EU: Víceméně podvod |

Sdílet článek:

LIBOR ČÍHAL

Ať procházíme všechny běžně uváděné důvody, které stvořily Evropskou unii, v časovém odstupu se všechny vyjevují jako podvod. Např. se říká, že důvodem vzniku EU byla snaha navždy rozpustit německou agresivitu, o níž se předpokládalo, že vedla ke světovým válkám. Není tato konstrukce než podvodem na evropských národech, které nemají žádnou vazbu na německou agresivitu a vůbec je nezajímá historická animozita v německo-francouzských vztazích? Zničit kvůli ideologickému blahu dvou velkých sousedních zemí evropské národní substance je velkým podvodem, který navíc stvořil zběsilou agresivitu německo-francouzskou, kterou duo Merz-Macron předvádí. Můžeme procházet jeden z důvodů za druhým a vždycky dojdeme ke stejným závěrům.

Británie Evropskou unii před pěti lety opustila, ale její ekonomika se moc nevylepšila a problémy země přetrvávají, vada ovšem není na straně nezávislosti země, ale na straně mizerné elity, která v zemi vládne. Odpůrci Brexitu argumentují špatnou ekonomickou situací země, ale před Brexitem byla Británie v unijním průměru ekonomické výkonnosti a v dnešním srovnání je to podobné. Z ekonomické perspektivy Brexit nezpůsobil Británii nic špatného. Odpůrci Brexitu tvrdí, jak je negativní, že Británie vypadla z vnitřního unijního trhu, přitom např. Draghiho zpráva uvádí, že vnitřní trh Unie zdaleka není tak otevřený, jak se říká, otevřenost je zhruba poloviční ve srovnání s vnitřním trhem USA. Nedávno Draghi dokonce prohlásil, že vnitřní obchodní bariéry mezi státy EU jsou daleko vyšší než obchodní bariéry mezi USA a EU, které vyvolají Trumpem nastavená cla. Od původního společného tržního prostoru v roce 1992 se dnešní podoba evropského trhu daleko vzdaluje množstvím regulí a ustanovení, které škodí obchodu a jen s rezervou se dá mluvit o svobodném trhu.

Nově dojednávaná postbrexitová dohoda mezi EU a Británií o obchodu a vojenské spolupráci je pokračováním v řadě evropskounijních podvodů. Roky bojů o Brexit a posléze nekonečná jednání o vyvázání Británie z unijního područí najednou přepíše rychlá politická dohoda oslabených lídrů Británie a EU. Wolfgang Munchau v Unherd připomíná, že jenom první část legislativy GDPR (o ochraně dat), která z důvodů unijní klientely i po Brexitu zůstala v Británii v platnosti, je noční můrou. Pár let od Brexitu a EU už stačila zavést další baterie direktiv a regulací na AI a digitální trhy. EU učinila společnosti v dodavatelských řetězcích zodpovědnými za porušování lidských práv a zavedla nejpřísnější předpisy NetZero na světě. Společný trh byl zamýšlen pro zboží i služby, ale ve skutečnosti jde pouze o trh zboží. Služby jsou daleko větší částí evropských ekonomik, ale vnitřní předpisy EU trh služeb blokují. Munchau píše, že v císař je nahý, bezdůvodně, jen pro společné foto, evropští lídři odjedou vlakem do Kyjeva. Do těchto vod vstoupil nyní Starmer, který se snaží znovu propojit Británii s Unií. V časech krizových událostí v zemi je britsko-unijní reset velkou non-událostí, dvě zamořené oblasti zůstanou i dál zamořenými.

Stejná logika, co se týče 150 miliardovému balíku na obranu. Evropská unie exceluje v matení svých členů, místo ekonomického efektu pouze statistický šum, ale proevropskounijním politikům to dá příležitost politicky šramotit. Umožní jim to žvanit o unijní obraně a Starmerovi tvrdit, že resetuje vztahy z EU, ale Brexit to nezmění. Munchau píše, že je všemi deseti pro jediný evropský trh, ale ne pro evropskounijní monstrum. Společný trh s minimálními regulačními bariérami – dnes unijní regule neblokují jen společný trh, ale i vnitřní trh svých členů. Cesty Británie a EU budou divergovat, EU bude dál stagnovat v zátěži své legislativy. Británie ještě plně neimplementovala možnosti Brexitu, ale její ekonomika je plně funkční a City se navzdor předpovědím daří velmi dobře. Finanční inovace, které jsou motorem jejího úspěchu, by nikdy v rámci EU nebyly možné. Británie má dnes daleko větší AI sektor než Francie a Německo dohromady, téměř jako celá EU. Británie je dobře nasměrovaná, zatímco EU ochromována svou legislativou jde ke dnu. Jediným cílem regulací AI v EU je ochrana spotřebitelů před zneužíváním od společností. Munchau má podezření, že regulace podporují lobbistické skupiny stávajících podnikatelských organizací, které chtějí zabránit vzniku potenciálních konkurentů. Staré málo funkční firmy mají v Bruselu dobré kontakty a blokují moderní technologie, které jsou záležitostí startupů.