mínění ví německá AfD.

Česká republika se také rychle blíží k podzimním parlamentním volbám, jejichž výsledky budou v naší zemi z různých důvodů zlomové. I proto bychom si měli citlivěji všímat testovacích poznámek, které se začínají, především mezi některými politickými exponenty české vládní koalice, objevovat. Začínají mluvit o „větší transparentnosti a ochraně demokratických procesů ze strany evropských institucí“, objevují se temná varování před „kybernetickým vměšováním do výsledků voleb ze strany třetích zemí“ a dokonce se začíná mluvit i o nutnosti „identifikací proruských nevládních složek, které záměrně přímo či nepřímo podporují dezinformace s cílem ovlivňovat volby na kontinentě“.

To jsou mimořádně varovná slova. Jejich autoři naznačují, jak může být nakonec obsahově pojat celý předvolební souboj. Už ne jako spor o (ne)dosažené vládní výsledky, ale (mimo jiné) jako souboj o eliminaci „zhoubných vlivů dezinformací“ na voliče. Podle těchto politiků už asi nebude rozhodovat svobodná vůle voličů, už tu bude „svět dezinformací“, který je třeba regulovat, ovládat, řídit a omezovat. Přednost před voličem bude mít všudypřítomný stát a jeho bezpečnostní složky.

Příklad z poslední doby? Na akci s názvem „Škola pro 21. století“ (!), která pod záštitou manželky prezidenta Evy Pavlové proběhla před pár dny na Pražském hradě, vystoupil generál Koudelka a přítomným učitelům sdělil, že jsou to oni, kdo „jsou v první linii hybridní války a jejich zásadní úlohou je vzdělat žáky tak, aby byli odolní proti dezinformacím, manipulacím a konspiracím“. Jistě, žáci ještě letos k volbám nepůjdou, ale někde stát začít s vymýváním mozků musí – ve škole. Bylo by to vlastně celé hodně směšné, kdyby to nebylo tak vážné.

Nepodceňujme rumunskou zkušenost, ač její detaily přesně neznáme. Využijme ji k pečlivějšímu uvažování o světě kolem nás a pohybech, ke kterým v něm dochází, a ve kterém se zdá, že „evropský způsob demokracie“ začíná čím dál víc dávat přednost autoritativnímu výběru před svobodnou volbou.

Ostatně před takovým oslabováním demokracie varoval šokované účastníky konference v Mnichově i americký viceprezident J. D. Vance.