PETR PROKOPEC
Elektromobily se dnes zabývá skoro každá automobilka, kolik z nich ale na těchto autech vydělává? Skoro žádná. Nebýt Číňanů, řeč je o jediné. A v případě těch zbylých je otázkou, jak moc vážně lze brát jejich účetní výkazy, nemluvě o sanaci jejich výsledků „penězi těch druhých”.
Před pár lety se koncern Volkswagen rozhodl, že svou pověst pošramocenou dieselovým skandálem napraví s pomocí elektromobility. Ta zároveň německému molochu měla pomoci k vysokým ziskům, neboť při sázce pouze na jeden pohon, který byl navíc nařízen politiky, logicky dochází na redukci nákladů. Do plánů automobilky však hodily vidle dva faktory. Jednak se automobilce nepodařilo dostat náklady spojené s vývojem a zejména výrobou elektromobilů na úroveň, kdy by je bylo možné prodávat za konkurenceschopné ceny s kladnou marží, tady měla nesmyslná očekávání. A pak jsou tu zákazníci, kteří obecně nehoří pro hůř použitelný produkt, zvlášť když je prodáván za vyšší ceny.
Kvůli tomu je ale nyní VW zralý na bankrot, jak podotýká sám jeho nejvyšší šéf, na boje o pozici největší automobilky světa musel zapomenout dávno. V elektrickém pohonu se navíc nevzhlédl pouze koncern VW, ale i mnozí další zavedení i noví výrobci, kteří řeší prakticky ty samé problémy. Nic na tom nemění ani fakt, že loni bylo po celém světě prodáno 17 milionů elektromobilů, což nakonec není málo. Jenže naprostá většina jich byla prodána v Číně, kde panují velmi specifické podmínky. A ani tam není elektromobilita strojem na peníze.
Připomíná to studie společnosti Rho Motion, která se rozhodla zmapovat, kdo elektromobilitě vydělává. Podle někdejších prognóz by to měl být skoro každý, reálně to ale není ani po mnoha a mnoha letech prakticky nikdo. Mezi vydělávající firmy se na čelo se 7,2procentním ziskem Tesla, za kterou najdeme se 6,4 procenty BYD. Tím v podstatě končí firmy, které stojí za řeč. Dle výkazů jednotlivých automobilek mají být v plusu další dvě menší čínské firmy – Li Auto a Seres. Tím výčet končí.
Ztrátová část žebříčků je vedle toho skoro nekonečná. Jeho dno okupuje z čínských značek Nio, které je na hranici 400procentní ztráty, z mimočínských pak s -374 procenty Rivian. Pozitiva a sociální jistoty ovšem nelze spojit ani s automobilkami Polestar, Rivian a VinFast, neboť jakkoli si meziročně polepšily, cesta do plusu u nich bude ještě opravdu velmi dlouhá. A je otázkou, zda má šťastný konec. Zeekr, Leapmotor či Xpeng ale mohou doufat, že se vše v dobré obrátí, neboť meziročně ztráty alespoň výrazně zredukovaly.
Je to dost tristní obraz reality v momentě, kdy jsou elektromobily zavalovány penězi tisícem mimotržních mechanismů. A přesto je výsledek takový. Navíc je i tak optimistický, neboť o reálnosti výsledků dvou menších zmíněných čínských značek panují pochybnosti, zda výsledky nejsou jen optimalizovány tak, aby společnosti nepotopili jejich věřitelé.
Ale i kdyby komplet čtyřka byla skutečně zisková, je to pořád pokřivený obraz reality. Třeba do finančních výkazů Tesly v nemalé míře promlouvají peníze inkasované za prodej obdoby emisních povolenek na různých místech světa. V případě čínských výrobců pak pro změnu klidně i čtvrtina jejich celkových příjmů může pocházet z vládní kasy, načež si mohou dovolit prodávat i pod výrobními náklady.
Reálně je tedy jedna velká ekonomická katastrofa. Ale je někdo soudný překvapen? Skuteční experti před tímto varovali už před osmi roky, ale nikdo je neposlouchal. A upřímně, on je nikdo neposlouchá ani dnes. Věty: „Když chcete naštvat konzervativce, lžete mu. Když chcete naštvat liberála, řekněte mu pravdu,” možná neřekl Theodore Roosevelt, jak se traduje, nic to ale nemění na jejich relevanci. O realitě dnes někteří nechtějí nic slyšet ani, kdy jí stojí tváří v tvář.
(13 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading... 
Buďte první kdo přidá komentář